V kauze ukradeného obrazu malířky Toyen uložil soud podmínky. Pachatelé si mohli přijít na miliony

ČTK ČTK
7. 3. 2016 11:15
Obraz Severní krajina surrealistické umělkyně Toyen v roce 1992 ukradli zloději rodině Mlady Filípkové. Poslední majitel obrazu Josef Běhunčík a dva prostředníci nabízeli původním majitelům kolem dvou milionů korun za vymazání plátna z registru kradených děl. Hodnota obrazu však byla stanovena minimálně na pět milionů a prodejní cena na osm až deset milionů korun. Muži vinu odmítají. Soud jim uložil dvouleté podmíněné tresty.
Obraz Severní krajina Marie Černínové, která je známá pod svým pseudonymem Toyen.
Obraz Severní krajina Marie Černínové, která je známá pod svým pseudonymem Toyen. | Foto: Policie ČR

Benešov - Benešovský soud v pondělí uložil dvouleté podmíněné tresty v kauze kradeného obrazu Severní krajina malířky Toyen. Dal tak za pravdu obžalobě, podle níž se poslední držitel díla Josef Běhunčík a dva prostředníci Pavel Filip a Patrik Šimon pokusili o legalizaci výnosů z trestné činnosti, když nabízeli původním majitelům 1,8 milionu korun za vymazání plátna z registru kradených děl. Benešovský soud je v minulosti zprostil obžaloby, Nejvyšší soud ale případ vrátil k novému projednání. Rozsudek není pravomocný, všichni obžalovaní se odvolali.

Šimon, který se jako jediný z trojice jednání zúčastnil, označil verdikt za absurdní a připomněl, že stejná soudkyně v minulosti vynesla rozsudek v jeho prospěch. Je tak podle něj logické, že se musí odvolat. "Já mohu každému poradit, kdo chce dělat dobré skutky, aby si to dobře rozmyslel, protože dělat dobré skutky je v této zemi trestáno," řekl novinářům po vynesení rozsudku. Narážel tak na skutečnost, že obžalovaní chtěli s rodinou původní majitelky uzavřít dohodu o finanční kompenzaci.

Soudkyně Ivana Doubková podotkla, že okresní soud byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu. Z důkazů podle ní vyplynulo, že skutek se stal a všichni se ho dopustili vědomě. Poukázala na to, že legalizací výnosů z trestné činnosti není jen takzvané praní špinavých peněz, ale i pokus o zastírání původu věci. Tresty stanovila - i s přihlédnutím k dosavadní bezúhonnosti obžalovaných - při dolní hranici trestní sazby a označila je za výchovné. Všem vyměřila dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na jeden rok.

Obraz surrealistické umělkyně v roce 1992 ukradli zloději rodině Mlady Filípkové. Běhunčík ho v roce 1996 koupil údajně za 3,5 milionu korun a o deset let později se dílo rozhodl prodat. Oslovil kvůli tomu svého známého, akademického sochaře Filipa, který zaangažoval obchodníka s uměním Šimona.

Oba začali vyjednávat s rodinou Filípkové. Podle obžaloby nabízeli rodině nejdříve dva a poté 1,8 milionu Kč, přestože věděli, že cena obrazu je mnohem vyšší. Podle soudkyně je současná hodnota díla sedm až osm milionů korun a prodejní cena by se mohla pohybovat mezi osmi a deseti miliony.

Šimon už dříve namítl, že kdyby chtěl zastírat původ obrazu, musel by ho minimálně přemalovat. Kdyby mu prý Filípková řekla, že na vlastnictví trvá, ve věci by se neangažoval. Obhajoba poukazovala i na to, že Běhunčík se s obrazem nijak netajil a ukazoval ho známým, což u soud potvrdil mimo jiné herec a výtvarník Jan Kanyza.

Soudkyně Doubková uvedla, že trestní řízení nemůže vyřešit vlastnictví obrazu. V současnosti je olejomalba v soudní úschově a její vlastnictví řeší soud pro Prahu 10. Podle Doubkové je ale toto řízení zatím přerušeno.

 

Právě se děje

Další zprávy