reklama
 
 

Utíkají před Erdoganem, ale uspěje jen zlomek z nich. Počet tureckých žádostí o azyl v Česku roste

17. 4. 2018
Z 32 tureckých žadatelů v roce 2017 u odboru azylové a migrační politiky ministerstva uspěli jen tři. Důvodem většího počtu uprchlíků jsou protidemokratické represe režimu prezidenta Erdogana, které zesílily po pokusu o převrat v roce 2016.

Praha - Turecký novinář a spisovatel Ali Bolat měl vždycky rád českou literaturu, zejména Kunderu, Havla a Kafku. Zajímal se o české dějiny a obdivoval, kolik překážek museli Češi překonat, aby mohli žít ve svobodě a demokracii. Když kvůli dalšímu přitvrzení režimu prezidenta Erdogana přišel o možnost psát a začal uvažovat o odchodu ze země, Česko byla jeho první volba.

"Myslel jsem si, že s vašimi zkušenostmi s nesvobodou mě pochopíte, že tady azyl musím dostat," říká dvaačtyřicetiletý muž, který do Prahy přicestoval před rokem.

Podobně jako autor šesti románů a novel Bolat možná uvažovaly i více než tři desítky dalších Turků, které vloni v Česku požádaly o azyl. Ve srovnání s předchozími lety je to zřetelný nárůst. Ještě před čtyřmi lety u nás chtělo zakotvit pouhých osm tureckých uprchlíků, v dalším roce deset a předloni dvacet tři.

Častější žádosti Turků o azyl u nás i v dalších zemích Evropy jsou způsobené zejména represemi, které přišly po pokusu o státní převrat v roce 2016. O práci kvůli němu přišly desetitisíce lidí a svoboda projevu byla prezidentským režimem výrazně omezena.

V Česku se však drtivá většina žadatelů dočká od českého ministerstva vnitra odmítnutí. Stejně dopadl i Bolat.

"Moje argumentace, že už mi kvůli mým názorům žádné vydavatelství nechce nic vydat, nezaměstnají mě nikde jako redaktora ani editora a přišel jsem o svobodu se vyjadřovat i publikovat, nezabrala," říká štíhlý muž, který ve svých knihách a článcích někdy otevřeně, jindy i pomocí jinotajů kritizoval současný turecký režim.

Jen tři ženy

Příčinou odmítnutí může být i fakt, že sám Bolat se ještě, až na pár ran utržených na demonstracích, terčem přímé policejní represe nestal.

"Je pravda, že na žádném výslechu ani ve vězení jsem nebyl, ale mého vydavatele už kvůli mým knihám vyslýchali. Proto se mnou také skončil. A po něm mě odmítli i všichni ostatní, které jsem oslovil. A to jsem se nakonec ucházel jen o práci nakladatelského redaktora," popisuje.

Že se vloni odehrála změna, je však znát i z českého postoje. Z třiceti dvou tureckých žadatelů v roce 2017 u odboru azylové a migrační politiky ministerstva tři ženy přece jen uspěly.

Přitom v předchozích deseti letech dostal azyl pouze jeden Turek v roce 2007. Ministerstvo však svoji azylovou politiku vůči jakékoliv zemi, natož důvody rozhodnutí v konkrétních případech, odmítá komentovat.

"Jedná se vždy o individuální případy k posouzení, informace nejsme oprávněni poskytovat dalším stranám. Stejně tak nelze poskytnout informace týkající se důvodu, proč některý žadatel mezinárodní ochranu obdržel a jiný ne," uvedla tisková mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podobně zdrženlivě odpovídá ministerstvo i na dotaz, zda považuje Turecko, jinak člena NATO a žadatele o vstup do EU, za demokratickou zemi, kde lidem nehrozí perzekuce za jejich náboženské či politické postoje.

"Hrozby perzekuce náboženské či politické jsou rovněž posuzovány na základě individuálních případů žadatelů," dodala mluvčí.

Ze sousedních zemí míří nejvíce tureckých žadatelů do Německa. Tady se jejich počet zvýšil od roku 2015 dokonce pětinásobně. Jen za první dva měsíce letošního roku mají Němci podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) celkem 1400 nových žádostí. Ve srovnání s Čechy jsou ale mnohem vstřícnější. Zatímco v roce 2016 úřad schválil jen osm procent žádostí, letos už to je 42 procent.

Česká opatrnost v posuzování žádostí o mezinárodní ochranu je známá. Úředníci ministerstva vnitra vloni schválili 147 žádostí z celkem 1508, tedy necelou desetinu. Mezi nejúspěšnější patřili uchazeči ze Sýrie, Uzbekistánu a Iráku.

Nejčastějšími žadateli však byli Ukrajinci, Arméni a Gruzínci. Lidé z Turecka byli procentuálně mezi průměrně úspěšnými národy, v celkovém počtu žadatelů zaujali 11. místo.

Důvod české rezervovanosti je jasný. "Obecně v Evropě převládá názor, že když přijmeme jednoho, přijde jich za chvíli milion. A u nás je tahle obava ještě silnější," míní pražský advokát Pavel Čižinský, který řadu cizinců ve sporech s českým státem zastupuje.

"Občas se v tom zbytečně hledají nějaké mezinárodně politické souvislosti a důvody. V principu jde ale zejména o obyčejný strach a nechuť být vstřícní," dodal.

Sám Bolat, který má pro odchod z muslimské země i velmi osobní důvod - nechce už skrývat svoji sexuální orientaci -, podal, podobně jako mnozí další, na rozhodnutí ministerstva stížnost k soudu. Jenže ani v případě, že by mu dal soud za pravdu a uznal jeho nárok na azyl, nemá vyhráno.

Ani opakovaná rozhodnutí azylového odboru ministerstva vnitra často rozsudky soudů nerespektují. Právní spory, kdy žadatelé mají v ruce i několik pro ně příznivých verdiktů, mohou trvat i řadu let.

Rekordmanem byl Gruzínec Zurab Nadiradze, jehož případ se vlekl neuvěřitelných 21 let, aby nakonec skončil před rokem vyhoštěním zpět do Gruzie.

rok Žadatelé z Turecka celkem žádostí procento z celkového počtu
2014 8 1156 0,7
2015 10 1525 0,7
2016 23 1478 1,6
2017 32 1450 2,2

autor: Martin Biben | 17. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama