V době krizí nesvěřujme rozpočet politikům, radí znalci

Petr Holub
18. 9. 2009 22:16
NERV se loučí: Ještě budeme potřeba
Ti, kdo by měli hlídat státní financi: Nepolitičtí odborníci. Snímek pochází ze jmenování vlády Jana Fischera.
Ti, kdo by měli hlídat státní financi: Nepolitičtí odborníci. Snímek pochází ze jmenování vlády Jana Fischera. | Foto: Jan Langer

Analýza - Vládní ekonomická rada NERV a "kabinet odborníků" Jana Fischera vznikly jako z nouze ctnost.

Ovšem shodou okolností se tak Češi dostali do čela světového trendu, který má v dobách krize vyvést bohaté státy z astronomických dluhů.

Před dvaceti lety začaly kontrolovat růst cen centrální banky a od té doby inflace vyspělému světu neškodí. Dnes ale trápí většinu vyspělých zemí rozpočtový schodek okolo deseti procent HDP. Pokud se budou také o rozpočet starat odborníci, pak se dluhy začnou snižovat. Tak zní rada renomovaného týdeníku The Economist.

Úřad na dluhy

Zmíněné zadání plnil od svého založení v lednu 2009 právě NERV. Experti měli vládě poradit v boji s krizí a podle většiny jejich doporučení se neměl zvyšovat rozpočtový deficit.

Stejnou radou také jejich mise skončila. V závěrečné zprávě navrhli, kde zvýšit daně případně snížit výdaje, aby se stát zbavil dluhů. Vedle toho ovšem doporučili vznik nástupnické organizace.

Pokud politici NERV vyslechnou, zřídí komisi sněmovna.

Po vzoru amerického Kongresového rozpočtového úřadu (CBO) budou znalci kontrolovat stav všech veřejných rozpočtů a radit vládě i parlamentu, jak je zbavit dluhů. "Je to míněno pro období krizového stavu ve veřejných financích. Tato nezávislá a šíře postavená instituce může dodat další autoritativní hlas pro zásadní kroky v jejich konsolidaci," vysvětluje Jiří Rusnok z rady NERV.

Menší dvorek pro politiky

Experti doporučili i řadu dalších pravidel, které zvyšují veřejnou kontrolu a ve světě už jsou obvyklé.

Jan Fischer: Když se ze šéfa statistiků stal premiér.
Jan Fischer: Když se ze šéfa statistiků stal premiér. | Foto: Jan Langer

Podle prvního z nich nesmí součet schodku a ekonomického růstu překročit 4 procenta HDP. To by letos při očekávaném pětiprocentním ekonomickém propadu znamenalo nepřekročit schodek 9 procent HDP. Při pětiprocentním růstu by byl povinný nejméně procentní přebytek.

Obdobné pravidlo je zavedeno v řadě zemí včetně Švédska nebo Chile, kde jeho plnění rovněž kontroluje nezávislá komise.

Kdyby celkový státní dluh překročil 40 procent ekonomického výkonu země, musela by vláda rozpočet sestavovat podle předem stanovených úsporných předpisů. Takové pravidlo platí už v Polsku, kde přísnější rozpočtové předpisy včetně propouštění státních zaměstnanců nastupují při státním dluhu nad 55 procent HDP.

Všechnu moc expertům

The Economist zdůvodňuje přesun rozpočtových pravomocí od politiků do rukou expertů nejen příkladem centrálních bank.

"Politici nebudou chtít svěřit přípravu daní a výdajů státu nevoleným technokratům, ale všechny země budou potřebovat nezávislé hodnocení svých fiskálních plánů. Dokonce bez výkonných pravomocí budou mít taková tělesa vysokou prestiž," stojí v týdeníku.

Právě o analýzy odborných komisí se bude moci opřít ministr financí při prosazování nepopulárních škrtů, bez kterých se neobejde žádná země, pokud bude chtít snížit svůj krizový deficit.

Ministr financí Eduard Janota. Státní rozpočet na ministerstvu připravuje už dlouhé roky.
Ministr financí Eduard Janota. Státní rozpočet na ministerstvu připravuje už dlouhé roky. | Foto: Jan Langer

V tom je Česká republika o krok napřed. I když je ministr financí Eduard Janota členem "vlády nestranických odborníků" a sám sebe označuje za "technokrata", nemusí jen radit, ale své návrhy rovnou uskutečňuje.

Po jmenování ministrem se chopil iniciativy a navrhl historicky nejtvrdší zásahy do rozpočtu, aby snížil hrozící sedmiprocentní deficit.

"Nechtěl jsem být ministrem financí, který by přišel, seděl a koukal na deficit 160, 230 miliard a případně výš. Proto jsem upozornil experty, ostatní členy vlády a politiky, že se s tím prostě něco musí dělat," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zákon za každou cenu

Janota sepsal nejen rozpočet, ale zároveň se snaží připravit návrh zákona, který by snížil výdaje a zvýšil daně. Vláda uvažuje dokonce o tom, že po očekávaném rozpuštění sněmovny předá zákon ke schválení pouze Senátu. "Nepřijetí zákona by vyvolalo hrozbu značných hospodářských škod," zdůvodňují experti ve vládě svůj bezprecedentní krok.

Postup českých úředníků proti krizi se může stát příkladem pro další země. Janota však po vzoru Economistu sám upozorňuje, že jeho iniciativa má meze: "Hledal jsem rychlé řešení, kterým se má hasit požár v roce 2010. Poté by si měly sednout politické špičky a řešit rozpočtový problém v kontextu s penzijní reformou, s reformou zdravotnictví, školství a podobně," narýsoval úkol pro příští politickou garnituru.

 

Právě se děje

Další zprávy