V Česku přibývá sexuálně napadených a zanedbaných dětí

Magdaléna Daňková
4. 10. 2013 14:15
Vloni v důsledku sexuálního zneužívání šestnáct dětí zemřelo
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Isifa / Thinkstock

Praha - Počet dětí, které jsou obětí domácího násilí, týrání, sexuálního zneužívání či zanedbání v České republice rok od roku roste. Mnohé případy však zůstávají skryty.

Vyplývá to ze statistik týrání dětí za rok 2012, které zveřejnila Nadace Naše dítě.

V důsledku sexuálního zneužívání zemřelo vloni šestnáct dětí. Sexuálně napadeno bylo přes osm set dětí. Zdaleka největší nárůst sexuálně zneužívaných dětí je ve věkové kategorii od 0 do 3 let. Oproti roku 2011 vzrostl tento počet o 50 %.

Podle Zuzany Baudyšové, ředitelky nadace, však případů může být mnohem více, protože dokazovat zneužívání je problematické. „Statistiky ukazují jen nahlášené a podchycené případy. Jsme přesvědčeni o tom, že mnoho dalších dětí se do nich nedostane, protože jejich případ nikdo nenahlásí, nikdy se na něj nepřijde a děti pak odcházejí do života s hlubokými duševními otřesy," uvedla.

Citlivé vyšetřování

Policie ČR zaznamenala v loňském roce přes šest set případů pohlavního zneužívání, 478 z nich bylo objasněno. Páchání jakéhokoliv násilí na dítěti je přitom dle zákona nutno oznámit příslušným úřadům, buď orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), nebo policii. Ti pak zahájí vyšetřování.

„Důkazy u sexuálního zneužívání jsou velmi křehkou záležitostí. Je třeba, aby byla krizová centra vybavena odborníky - psychology, sexuology, kteří by byli schopni rodinám poskytnout profesní pomoc. Takovýchto krizových center je ale v České republice málo," podotkla Baudyšová.

Krizovou pomoc zajišťuje také nepřetržitá bezplatná telefonická linka sdružení Linka bezpečí, e-mail [email protected] nebo online chat. Jen v loňském roce přijala Linka bezpečí přes 230 tisíc telefonátů, průměrně sedm set denně. Pomocí e-mailové služby řešili sociální pracovníci přes devět set problémů a skrze chat přes osm set osmdesát dětských trápení.

Podle sociálního pracovníka Jana Kaňáka z Linky bezpečí se problému sexuálního zneužívání týká ročně asi tisícovka hovorů. „Jde v průměru o jeden a půl hovoru denně," dodal.

Pracovníci linky se snaží volající podpořit v tom, aby se někomu svěřili a vyhledali pomoc. Další jednání pak záleží na tom, zda dětský klient chce zůstat v anonymitě, nebo ne.

„Když se dítě zatím nechce o pohlavním zneužívání svěřit nikomu dospělému, hledáme cesty, jak se může dítě ochránit a vyhnout situaci, kdy hrozí pohlavní zneužívání - například když jsou oba dva rodiče na noční a hlídá strýc nebo děda. Dítě se tedy domluví s rodičem, že bude přespávat u kamaráda či kamarádky," objasnil Kaňák.

Nejčastěji zneužívají rodinní příslušníci

Znepokojující je také to, že sexuálního násilí se nejčastěji dopouštějí rodinní příslušníci, a to vlastní otec, partner matky nebo jiný příbuzný.

Podle psycholožky Alexandry Fraňkové z Dětského krizového centra patří sexuální zneužívání k nejzávažnějším jevům syndromu zneužívaného, týraného a zanedbávaného dítěte.

„Existuje mýtus, že sexuální zneužívání se vyskytuje zejména v nižší socio-ekonomické třídě. Ale není tomu tak. Často jsou to rodiny, o kterých bychom si řekli, že jsou normálně fungující," uvedla psycholožka v rozhovoru pro portál Šance dětem.

Podle ní patří mezi nespecifické symptomy potenciálního zneužívání náhlé a dlouhodobější změny chování dítěte.

„Děti předškolního věku a mladšího školního věku se velmi obtížně svěřují s tím, že se jim něco děje, že něco není v pořádku, protože tomu nerozumí. Až kolem desátého až dvanáctého roku jsou schopny si pomoc vyžádat. Rodina je pro děti přístavem, a proto mají často strach o tom mluvit, že jim nebude věřeno, že ztratí lásku matky," upozornila Fraňková.

Kaňák upozorňuje, že prvotní důvěra v to, co zneužívaný říká, je zásadní. „Nikdy nebagatelizujeme obavy volajících. Často jim třeba agresoři vyhrožují tím, že když o zneužívání někomu řeknou, tak je už maminka nebude mít nikdy ráda, což ve většině případů není pravda. Možná nejdůležitější je, aby se dítě alespoň u jednoho z rodičů setkalo s důvěrou a oporou," uzavřel.

Mezi následky sexuálního zneužívání pak patří poruchy příjmu potravy, sociálně patologické chování, sebevražedné jednání a celkový disharmonický vývoj osobnosti. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 40 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy