V Česku zemřelo nejvíce lidí za posledních deset let, počty dál strmě stoupají

Martina Heroldová Martina Heroldová
1. 12. 2020 16:06
Podle Českého statistického úřadu zemřelo v letošním roce výrazně více lidí než v minulosti. Ze srovnání dat za posledních deset let vyplývá, že úmrtí stoupla především u seniorů nad 65 let. Počet mrtvých za jednotlivé týdny oproti průměru začal skokově narůstat během října. Podle posledních zaznamenaných dat činí rozdíl oproti průměru již více než čtyři tisíce úmrtí.
Počet zemřelých v jednotlivých týdnech za roky 2011-2020.
Počet zemřelých v jednotlivých týdnech za roky 2011-2020. | Foto: Český statistický úřad

Český statistický úřad (ČSÚ) dosud zveřejnil data úmrtnosti za letošní rok pouze k 43. týdnu, tedy do 25. října, letošní čísla však již nyní převyšují desetiletý průměr za stejnou dobu. V letech 2011-2019 zemřelo za toto období v průměru 91 673 tisíc lidí, letos číslo činí 96 049 zemřelých, tedy o více než čtyři tisíce mrtvých více.

Rozdíl je přitom nejvíce znatelný v posledních zaznamenaných měsících, tedy především září a říjnu 2020. Statistiky za toto období výrazně převyšují předchozí čísla především ve skupině seniorů nad 65 let, nejvíce pak od počátku října, kdy začala křivka úmrtnosti strmě stoupat.

V posledním evidovaném týdnu, tedy od 19. do 25. října, zemřelo 3569 lidí, což je dosud nejvyšší zaznamenané týdenní číslo. Průměrnou mortalitu za tento týden v posledních deseti letech přesahuje o celých 1500 mrtvých a čísla budou zřejmě ještě stoupat i nadále, především kvůli souvislosti s pandemií covidu-19.

Statistiky ministerstva zdravotnictví totiž ukazují, že ačkoliv od počátku října  počet úmrtí na koronavirus prudce stoupal, nejvyšší počty, nad 200 mrtvých za den, přišly až s počátkem listopadu, který ČSÚ ve své statistice zatím nezohlednil.

Na vině je koronavirus i další faktory

"Důvod, proč se týdenní čísla zemřelých tak zvedají, bude kombinace koronaviru a dalších faktorů. To, že se zdravotnický systém zaměřuje na koronavirus, brání v přístupu ke zdravotní péči dalších lidí. Většina úmrtí navíc ale bude opravdu pravděpodobně způsobena přímo koronavirem," vysvětlil před časem pro Aktuálně.cz virolog Pavel Plevka.

Nyní trend úmrtí na koronavirus postupně klesá, pod stovku se dostal až v posledních dvou dnech. To se však ještě může změnit vzhledem k tomu, že vykazování úmrtí ve statistikách má určité zpoždění oproti reálnému stavu z důvodu validace a uzavírání případů krajskými hygienickými stanicemi. Záznamy se tak mohou zpětně ještě měnit. 

Foto: Český statistický úřad

Souvislost vyšší úmrtnosti s pandemií koronaviru potvrdil také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle analýzy, již si nechal resort zpracovat, zemřelo čistě na koronavirus 36 procent zemřelých, dalších 60 procent mělo jiné zdravotní potíže, které však covid-19 mohl výrazně zhoršit, a zapříčinit tak jejich předčasné úmrtí. Stejně tak může mít na statistiky dopad již zmíněný odklad elektivní, tedy necovidové péče v nemocnicích. 

Nedávná studie také ukázala, že k úmrtím na covid může přispívat také znečištěné ovzduší. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika, v níž podle studie znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly k 29 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Celosvětově to přitom bylo 15 procent.

Data ČSÚ přitom nejvíce poukazují právě na nejrizikovější věkovou skupinu seniorů nad 65 let, v níž počet úmrtí stoupl nejvýrazněji a která je zároveň koronavirem nejvíce zranitelná. Počet ohrožených lidí v rizikové skupině navíc roste, neboť nemoc se stále více šíří v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních.

Na koronavirus dosud zemřelo 8295 osob, ministr zdravotnictví předpokládá, že by však číslo do konce roku mohlo dosáhnout deseti tisíc. Celkovou zprávu o mortalitě za rok 2020 chce Blatný předložit v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy budou již k dispozici data za celý rok.

2 minuty - Smrtnost a „nadúmrtí“ | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek, Martin Krepindl
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americké ministerstvo financí poprvé povede žena, exšéfka centrální banky Yellenová

Americký Senát schválil Janet Yellenovou do funkce ministryně financí v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. Bývalá šéfka americké centrální banky (Fed) bude první ženou, která resort financí za 232 let jeho existence povede, připomněla agentura AP. Senátní výbor pro zahraniční vztahy též schválil nominaci Antonyho Blinkena do pozice šéfa americké diplomacie.

Podle agentury AP se pro Yellenovou ve 100členném Senátu vyslovilo 84 senátorů, 15 bylo proti. Očekává se, že bude hrát klíčovou roli ve schválení Bidenova stimulačního balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (bezmála 41 bilionů korun). Návrh naráží na tvrdý odpor republikánů, kterým se zdá příliš vysoký.

Zdroj: ČTK
Další zprávy