Chystaný sjezd sudetských Němců v Česku stále budí ostré emoce. Tento týden se sněmovna například na popud hnutí SPD postavila proti jeho pořádání. To paradoxně kritizuje Okamurův německý spojenec Alternativa pro Německo (AfD). Její poslankyně nyní uvedla, že by Česko mělo uznat utrpení spojené s vyhnáním Němců po válce. To už ovšem udělalo: již před bezmála 30 lety.
„Cílem sudetských Němců a i mým velkým přáním a mým cílem je, aby Česko zkrátka bezpráví vyhnání a s ním spojené utrpení uznalo. To nic nestojí. Ale je to velmi důležitý příspěvek ke smíření našich národů,“ uvedla ve čtvrtek poslankyně za stranu AfD a členka Německo-české parlamentní skupiny Martina Kempfová k blížícímu se sudetoněmeckému srazu v Brně.
Její slova jsou reakcí na to, že sněmovna se ve čtvrtek z podnětu vládního hnutí SPD postavila proti konání sjezdu sudetských Němců v Česku. Samotné SPD pak paradoxně s AfD spolupracuje, v europarlamentu jde o spojence.
„Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání,“ stojí v usnesení, které poslanci odhlasovali.
Přání německé političky ohledně uznání bezpráví pak už bylo v minulosti naplněno. Jde o takzvanou Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Tu už v roce 1997 podepsali tehdejší premiér Václav Klaus a německý spolkový kancléř Helmut Kohl.
„Česká strana lituje, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny,“ stojí v deklaraci. Jde právě o oficiální uznání bezpráví páchaného na Němcích, o kterém politička mluvila.
„Mně osobně jde ještě o jeden další požadavek směrem k Česku: Zrušení zákona č. 115/1946,“ uvedla dále Kempfová. Podle německé političky by bylo zrušení zákona zadostiučiněním pro potomky obětí.
Jde o zákon přijatý těsně po válce, podle kterého nebylo jednání, které směřovalo k boji za svobodu nebo k odplatě za spáchané křivdy, považováno za trestné. A to i pokud by jinak bylo trestným činem. Zákon tak legitimizoval například český protinacistický odboj, na druhé straně ovšem omlouval i poválečné zločiny spáchané během vyhánění Němců.
Zákon skutečně v Česku nadále formálně platí. I o něm se píše ve zmíněné deklaraci.
„(Česká strana) zejména lituje excesů, které byly v rozporu s elementárními humanitárními zásadami i s tehdy platnými právními normami, a nadto lituje, že bylo na základě zákona č. 115 z 8. května 1946 umožněno nepohlížet na tyto excesy jako na bezprávné a že následkem toho nebyly tyto činy potrestány,“ zní pasáž, která se za zneužívání zákona omlouvá.
Alternativa pro Německo má se svým spojencem SPD na sjezd dlouhodobě odlišné názory. Jde například o Benešovy dekrety. Předseda SPD Tomio Okamura se ale v posledních dnech pokouší údajné rozpory mírnit. „AfD se písemně zavázalo v ustavujícím dokumentu frakce ID (politická frakce europarlamentu, ve které bylo SPD i AfD - pozn. red.) před šesti lety, že se nikdo z členů nebude vracet do minulosti. Písemně se zavázalo, že nechce otevírat Benešovy dekrety, osobně jsem to domluvil,“ uvedl.
Okamuru za jeho postoj k sudetským Němcům ale v současnosti kritizuje například mládežnická organizace AfD.
„Je zvlášť politováníhodné, že právě síly, které cítí závazek k silné a suverénní Evropě, instrumentalizují rány minulosti, aby ztížily nebo zcela překazily neškodné, smířlivé setkání umírněných sudetských Němců a jejich potomků,“ zní jejich prohlášení.
Mohlo by vás zajímat: Politická šikana: Za nenávist kolem Němců může Babiš. Po běsnění na Slavii nemohl syn usnout
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Křehkému příměří navzdory: Američané zachytili střely mířící na Kuvajt a Bahrajn
Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Kam s Orbánem? Američané mu hledají prestižní post, má mu zajistit nedotknutelnost
Okolí amerického prezidenta Donalda Trumpa hledá způsob, jak zajistit Viktoru Orbánovi mezinárodní diplomatickou imunitu. Informoval o tom investigativní server VSquare. Klíč k nedotknutelnosti maďarského expremiéra má ležet v prestižní globální instituci.
Hertl skóroval a nahrával. Syn už trofej má, teď je řada na něm
Hokejisté Vegas ve třetím finále NHL porazili Carolinu 5:4 ve druhém prodloužení a v sérii vedou 2:1. Vítěznou branku vstřelil v čase 85:38 Shea Theodore.
ŽIVĚ Ukrajinci cílí na energetiku okupovaných území. Došlo i na partyzánskou sabotáž
Ukrajinci pokračují v intenzivních úderech na ruskou energetickou infrastrukturu. Drony podle webu The Kyiv Independent zasáhly především ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. Navíc partyzánská skupina Ateš pravděpodobně v noci provedla sabotáž železniční infrastruktury v ruském městě Voroněž, nacházejícím se asi 180 kilometrů severovýchodně od hranic.