V Brně platí okruh stát, proč ne v Praze? Na miliardy od státu stále čekám, říká Hřib

Jakub Heller Jakub Heller
25. 3. 2019 5:30
První měsíce v úřadu dostaly pražského primátora Zdeňka Hřiba (piráti) do přímého souboje s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o úřednickou vládní čtvrť v Letňanech. Nejvyšší pražský pirát se v něm snaží pro Prahu vybojovat co nejvíc, ideálně i šedesát miliard ze státní kasy na pražský okruh. Na to premiér nechce přistoupit, tvrdá jednání ale podle Hřiba pokračují.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (piráti).
Premiér Andrej Babiš (ANO) s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (piráti). | Foto: ČTK

Pomozte mi pochopit váš postoj k nové vládní čtvrti v Letňanech. Nejprve hodíte do vyjednávání s premiérem tak trochu "vidle", když se necháte slyšet, že si čísla kolem čtvrti cucá z prstu, ale poté jste s vládní čtvrtí spojil tři velké projekty, které mají městu pomoci - stěhování Nemocnice Na Bulovce, tisíce nových bytů a přestěhování magistrátních úředníků do karlínských kasáren. Chcete tedy, aby ta čtvrť vznikla, nebo nechcete?

Já do toho určitě neházím žádné vidle. Náš přístup je konstruktivní. Pochopitelně nás zajímá, co se v tomhle městě plánuje, protože chceme město krátkých vzdáleností, město multicentrické. Skutečnost, že nejsme nadšení z monotematických čtvrtí, by neměla být důvodem k překvapení. Kromě toho nechceme, aby se vylidňovalo centrum a stalo se z něj turistické ghetto.

Jen říkám, že se aktivně stavíte premiérovi na odpor, a zároveň od něj něco chcete…

Stát z mého pohledu prokázal, že nemá žádnou koncepci, podle které zařazuje úřednické budovy do seznamu těch, jež se mají vyklidit. Zařadil na něj třeba i budovy, ve kterých žádní úředníci nejsou. To je Orebitská 18 na Žižkově. Pokud ten dům stát nepotřebuje, mohl ho prodat už dávno. Stejné je to i u karlínských kasáren, která jsou na tom seznamu mimochodem také.

Premiér argumentoval i náklady na rekonstrukce a údržbu…

Ano, ale na seznamu je také ministerstvo životního prostředí ve Vršovické. Ten dům vznikl jako administrativní budova a před pár lety dostal nový fasádní plášť, hliníková okna se zvlášť dovezeným belgickým profilem, elektricky ovládané žaluzie, slunolamy a na střechu fotovoltaickou elektrárnu. Takže je mi naprostou záhadou, jak může u téhle budovy někdo použít argument, že je potřeba úředníky přestěhovat do energeticky efektivních budov.

Zajímá mě proto, na základě čeho se stát rozhodl, že se chce zbavit zrovna těchto budov. A myslím si, že by to mělo zajímat všechny daňové poplatníky, nejenom mě. 

Zároveň ale po vládě chcete, aby za Prahu zaplatila dostavbu vnitřního okruhu za 60 miliard korun. Náměstek Vyhnánek dokonce tvrdí, že se jinak Praha bude muset enormně zadlužit… 

My se ve skutečnosti už moc zadlužovat nemůžeme. Kvůli zákonu 23/2017, který obcím stanoví dluhový strop. Momentálně jsme tu sekeru zaťali už tak do půlky toho futra.

Myslíte si tedy, že stát skutečně vnitřní okruh zaplatí?

Podle mě by měl. Po roce 2013 nám stát nepřispěl ani korunu na žádnou ze strategických staveb. Naopak. V momentě, kdy město postavilo Blanku, zaplatilo na DPH státu 7 miliard korun. Naproti tomu, když děláme přenesenou působnost státní správy, dostáváme na to příspěvek 900 milionů korun, reálné náklady na tu věc jsou ale přes tři miliardy. Takže místo toho, aby stát financoval město, aby mohlo samosprávu realizovat, začínáme financovat stát přes DPH z investičních projektů, což je naprosto absurdní situace. A těch příkladů je víc.

Jako třeba?

Vezměte si třeba čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově. Na přelomu století zinkasoval stát výnos šest miliard korun z privatizace majoritního podílu v Pražských vodovodech a kanalizacích, čistírnu jsme si ale museli postavit za vlastní peníze. Navíc jsme kvůli té transakci nemohli ani žádat o evropské dotace.

Máte tedy nějaké indicie, jestli je stát ochoten ten okruh zaplatit nebo ne?

Vždycky, když tuhle otázku otevřu, tak se dozvím, že Praha nedává ani korunu na zdravotnictví a školství a že dostáváme peníze z rozpočtového určení daní (RUD) nejen jako obec, ale ještě jako kraj. Takže si vlastně nemáme na co stěžovat.

A máte?

Fakta jsou taková, že ve školství významně doplácíme na platy učitelů, protože jinak by tady nemohli kvůli vyšším cenám reálně existovat, a ve zdravotnictví jsme historicky dávali nemalé peníze do ministerských nemocnic. V minulém období to byly desítky milionů korun. A to nemluvím ani o služebních bytech pro učitele. A pokud jde o krajské rozpočtové určení daní, to je v zákoně definované fixně. Takže když se nám do Prahy stěhuje více lidí, a že stěhuje, nedostaneme na to jako kraj více peněz, i když musíme veřejné služby zajišťovat pro mnohem větší počet obyvatel. Takže jsme na tom naopak biti. 

Zeptám se znovu, máte reakci na to, jestli ty peníze na okruh dostanete?

No tohle je ta jeho reakce.

Takže to spíš vypadá, že si na financování vnitřního okruhu státem musí Praha nechat zajít chuť…

Já bych neházel flintu do žita. V zahraničí je zcela běžné, že stát přispívá třeba na stavbu metra. Třeba italský stát přispěl na nové trasy římského metra ze 70 procent. Praha nechce nic, co by nebylo běžné jinde. Ostatně i v Brně platí okruh český stát, nemusíme ani do zahraničí.

Neubližujete ale Praze, když veřejně říkáte, že si premiér cucá něco z prstu? Šedesát miliard je hodně peněz a pozemky v Letňanech se zdají být vaším trumfem při vyjednávání. Mnoho lidí by si zřejmě řeklo, že kdybyste je vyměnil za 60 miliard na okruh, byl by to výborný obchod.

Koukal jsem se na účet Prahy a stále jsem tam těch šedesát miliard na okruh neviděl. Stále čekám. Jsme připraveni k jednáním. Ale na to, aby se dva dohodli, musí být dva. Předpokládám, že další jednání budou probíhat, ale není to možné pojímat jako souboj marketingových frází. Nevíme, co je pravda. Původně se objevovala tisková prohlášení, že stát výstavbou čtvrti ušetří půl miliardy jen za nájem, a teď se ukázalo, že to bude sotva tři sta milionů. Proto si myslím, že ta naše obezřetnost je na místě.

I když vás to může stát 60 miliard?

My tady v Praze už jednu špatnou zkušenost se sestěhováváním úředníků máme. Když jsme stěhovali naše úředníky do Škodova paláce, byly také na radě materiály, které jednoznačně prokazovaly, jak to bude výhodné, efektivní, návratné a kdesi cosi. Pak se zjistilo, že někdo zapomněl do těch podkladů započítat skutečnost, že se o budovy, které se vyklidí a budou pronajímat někomu jinému, bude také potřeba starat a že jsou s tím spojené náklady. S vědomím téhle historie jsme tady v Praze prostě trochu opatrní.

Městské části daly vládě jasné požadavky

Takže se vyjednávání o vládní čtvrti zasekla?

Ne. Ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ten projekt prezentovala v pondělí městským částem v Letňanech a já mám teď na stole jejich usnesení. V něm říkají, že s ohledem na to, že severovýchod Prahy stál velice dlouho stranou zájmů státu a veřejná infrastruktura tam proto není dostatečně rozvinutá, je potřeba před stavbou čtvrti vyřešit ještě další věci.

Jaké?

Hlavní je pro ně dobudování severovýchodního okruhu Prahy, což není žádná novinka ani náklad pro stát navíc. Ta část okruhu je tam dlouho slibovaná. Pak také zkapacitnění tratě z Čakovic přes Vysočany a prodloužení metra z Letňan do Čakovic, kde má vzniknout P+R parkoviště na okruhu.

Takže si kladou podmínky, za kterých jsou ochotny premiérovu čtvrť tolerovat?

No jistěže, protože v momentě, kdy by došlo k tak velké výstavbě v oblasti, na kterou stát dlouhodobě kašle, přineslo by to další dopravní zátěž a ta lokalita už to jednoduše nevydrží. A tentokrát městské části pochopitelně požadují garance, protože mají obavu, že když se jim teď zase slíbí okruh, nakonec se ale odsune jako dřív. Mezitím se však postaví vládní čtvrť a problémy se nevyřeší, jen znásobí.

Ve středu policie kvůli pádu Trojské lávky obvinila z nedbalosti autora lávky Jiřího Stráského a bývalého vedoucího oddělení mostů Technické správy komunikací Antonína Semeckého. Víte, čím přesně se měli provinit?

Nějaké informace máme, protože jsme nahlíželi do spisu, ale nevím, které mohu sdělovat. Bez ohledu na to, jestli se ale najde konkrétní viník, musíme na magistrátu zajistit, že tady žádný most nebo lávka už nikdy nespadne. Jednak děláme analýzu všech konstrukcí, které jsou podobného typu jako most v Janově a lávka v Troji, a jednak prověřujeme proces, kterým jsou mostní konstrukce kontrolovány. Jsou tady určité indicie, že tam mohlo dojít k systémovému pochybení.

Můžete být trochu konkrétnější? O Trojské lávce se vědělo, že je ve špatném stavu, a dokonce byla čidlem sledována na dálku až do poslední chvíle, než spadla. Když ani tohle nedokáže bezpečnost zajistit, co bude město dělat?

To je právě otázka, jestli čidla byla umístěna správně a měřila správnou věc, a také, jestli je zajištěno, že se o problému dozví správní lidé, kteří jsou s těmi informacemi schopní naložit. I v případě, že by policie nedošla k závěru, že došlo k trestnému činu, tak to stále neznamená, že tady nemáme problém. 

Máte tušení, kde by se ta systémová chyba mohla skrývat?

Logicky se zaměřujeme na procesy v Technické správě komunikací, kde se vše kolem mostů odehrává.

Co Praha neproinvestuje, dostanou městské části

V Praze bývá zvykem, že si radní v rozpočtu naplánují desítky miliard na investice a na konci roku se ukáže, že měli "velké oči". Například za rok 2017 město vyčerpalo jen 53 procent z částky, kterou mělo vyčleněno na investice, o rok před tím to bylo 58 procent. Poučil jste se nějak? 

Na polovinu roku máme naplánované jednání, kde se podíváme, jak se prostředky daří vynakládat. Pokud se ukáže, že nedaří, dojde k jejich přesměrování na jiné projekty. Eventuálně můžeme posílit i grantové nebo dotační programy pro městské části. Radnice, které mají připravené nějaké projekty, je tak budou moci realizovat za peníze magistrátu.

Chápu to tak, že budete chtít vyčerpat většinu investičních prostředků?

Je cílem peníze, které jsou připraveny na investice, skutečně proinvestovat a neprojíst je.

Jaký máte vztah s předsedou pirátské strany Ivanem Bartošem?

Úplně nevím, jak bych to popsal. Náš vztah je veskrze komplementární.

Ivan Bartoš, Zdeněk Hřib, Lukáš Wagenknecht. Záběr z volebního štábu Pirátů v Praze. 6. 10. 2018.
Ivan Bartoš, Zdeněk Hřib, Lukáš Wagenknecht. Záběr z volebního štábu Pirátů v Praze. 6. 10. 2018. | Foto: Radek Vebr

Pod tím si lze představit ledacos, může to vysvětlit trochu lidštěji?

Já s Ivanem rozhodně nemám žádný konflikt. Na spoustě se věcí se bez problémů shodneme. Pochopitelně v některých ohledech hájíme trochu jiný názor, ale piráti jsou demokratická strana, takže normálně spolupracujeme.

Na popud Prahy 1 jste schválili záměr vykázat pivní kola z širšího centra města. Mluvíte i o tom, že chcete změnit vyhlášku o buskingu, aby z centra zmizeli lidé v kostýmech pand a medvědů. Jaké další podnikání vám padne "za oběť" ?

No, podnikání… Zajímalo by mě, jak ty pandy platí daně a jestli vydávají EET účtenky. Možná bychom byli překvapeni. A pivní kola jsou opravdu strašná. V tom, že nebudou moci nějací opilí turisté řvát někomu pod okny, nevidím žádný zásadní útok na svobodu podnikání.

Ptal jsem se ale, co dalšího je vám trnem v oku…

Chceme prozkoumat, jak můžeme zasáhnout do toho, co se děje na Královské cestě. Mluvím například o bankomatech, které jsou tam montovány do kulturních památek, které jsou tím poškozovány. Navíc jsou to bankomaty se službou DCC a jsou tedy velice výnosné pro poskytovatele a méně výhodné pro turisty. Chceme se ale věnovat i tomu, co se na Královské cestě prodává. Vadí nám třeba matrjošky.

Co třeba koloběžky? Troufám si tvrdit, že jsou pro řadu Pražanů mnohem větší trnem v oku než pandy nebo pivní kola.

Chceme je řešit systémově. Budeme tady mít něco, čemu říkáme intermodální navigační systém. Ten by měl umožnit zapojení nejrůznějších bikesharingových, carsharingových a dalších služeb do dopravy města. V mobilní aplikaci si zakliknete, že chcete z bodu A do bodu B, a ona vám nabídne více možností, jak to udělat.

Jak to pomůže s koloběžkami?

Tak, že poskytovatelům služeb řekneme, že pokud chtějí být součástí systému, máme na ně nějaké požadavky. Třeba to, že zařídí, aby se koloběžky odkládaly jen na vymezených místech. A když to nezařídí, tak je z toho systému vyřadíme, a tím pádem pravděpodobně přijdou o značné procento svých zákazníků, protože nebudou v celoměstské aplikaci.

Jako správný pirát mám radši rum

Prý jste od Tchaj-wanu dostal darem letitou tchajwanskou whisky jako uznání za to, že chcete ze smlouvy s Pekingem vymazat řádky o uznání politiky jedné Číny a Tchaj-wanu jako nedílné součásti čínského území.

Whisky jsem dostal, ale mám pocit, že to byla spíš součást vánočních přání, co mi sem chodí. I když máte pravdu, že to bylo shodou okolností zrovna v té době. Vlastně mě ani nenapadlo se na to dívat jako na odměnu. Každopádně whisky jsem ještě neochutnal, musím se přiznat, že ji moc nemusím. Jako správný pirát jsem spíš na rum.

Nedávno jste se setkal také s Lozangem Sanggjäem, předsedou tibetské exilové vlády, a vyvěsil tibetskou vlajku na magistrátu.

Když vás zajímají ty dary, tak od tibetské delegace jsem dostal šálu a talíř.

Spíš mě zajímá, jestli se Praha nesnaží být českým spojencem Tibetu, Tchaj-wanu a podobných zemí? V tomhle ohledu vystupujete jinak než stát.

V oblastech, které máme ve své moci, zasahujeme přímo. Opravujeme mosty, přispíváme učitelům a tak podobně. Pak jsou ale záležitosti, které jsou mimo náš dosah a nedokážeme je změnit. Můžeme ale určitým způsobem deklarovat, že se hlásíme k nějakým hodnotám, že je pro nás i s ohledem na naši národní historii významné nějaké kulturní sebeurčení. Je přirozené, že soucítíme s národy, které jsou teď v podobné situaci a svůj boj ještě nedobojovaly, byť zrovna tenhle tibetský boj se táhne už šedesát let.

Často ale zaznívá, že opatrným přístupem k Tibetu i Tchaj-wanu chráníme své hospodářské zájmy v zahraničí. I vaše kroky mohou mít na tyto záležitosti vliv…

Když se podíváme na objemy investic, které do Česka jdou, jasně vidíme, že je na tom oproti obrovské pevninské Číně mnohem lépe právě miniaturní Tchaj-wan. Pokud tedy zaznívají argumenty o hospodářské potřebnosti, je nutné se realisticky podívat na to, jak to doopravdy je.

Zaznívalo ledacos o plánovaných čínských investicích a ukázalo se, že to jsou ve skutečnosti spíš akvizice než investice, které by tady vytvářely nová pracovní místa, jak se to děje třeba právě v případě některých tchaj-wanských investic. A to nemluvím o tom, že čelní představitel čínské firmy CEFC Jie Ťien-ming, který byl poradcem českého prezidenta, je v podstatě nezvěstný.

Čína však bývá na tyhle projevy sounáležitosti citlivá…

Nejsme první, kdo tady vyvěsil na radnici tibetskou vlajku. Vyvěšovala se tady dlouhá léta. Jen předchozí koalice to nedělala a zřejmě si za to od spolupráce s pevninskou Čínou něco slibovala. Ta očekávání ale naplněna zjevně nebyla.

Podobně jste se postavil za práva homosexuálních párů uzavírat manželství a angažujete se i v dalších celospolečenských tématech, která se rozvoje Prahy přímo netýkají. Nepotvrzujete tím tvrzení, že je teď Praha v rukou aktivistů?

Zrovna to manželství se týká i mě jako primátora, který může páry oddávat. Nemyslím si, že je překračováním kompetence, když se člověk vyjádří k tématům, která hýbou společností. Právo na svůj názor má v demokracii každý, tak využijme času, kdy si můžeme ještě vlastní názor dovolit říkat. Není to taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát.

Myslíte si, že se to změní?

Už byly zveřejněny kandidátky do Evropského parlamentu, kde kandiduje celá řada subjektů se zvláštními názvy a lehce nahnědlou rétorikou. S ohledem na to, že evropské volby mají dost nízkou účast, je otázkou, jak to celé dopadne.

Před dvěma lety mi primátorka Adriana Krnáčová v rozhovoru řekla, že kvůli primátorskému řetězu přišla o soukromí a že jejím rozhodnutím vést město utrpěla její rodina. Máte i vy podobné pocity?

Rodina samozřejmě trpí. Podívejte se, kolik je hodin, sedm večer, a to tady ještě dneska musím něco dělat. Když bych to měl nějak shrnout, řeknu, že to pro mě není tužba, ale služba.

Zatím tedy nápad stát se primátorem nevnímáte jako špatné rozhodnutí? 

Pro mě osobně?

Ano.

To snad ani nemůžu říct… Já se na to dívám trochu jinak. Vidím to tak, že tady děláme něco pro budoucnost, a to včetně budoucnosti mých dětí, které se všechny tři narodily v Praze-Podolí. To je to, na co se soustředím.

VIDEO: Pražský primátor Zdeněk Hřib (nejen) o smlouvě s Pekingem. 

S Pekingem neprobíhá žádná spolupráce, ani taková, ze které by Praha těžila, dřív byl hlavní benefit pro Čínu, byla to součást pandí diplomacie | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy