Lidice - V Lidicích si v sobotu lidé připomněli 74 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Kromě prezidentova projevu proběhla také ranní mše, kterou sloužil olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
I přes deštivé počasí pietní akt pokládání věnců na hrob lidických mužů sledovalo více než tisíc lidí včetně lidických žen a dětí.
Podle ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla z pietního aktu vymizela politika. Za velký úspěch považuje ředitel to, že se v Lidicích sejdou zástupci pravicových i levicových stran a společně se jdou poklonit památce lidických obětí. Už se nerozdělují jako v dřívějších letech, řekl Červencl.
"Věřící, nevěřící, levicoví, pravicoví, umírnění, neumírnění, všichni mají přijít a na tomto místě dát hlavy dohromady a říci: ano, tohle se stalo. A měly bychom všichni, přes všechny vášně, které v nás stále kolují, snažit o to, aby se toto už nikdy nestalo," dodal Červencl.
Vzpomínková akce začala ranní mší arcibiskupa Graubnera na základech zbořeného kostela svatého Martina. Graubner připomněl lidického faráře Josefa Štemberku, který v obci působil 33 let až do dne, kdy ho nacisté v Lidicích popravili spolu s ostatními lidickými muži. Na mši přišlo přes sto lidí.
V Lidicích také zazněl projev předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. Podle něj lidická tragédie pomohla světu otevřít oči a ukázala děsivou podstatu nacismu. Osud národa by podle Vodičky nebyl o nic méně tragický, i kdyby k atentátu na Heydrichanedošlo. "Lidice strašlivě zaplatily, ale pomohly," uvedl v sobotu Vodička.
Na závěr vzpomínky ředitel vyzval média k větší úctě k Lidicím a památce obětí. "Ti, co leží zde, jejichž sochy jsou v sousoší nebo zahynuli v koncentrákách nemohou za naše poklesky, nenaplněné ambice, vzájemné řevnivosti, tak, jak jsme tomu stále častěji v poslední době svědky," řekl Červencl.
Nacisté obec vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
