Radarový byznys obcí. V Hlinsku ještě neměří, a už vědí, že letos na pokutách vyberou čtyři miliony

Petr Koděra Petr Koděra
9. 3. 2016 0:00
Desítky českých obcí a měst měří rychlost radary. Není však úplně jasné, zda jde víc o snahu zvýšit bezpečnost provozu, nebo o stroj na peníze a vylepšování rozpočtů. Radarový byznys se nelíbí ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO), ten chce s ostatními politiky mluvit o tom, zda obecní policie má měřit a pokutovat. Naposledy se o zrušení této pravomoci snažil v lednu senátor Jaroslav Kubera z ODS. Nepodařilo se mu ale Ťoka přesvědčit, aby změnu narychlo vepsal do novely silničního zákona, která začala platit před necelým měsícem. Ťok potřeboval zákon rychle prosadit, teď už ale chystá další novelu, a Kubera tak dostane novou šanci.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Hlinsko - Radní ve východočeském Hlinsku ještě ani nenakoupili naplánované radary na měření rychlosti, už dopředu ale vědí, kolik letos potřebují nachytat neukázněných řidičů. Ještě do konce roku chtějí vybrat na pokutách nejen investované tři miliony, ale k tomu ještě jeden milion navrch.

Dokládá to nedávno schválený rozpočet desetitisícového města pro rok 2016: narýsovaný příjem z pokut činí přes čtyři miliony. A pak každý rok město podle místostarosty Zdeňka Eise počítá dokonce s devíti miliony. Přitom až dosud vybíralo maximálně stovky tisíc.

Hlinsko se tak přidá do řady desítek měst a obcí, kterým pokuty vylepšují hospodaření. A u nichž není úplně jasné, zda jde víc o snahu zvýšit bezpečnost provozu, nebo o stroj na peníze.

Jedním z rekordmanů je Dvůr Králové, který si na pokutách přišel za jeden a půl roku na 40 milionů korun. V jihomoravských Rosicích pak rovněž kalkulují s výnosem z pokut jako s pevnou položkou v rozpočtu. V posledních třech letech dokonce plánované příjmy vždy zdvojnásobili a poté snadno dodrželi. Stačilo pokutovat potřebný počet řidičů.

Takový přístup se přitom nelíbí jak dopravním odborníkům, tak ministru dopravy Danu Ťokovi (za ANO). "Pokuta nemá být způsob vydělávání peněz pro obce, ale výchovný prostředek, aby řidiči dodržovali předpisy," řekl Ťok, který ještě letos hodlá rozpoutat politickou debatu na téma pravomoci obecních policií pokutovat za vysokou rychlost. Naposledy se o ni v lednu snažil senátor Jaroslav Kubera z ODS. Nepodařilo se mu ale Ťoka přesvědčit, aby změnu narychlo vepsal do novely silničního zákona, která začala platit v únoru. Ťok potřeboval zákon rychle prosadit, teď už ale chystá další novelu, a Kubera tak dostane novou šanci omezit radarový byznys.

Třeba středočeská vesnice Koleč nedaleko Kladna půjčuje obecní strážníky do okolí k měření rychlosti a sama na tom vydělává stovky tisíc ročně. V Hustopečích u Brna se dokonce před půlrokem dohadovali zastupitelé, opozici vadilo nelogické umístění nových tří radarů. Místo u školy prý byly tam, kde jen šikanovaly řidiče.

Jde to i bez radarů

Příklady z jiných měst přitom ukazují, že to jde i bez měření a nákladů na úředníky, kteří musí pokuty zpracovávat. Třeba v Klimkovicích u Ostravy zastupitelé odmítli namontovat na hlavní tah přístroje na úsekové měření a místo toho raději silnici za čtyři miliony upraví. Nechají postavit různé překážky včetně esíček a retardérů, které řidiče automaticky donutí zpomalit, a pak už je nebude nutné měřit.

V Hlinsku si ale odsouhlasili radary, o jejichž efektu se podle místostarosty Zdeňka Eise přesvědčili v jiných městech. A odmítají, že by si záměrně vytvořili nový byznys.

"Nejde nám primárně o příjem z pokut, ale o prevenci. Máme na hlavních silnicích ve městě problém s překračováním rychlostí a radary nám ho mohou pomoci vyřešit," říká Eis. Nakoupit chtějí dvě zařízení. Jedno bude na stálém místě a jedno bude rotovat po šesti speciálních budkách, které se postaví nejen v Hlinsku, ale i v dalších blízkých obcích, které mají o měření zájem. Pět budek sice bude v danou chvílí prázdných, řidiči ale nebudou přesně vědět, které to jsou a kde se zrovna měří.

Záleží na umístění

Podle Roberta Vacka z Autoklubu ČR, který sdružuje zájemce o motorismus a angažuje se ve výchově řidičů, vždy záleží na tom, kam obec radary umístí. Pokud jsou u škol, sportovišť nebo na podobných rizikových místech, pak je to v pořádku. Radary na přehledných místech nebo těsně za hranicí obce však podle Vacka mají řidiče zbytečně potrápit. "Jejich účel je zřejmý: plnit obecní pokladny. To považujeme za devalvaci činnosti obecní policie a jen za příležitost nachytat řidiče," tvrdí Vacek.

Konkrétní umístění radaru schvaluje policie. Kolik je v Česku měst a obcí s radary na měření rychlosti, však není možné přesně zjistit. Takovou evidenci stát nevede.

Statistiky z některých měst ukazují, že radary mohou být prospěšné. Třeba starosta jihomoravských Židlochovic Jan Vitula tvrdí, že radar zařídil během dvou let osminásobné snížení počtu přestupků na jednom z kritických míst. "Řidiči se tam naučili jezdit podle předpisů," libuje si starosta.

Židlochovice, kde žijí necelé čtyři tisícovky obyvatel, vyberou na pokutách ročně zhruba osm milionů korun. Podle starosty odhalí měřidla zhruba třicet přestupků denně. Přesto se podle Vituly nedá hovořit o výhodném byznysu. "Protože si řidiči dávají si pozor, postupně klesá počet pokut a také výnosy z nich," dodal Vitula.

Ministerstvo neví, jestli ta opatření zapůsobí, zvýšení pokut a bodových trestů počet dopravních nehod nesníží, říká dopravní expert Roman Budský. | Video: Filip Horký
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Česko otevřelo honorární konzulát v polském Lublinu

Česko otevřelo v polském Lublinu honorární konzulát. Má zejména pomáhat českým občanům a rozvíjet obchodní a kulturní vztahy mezi zeměmi. Na Twitteru o slavnostním otevření konzulátu v pondělí informovalo ministerstvo zahraničí.

Česko má v Polsku velvyslanectví ve Varšavě a dalších sedm honorárních konzulátů v Bydhošti, Čenstochové, Lodži, Opoli, Poznani, ve Štětíně a Vratislavi. Po únorové ruské invazi na Ukrajinu Česko také dočasně zřídilo konzulární jednatelství v Přemyšlu. Ve Varšavě je také České centrum.

Polsko má kromě ambasády v Praze také generální konzulát v Ostravě a honorární konzulát v Brně.

Další zprávy