V Česku vznikají první zařízení pro porody bez lékaře. Zasáhne jen při komplikacích

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 11. 2018 13:17
V prvních nemocnicích se připravují Centra porodní asistence, kde bude možné rodit bez lékaře. Bude však k dispozici při komplikacích, uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová. Nejdál je příprava v pražské Nemocnici Na Bulovce, kde vznikají dva takové apartmány. Jedná se i s Apolinářem či nemocnicemi v Brně a Olomouci. Po alternativě k porodu v klasické porodnici volají dlouhodobě některé rodičky a porodní asistentky.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: komerční článek

"Komunikujeme i s ostatními nemocnicemi, jak ony se dívají na možnost takové přeměny," dodala Šteflová. Nové prostory by podle ní měly umožňovat porod vedený porodní asistentkou, kde by byl lékař-porodník přítomný jen v případě problémů. "V poměrně krátké době lze udělat prvotní změny, ale je to o investicích," dodala bez upřesnění, kdy by měla být nová možnost porodu dostupná. Problém vidí Šteflová i v personálním zabezpečení nových oddělení.

Odborníci na tiskové konferenci upozorňovali také na důležitost prvního kontaktu matky s dítětem po porodu a podporu kojení. "V České republice od roku 2003 klesá podíl plně kojených dětí při odchodu z porodnice. Přitom od lékařů i z výzkumů víme, že nekojení či krátké kojení má výrazné dopady na zdraví dítěte i matky," uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Martina Štěpánková.

Podle praktického lékaře pro děti a dorost Milana Rytíře kojení v rozvinutých zemích snižuje u dětí záněty dolních cest dýchacích a infekce trávicího traktu o 60 až 70 procent. Kojené děti mají také o polovinu méně zánětů středního ucha, ekzémů a méně často se u nich vyskytuje astma, cukrovka či obezita.

Z porodnice sice podle Šteflové odchází 95 dětí kojeno, často s tím ale matky brzy přestanou. Po roce je kojeno jen 15 procent dětí. Příčiny jsou různé, méně kojené jsou například nedonošené děti, děti porozené císařským řezem nebo dvoj- a vícerčata. "Někdy je to i socioekonomická deprivace, například u matek alkoholiček či drogově závislých. Je to hodně i o vzdělání," vysvětlila Šteflová. Omezuje se proto i marketing firem vyrábějících umělou náhradu mateřského mléka.

V současné době se doporučuje do šesti měsíců věku dítěte, pokud je to možné, výhradně kojit a spolu s příkrmy s kojením pokračovat až do dvou let. Podle letošního výzkumu iniciativy Šestinedělky mezi 4000 rodičkami ale v některých porodnicích podávají dětem příkrmy bez vědomí matky. "Rodičům jsou často nabízeny informace, které si vzájemně odporují. I v porodnicích s certifikátem Baby-friendly Hospital se ženy namísto potřebné podpory setkávají s necitlivými a neopodstatněnými výtkami," uvedla realizátorka výzkumu Aneta Majerčíková.

Na úrovni vlády se problematikou porodní péče a kojení zabývá pracovní skupina při Radě vlády pro rovnost mužů a žen, který byla založena v roce 2014. Podle náměstkyně Šteflové vzniká na úrovni ministerstva zdravotnictví metodika podle doporučení Světového zdravotnické organizace (WHO) a UNICEF, která počítá i s větších zapojením porodních asistentek. Včetně jejich poradenství po propuštění z porodnice, které by mohlo být podle Šteflové hrazené i z veřejného zdravotního pojištění.

Oficiálně porodní domy legislativa jako místo pro nekomplikované porody pod dohledem porodních asistentek povoluje od roku 2012. Vzniku ale podle jejich zastánců brání příliš přísné podmínky. Musí mít například vlastní porodní sál jako v nemocnici, lékaře porodníka připraveného zasáhnout do pěti minut a možnost převést rodičku na sál do nemocnice za 15 minut.

Názory na porodní domy se různí, proti jsou hlavně lékaři. Podle porodních asistentek existují studie, které dokládají, že porody vedené asistentkami mají jednodušší průběh, méně často se nastřihává hráz, a nemusejí se tak často podávat léky tišící bolest. Jsou podle nich také levnější.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy