Nevolil pohodlí, respektoval svobodu. V katedrále svatého Víta byly uloženy ostatky kardinála Berana

Foto: Ludvík Hradilek
ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 4. 2018 21:10
Poslední přání kardinála Josefa Berana bylo v pondělí naplněno. Pondělní bohoslužbu vedl pomocný pražský biskup Václav Malý.

Praha - V katedrále svatého Víta v Praze byly v pondělí večer uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů.

Beran, který strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu a pondělním aktem se splnilo jeho poslední přání. Jeho ostatky byly před několika dny převezeny z Vatikánu, kde spočívaly v papežské hrobce v bazilice sv. Petra. Ceremoniálu předcházela bohoslužba, kterou vedl pomocný pražský biskup Václav Malý.

Po jejím skončení se liturgický průvod vydal ke kapli Bartoňů z Dobenína, jíž se od svatořečení Anežky České říká také kaple sv. Anežky a kde byly Beranovy ostatky uloženy. Připraven pro ně byl nově vyrobený kamenný sarkofág. Jen víko vážilo téměř půl tuny, kromě několika mužů z firmy, jež sarkofág vyrobila, víko pomáhal přesunout na kamennou schránu jeřáb.

Na přesun rakve dohlížel mimo jiné také hlavní zvoník v katedrále Tomáš Stařecký, na jehož pokyn se přesně ve chvíli ukládání rakve do sarkofágu rozezněly zvony v katedrále.

Václav Malý ve svém kázání přirovnal život i činy kardinála Berana ke sv. Vojtěchovi, stejně jako tak učinil kardinál Dominik Duka ve své sobotní mši. "Svatý Vojtěch toužil po klášteře, a když byl vyhnán poprvé, a stanul v Římě, vstoupil do kláštera. Bylo to pro něho něco, co konvenovalo jeho duchovnímu rozpoložení, ale on se dovedl toho zříci, když ho papež vyzval, aby se vrátil do Prahy," uvedl.

"Kardinál Beran měl právo na to, když v roce 1965 musel odejít z vlasti, aby si odpočinul, aby se věnoval usebranosti, byl to muž modlitby. Ale on se znovu dal do činnosti, objížděl všechny krajany v celém tehdy svobodném světě. Naplno se vydal, ač měl právo říci už dost. Oba muži tedy nevolili pohodlí, ale volili opravdovou evangelizaci v duchu Kristovu," uvedl biskup Malý.

Zmínil také Beranovo vystoupení na převratném druhém vatikánském koncilu, které mnozí církevní historikové označují za nejvýznamnější Beranovo vystoupení v římském exilu. Žádal, aby katolická církev vyzvala všechny, aby respektovali svobodu svědomí každého člověka. Myslel v širších souvislostech - i to spojuje kardinála Berana se sv. Vojtěchem, řekl.

V nové části katedrály, kde se kaple sv. Anežky nachází, nastal pohyb opět po roce. Loni v březnu byl do blízké nové arcibiskupské kaple pohřben kardinál Miloslav Vlk. Bývalý pražský arcibiskup, a tedy nástupce kardinála Berana v této funkci, se podle zástupců katolické církve velmi zasloužil o Beranovu repatriaci. Kardinál Beran se nemohl po své cestě kvůli jmenování kardinálem do Říma v roce 1965 vrátit do vlasti. Ve Vatikánu žil v exilu a zemřel tam v roce 1969. Podle jeho poslední vůle, která se českým historikům a církvi dostala do rukou v 90. letech, si však vždy přál být pohřben v Česku.

Od roku 1998 česká katolická církev usiluje o Beranovo blahořečení. Historička Stanislava Vodičková, autorka právě vydaného rozšířeného Beranova životopisu, řekla, že by se česká část procesu mohla v květnu uzavřít a odeslat do Vatikánu.

O repatriaci ostatků kardinála Berana rozhodl papež František počátkem letošního roku. Do Prahy byly letecky převezeny v pátek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy