Zrušení pětiprocentní hranice výsledek eurovoleb nezmění

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
25. 6. 2014 10:55
O změně vstupní hranice do parlamentu by podle ústavních právníků neměly rozhodovat soudy, ale politici. Sami se přiklánějí ke snížení hranice na tři procenta a její uplatnění pro všechny typy voleb.
Foto: Thinkstock

Praha – Návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Evropského parlamentu by neměl změnit výsledky květnového hlasování, domnívají se ústavní experti, které oslovil online deník Aktuálně.cz.

Podle nich mohou být sociální demokraté a lidovci, kteří by v případě schválení návrhu Ústavním soudem ztratili po jednom z poslaneckých mandátů získaných v letošních volbách, v klidu.

Ústavní soud, jemuž svůj návrh Nejvyšší správní soud poslal,  by musel rozhodnout doslova během pár dní, aby nevznikl další problém.

"Ústavní soud nemá na rozdíl od Nejvyššího správního soudu žádnou lhůtu, takže může dojít k tomu, a asi bych to viděl i za pravděpodobné, že rozhodne až po 1. červenci, kdy začne jednání Evropského parlamentu a kdy se poslanci ujmou mandátů. A pak bych zpětnou úpravu výsledků viděl jako zásah do již nabytého práva,“ předpovídá bývalý děkan pražské právnické fakulty Aleš Gerloch.

Změna výsledků voleb by tak znamenala nepřípustnou retroaktivitu a zásah do demokratičnosti voleb.

"Volby proběhly podle předem určeného pravidla, proti kterému předtím nikdo neprotestoval," míní profesor ústavního práva Václav Pavlíček.

Zelení mohli protestovat dříve

V této souvislosti navíc Aleš Gerloch připomíná, že zelení mají zastoupení v Senátu. "Mohli proto iniciovat přezkoumání ústavnosti už dávno před volbami, nebo se o získání potřebných sedmnácti podpisů alespoň pokusit," poukazuje současný vedoucí katedry ústavního práva pražské právnické fakulty. "Neviděl bych to tak, že by se teď měla zkoumat ústavnost," je přesvědčený.

"Kdybych jako volič věděl, že žádná klauzule není, tak moje rozhodování mohlo být značně odlišné od toho, když zde klauzule je a já tomu přizpůsobuji volbu," doplňuje ho Kysela. "Zde proti sobě lze stavět nějaké hodnoty, jako je právě hodnota legitimního očekávání a jistoty, a na druhé straně otázka jakési spravedlnosti pro ty dvě strany, které ‚trpěly‘ a stěžovaly si. A tam bych dal zřetelně navrch legitimnímu očekávání a jistotě," dodává.

Klauzuli by měli změnit politici

O změně pravidel, na základě kterých by se rozpočítávaly mandáty v Evropském parlamentu, potažmo Poslanecké sněmovně, by podle ústavních právníků neměly rozhodovat soudy, ale spíše politici. Proti zrušení nebo spíše změně takzvané uzavírací klauzule by však nebyli.

"Připouštím, že argument porušení rovnosti volebního práva zde existuje. Jakmile nastavíte nějaký umělý strop, tak to znamená, že hlasy těch, kteří hranici nepřeskočili, propadají, zatímco hlasy voličů těch, kteří přeskočili, nepropadají a tím se dostávají do nerovnoměrného postavení," řekl Aktuálně.cz člen Legislativní rady vlády Jan Kysela. 

Experti se přiklání k hranici tří procent

V tom mu přitakávají i Aleš Gerloch a Václav Pavlíček. Pokud by se o změně hranice uvažovalo, měla by se měnit hranice pro všechny volby zároveň.

"Nedomnívám se, že je to ideální s hranicí i bez ní. Ale když o tom Ústavní soud kdysi jednal, tak tvrdil, že hranice není neměnná a že je třeba ji posuzovat z určitého vývojového hlediska. A pokud by k tomu mělo dojít, tak nikde není řečeno, že to má být právě pět procent," připomíná profesor Pavlíček s tím, že jako ideální by viděl tříprocentní hranici.

K této hodnotě se přiklání i Gerloch. Upozorňuje však na to, že s úplným zrušením by hrozilo roztříštění sil v parlamentu (jedno jestli v Evropském, či národním). Což uznává i Pavlíček s tím, že úplné rozvolnění pravidel by posílilo malé strany, které by se pak mohly jednoduše stát pomyslným jazýčkem na vahách.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 17 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Plzeň bude hrát v LM s Lausanne, Hradec Králové s Mannheimem

Hokejisté Plzně, kteří v minulém ročníku prošli až mezi nejlepší čtyři týmy, se utkají v osmifinále Ligy mistrů s Lausanne, Hradec Králové bude hrát s Mannheimem. V případě dalších postupů by zbývající dva čeští zástupci v soutěži mohli svést společný souboj až ve finále. Rozhodl o tom dnešní los v Helsinkách.

Oba extraligoví zástupci, kteří se po vyřazení šampiona Třince a vicemistra Liberce v základní skupině dostali do play off, byli nasazeni jako druhé týmy základních skupin do koše B. Čekali tím pádem na soupeře, kteří obsadili první místa.

Plzeň i Hradec začnou 12., nebo 13. listopadu doma a odvety je čekají 19. listopadu na ledě soupeře.

Další zprávy