Praha - Až bude ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová se svým mužem Billem v pátek truchlit ve Svatovítském chrámu, možná si vybaví i jednu vzpomínku, jejíž předlohu nemohl někdejší americký první pár zažít s žádným jiným světovým politikem, jen s Václavem Havlem.
Píše se rok 1998, Václav Havel přijíždí na státní návštěvu do Washingtonu a kromě vstupu své země do NATO má ještě jedno přání.
A to, aby mu v Bílém domě namísto obvyklé vážné hudby či lidovky zahrála rocková legenda, zpěvák a básník Lou Reed, někdejší frontman skupiny The Velvet Underground, jejímž manažerem byl v 60. letech minulého století i malíř Andy Warhol.
Delegace Plastiků
Clintonovi mu toto na oficiální poměry výstřední přání splnili. Tak blízký vztah měly USA k českému exprezidentovi.
"Každá státní návštěva si v Bílém domě může požádat o to, kdo by měl být kulturní vložkou. Náš návrh pozvat Lou Reeda samozřejmě Washington trochu překvapil, ale nakonec tam opravdu zahrál, bylo to hezké," vzpomíná na organizaci koncertu v Bílém domě tehdejší velvyslanec v USA, Alexandr Vondra, současný ministr obrany. A také Havlův blízký spolupracovník už z doby disentu.
Undergroundový večírek na výsostné americké půdě tehdy oživila i česká undergroundová legenda Plastic People of the Universe v čele s Mejlou Hlavsou. S Reedem tam zahráli mimo jiné legendární skladbu "Sweet Jane".
"Václav Havel byl tehdy určitě šťastný, bylo to také rok, který mu přinesl velké zdravotní komplikace," připomněl Vondra. Státní návštěva v USA proběhla jen pár měsíců po Havlově náročné operaci tlustého střeva v Rakousku.
Procházka divokou čtvrtí
Bill Clinton, sám milovník jazzu, který si zase v Praze v roce 1994 zahrál v klubu Reduta na saxofon, měl prý pro Havlovo přání pochopení.
"Jedinou starost měli imagemakeři Bílého domu. Clinton tehdy prožíval těžký rok kvůli aféře s Monikou Lewinskou a jeho poradci měli obavu, aby pak prestižní noviny nevyšly s titulky: Take a Walk on the Wild Side," dodává ministr.
Název proslulé skladby Take a Walk on the Wild Side znamená v českém překladu "Projdi se po divoké čtvrti", ale hlavní nápěv písničky básnící o různých warholovsky výstředních postavách z New Yorku by se taky dal volně přeložit jako výzva "Odvaž se".
Vondra také připomíná, že i v tomto osobním okamžiku mezi prezidenty Havlem a Clintonem hrála roli pragmatická politická úvaha, která ale především ilustruje, jakému respektu se Havel v USA těšil. A zároveň poodkrývá zákulisí blízkého vztahu mezi Clintonovými a Havlem.
Problémy s Lewinskou
Clintonova tisková konference s Havlem byla podle Vondrových vzpomínek první, kterou americký prezident v Bílém domě uspořádal po vypuknutí aféry jeho milostného poměru se zmíněnou stážistkou.
"Clinton hodně sázel na Havla, že mu aféru pomůže zastínit. A Česko zase potřebovalo pomoct se vstupem do NATO," popisuje politické okolnosti návštěvy tehdejší velvyslanec Vondra.
Česko pak o rok později bylo skutečně do Severoatlantické aliance přijato mezi prvními postkomunistickými zeměmi.
Václav Havel ani v prezidentské funkci neopustil svůj umělecký, undergroundový svět. Rád se obklopoval světovými umělci spíš z alternativní scény a ti zase milovali jeho. Namátkou lze zmínit třeba rockové legendy Rolling Stones či Franka Zappu.
Reedova kondolence
S Lou Reedem však Havla pojilo i osobní přátelství, které začalo v roce 1990, kdy Reed přijel do Prahy udělat s Havlem pro legendární americký hudební časopis Rolling Stone rozhovor.
Smrt českého exprezidenta Reeda hluboce zasáhla.
„Zcela mě přemohl smutek nad ztrátou mého drahého přítele a inspirativní osobnosti, prezidenta Havla. Opravdový muž. Vůdčí osobnost, myslitel, řečník, spisovatel - a tak odvážný. A zábavný a báječný. Je to strašná ztráta pro tento svět a rozhodně pro mě osobně. Obdivoval jsem ho nad všemi ostatními," napsal na svém webu klíčový autor jednoho z nejvlivnějších alb rockové historie, The Velvet Underground & Nico.
Lou Reed se také v roce 2009 objevil na Havlem pořádaném koncertě v centru Pražská křižovatka u příležitosti 20. výročí pádu komunismu. Zahrál slavnou skladbu Perfect Day. Havel vystoupení svého přítele tehdy sledoval s dojetím a úsměvem.
