


Celkem 53 expertek a expertů z lidskoprávních vládních rad, výborů a pracovních skupin k úterý rezignovalo. Nesouhlasí s přesunem agend z gesce Úřadu vlády pod tři ministerstva. Podle nich tento krok ochranu zranitelných v Česku oslabí, potřeba je nadresortní řízení. Rezignující to uvedli v prohlášení, které poskytli ČTK.

Vadí jim i to, že kabinet se svými poradními sbory změny předem neprojednal a jejich následné připomínky nezohlednil. V radách a výborech působili zdarma. Podle odhadů jich odchází asi třetina.
„Za této situace již nevidíme možnost, jak v poradních orgánech účinně naplňovat jejich poslání a odpovědně vykonávat mandát, který jsme přijali. Proto jsme se rozhodli ke společné rezignaci,“ napsali.
Vláda o přesunu agendy lidských práv, rovnosti žen a mužů, národnostních menšin, zdravotně postižených, romských záležitostí a neziskových organizací z gesce Úřadu vlády pod tři ministerstva rozhodla v polovině května. Převádí se i zázemí šesti vládních rad. Ty mívají kolem tří desítek členů. Experti a expertky z nich tvoří jen část.
Mezi ty, kdo odcházejí, patří bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková z rady vlády pro lidská práva a pracovní skupiny pro porodnictví při radě pro rovnost žen a mužů.
Rezignovala také šéfka výboru pro práva cizinců lidskoprávní rady Magda Faltová, člen rady vlády pro lidská práva Kumar Vishwanathan, právník Jakub Tomšej z výboru pro sociální politiku rady pro rovnost žen a mužů, šéfka centra Locika Petra Wünschová z výboru pro práva dítěte, výboru pro prevenci domácího násilí a výboru pro práva obětí, Štěpán Jurajda z výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice či místopředseda rady vlády pro záležitosti romské menšiny Marian Dancso.
Pět desítek odbornic a odborníků připomnělo, že navrhovali kompromisní varianty. Do sjednaného termínu odpověď neobdrželi. „Vláda dlouhodobě nenaslouchá odborníkům, které sama přizvala k řešení komplexních společenských témat. Její postup oslabuje ochranu lidských práv a nahrazuje dialog a partnerství jednostranným prosazováním vlastních rozhodnutí navzdory nesouhlasu odborné veřejnosti,“ uvedl člen pracovní skupiny na podporu lidí s intelektovým znevýhodněním a chováním náročným na péči Petr Třešňák.
Šimůnková přesuny agend označila za nejdramatičtější a takřka nevratný zásah do jejich fungování za posledních 30 let. Míní, že se tak likviduje jejich nezávislost a nadresortnost, hrozí jim postupně zánik. Podle Adély Hoření z výboru pro práva obětí a skupiny pro porodnictví poradní týmy představovaly díky zastoupení různých profesí platformu pro odhalení problémů a návrhy opatření. Je přesvědčena o tom, že rozdělením mezi resorty stát ztratí schopnost jednat systematicky. Rezignující dodali, že znepokojení vyjádřily i některé evropské instituce.



Více než 70 tisíc migrantů překročilo během jediného dne hranice španělské enklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží. Bezprecedentní krize proměnila obvykle živé město v liduprázdnou zónu s vyprodanými obchody, zavřenými restauracemi a desítkami tisíc vyděšených obyvatel. O tom, jak se město vyrovnává s krizí, reportovala přímo z Ceuty redaktorka Aktuálně.cz Veronika Rodriguez.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Spojené státy dlouho vycházely z předpokladu, že Rusko nebude během války na Ukrajině členské státy NATO příliš provokovat. Podle amerických médií se však toto hodnocení změnilo a ruský prezident Vladimir Putin může být ochoten riskovat více než dříve. Zpravodajci zároveň upozorňují na několik scénářů, jak by Moskva mohla odhodlání aliance otestovat.



Světová fotbalová federace FIFA sice ustoupila od kontroverzního plánu kolem mistrovství světa, její evropská obdoba UEFA ale odmítá krizi uzavřít. Anglie dál patří mezi země připravené bojkotovat turnaje FIFA.



Incident na letišti Lipsko/Halle přitahuje mimořádnou pozornost německých úřadů. Na ranveji se objevil dron s výbušninou semtex v těsné blízkosti ukrajinského nákladního letounu. Případ tak má výraznou tuzemskou stopu. Není to poprvé, kdy byl semtex využit k podobné akci.