


Česká justice se vrací k jedné z největších privatizačních bolestí konce 90. let. Ani téměř po třiceti letech pachuť kolem prodeje Mostecké uhelné společnosti nezmizela. Dříve odsouzený uhlobaron Antonio Koláček teď prý chce přijít s důkazy, které pohled na privatizaci změní. A jej osvobodí.

Letní prázdniny byly ve své druhé polovině, když Antonio Koláček kývnul na žádost reportéra deníku Aktuálně.cz a ve svém několikapodlažním buddhistickém domě Maitrea u pražského Týnského chrámu mu poskytl rozhovor.
„My jsme zjistili třeba, že s dokumenty, z nichž švýcarská justice vycházela a zároveň je předložila českým soudům, někdo neoprávněně pracoval ve Photoshopu. Že je upravoval a měnil,“ odpověděl odsouzený Koláček, s jakou municí se chystá na odvolací řízení. To startuje v úterý 8. září u Vrchního soudu v Praze.
Koláček tak bude chtít zvrátit tři roky starý verdikt. Tehdy česká justice – deset let po té švýcarské – rozhodla, že uhlobaron při privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS) zneužil svého postavení a dopustil se podvodu. Za to mu byl obstaven stamilionový majetek a navíc musí na 7,5 roku do vězení. Na dalších 52 měsíců za mřížemi jej v roce 2013 odsoudila švýcarská justice.
„Věřím, že důkazy, které teď předkládáme odvolacímu soudu, jsou tak silné, že budeme moct zahájit ve Švýcarsku obnovu celého řízení a prokázat naši nevinu,“ doufá Koláček v to, že uspěje v Praze a pak se očistí i pod Alpami.
Uhlobaronovi advokáti si k vrchnímu soudu chtějí předvolat i několik svědků. Jejich výslech by měl dle představ obhajoby dokázat, že Koláček nebyl klíčovou postavou v ovládnutí MUS za použití jejích vlastních peněz.
„Jedno období jsem byl výkonným ředitelem, pak generálním ředitelem. Ale tým kolem privatizace Mostecké uhelné nebyl vůbec jednotný a já jsem nebyl žádnou jeho ústřední postavou. Moje pozornost byla zaměřena na restrukturalizaci firmy,“ bránil se Koláček v srpnovém rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Dorazit do soudní síně by tak mohl Cyril Zapletal, předseda tehdejších odborů, Pavel Dvořák, místopředseda Českého báňského úřadu, nebo miliardář a obchodník s uhlím Petr Paukner.
Historicky a ekonomicky cenné informace by mohly zaznít i v tom případě, pokud Vrchní soud v Praze svolí a předvolá si také Vasila Bobelu a Petra Pudila, bývalé Koláčkovy kolegy a podílníky v MUS. Tedy persony, které se kolem privatizace točily, avšak justice na ně prstem neukázala.
„To je pro mě zatím záhadou a zároveň si kladu otázku, proč tam nebyli další lidé, jako například pánové Pudil a Bobela, kteří ,zbohatli‘ na Mostecké uhelné společnosti, a proč a v čím zájmu bylo, abych já byl odsouzený,“ nechápe Koláček tři roky starý ortel Městského soudu v Praze.
Ten ještě kromě Koláčka rozhodl o vině Roberta Sýkory, dřívějšího náměstka ministra průmyslu, a Oldřicha Klimeckého, bývalého ředitele MUS.



Americký prezident Donald Trump v pátek naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že on ani miliardář Elon Musk nemohou za výpadek služby satelitní sítě Starlink na ukrajinské straně, píše Reuters. Dodal, že jakákoliv omezení týkající se sesterské vojenské služby Starlinku Starshield nebyla zavedena Spojenými státy.



Chodí jí zprávy, množí se otázky. Fanoušci Markéty Vondroušové netuší, že čtyřletý trest, který kvůli neodevzdanému antidopingovému vzorku dostala, neznamená jen to, že nemůže hrát tenis. Wimbledonská šampionka teď popsala, jak silně jí zákaz zasahuje i do osobního života.



V minulosti už dokázaly zničit cenné ruské válečné lodi, mosty i velitelská stanoviště. Teď jich Velká Británie posílá na Ukrajinu další zásilku – střely Storm Shadow disponují doletem přes 300 kilometrů a půltunovou bojovou hlavicí.