Politici by lidi neměli zbytečně strašit, ale uklidňovat, říká k uprchlíkům Marksová

Markéta Šrajbrová Luboš Kreč, Markéta Šrajbrová
30. 11. 2015 19:11
Na každé krajské pobočce úřadu práce by uprchlíkům měl pomáhat člověk, který bude fungovat jako most mezi odlišnými kulturami. Plánuje to ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ministryně se inspiruje hlavně v Bavorsku, kde se podle ní integrace migrantů zatím daří. V rozhovoru také dodává, že by uvítala, kdyby se prezident a další vrcholní politici snažili Čechy uklidnit, místo aby je zbytečně strašili.
Ministryně práce Michaela Marksová
Ministryně práce Michaela Marksová | Foto: Michaela Danelová

Praha - Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak chce podpořit integraci odlišných kultur. Inspirovat se chce v Bavorsku.

Až se k nám dostanou uprchlíci přidělení podle kvót, vašemu resortu se to nevyhne. Jak o tom přemýšlíte, co to pro vás bude znamenat?

Během příštích dvou let těch lidí nejspíš bude jen málo. Dva až tři tisíce, to není nic, co by nás mělo zahltit. Padnou nám do klasických znevýhodněných skupin na trhu práce. Takže nic úplně mimořádného, ani nepotřebujeme peníze navíc. Přes úřad práce v Plzeňském kraji máme takovou intenzivní dlouholetou družbu s Bavorskem. Teď jsem tam jela. Nejvíc jsme se bavili právě o jejich programech na začleňování migrantů.

Říkali, že se jim velmi osvědčilo, když dělají jazykové kurzy dohromady s učením práce. Je prý mnohem efektivnější, když se migranti učí jazyk v souvislosti s prací, než když mají jazykové kurzy někde separátně. A i kulturně, že je to užitečné. My jsme si říkaly s paní generální ředitelkou (Úřadu práce ČR Kateřinou Sadílkovou – pozn. red.), že je asi potřeba si udělat evropský projekt a dát třeba zatím na každý kraj jednoho člověka, který bude specializovaný na mezikulturní dialog, který je myslím potřeba i pro naše Romy.

Role toho člověka by byla zprostředkovávat kontakt a tlumit hrany, které by mohly vznikat při jednání imigrantů s úřady?

Ano, když se vysloveně zaměřím na úřad práce, tak by to byl člověk, který by byl schopný vysvětlovat oběma stranám kulturní rozdíly.

Takže německý model integrace je něco, čím se chcete inspirovat? Mají s tím docela zkušenosti a relativně to u nich funguje, na rozdíl od Francie. Aspoň zatím.

Připadalo mi to velmi praktické a použitelné. A proto jsme si i řekli, že od nich chceme detaily. Jde i o to, vysvětlovat kulturní rozdíly oběma stranám. Němci říkali, že to, co museli kulturně překonat, byl třeba i průběh výběrového řízení. Je třeba jim vysvětlit, že je to opravdu rozhovor, kdy někdo zkoumá, co oni umí a neumí, to je celé. Že tady nezáleží na tom, jestli někdo má nějakou tetu, strejdu. Což u nás u migrantů stejně bude irelevantní.

Ženy musí být rovnocenné

Vy jste nedávno zmiňovala, že oblast, které byste se chtěla obzvlášť věnovat, je postavení žen v muslimské komunitě.

To je přehnané, já se jim do toho plést nebudu. Ale ve chvíli, kdy ti lidé chtějí nějakou pomoc a podporu, tak jsou tu prostě nějaká pravidla. Buď ta žena bude doma a nebude mít na sebe ani korunu, anebo bude muset opravdu vyjít ven a být nějak aktivní. A trvám na tom, že ženy v naší zemi musí být - bez ohledu na původ - rovnocenné s muži.

Čím ještě nás můžou Němci inspirovat?

Zajímavé u nich bylo - a to u nás ještě nevztahuji na imigranty, když tu ještě nejsou, ale na jiné skupiny -, že mají mnohem delší povinnou školní docházku. My ji tady máme jenom do patnácti a máme strašný problém se sociálně vyloučenými, zatím tedy zejména s Romy, když je rodiče v patnácti vezmou ze školy a řeknou: my tě potřebujeme doma, protože máš mladší sourozence. V tom okamžiku je ten člověk na dávkách. V Bavorsku to ani náhodou nejde. Mají na to systém, nutí je. Ptala jsem se jich, co následuje, když šestnáctiletý jde za školu. Říkali, že ho policie chytí na ulici a hotovo.

Když to škola nahlásí?

Ano, škola musí nahlásit, že tam nechodí. A policisté ho tam pak odvedou. Když u nás neposíláte dítě na základku, tak to také může ovlivnit dávky. V Německu je to do vyššího věku. Sociálně vyloučení puberťáci jsou tudíž nucení, aby chodili do školy, což je jejich záchrana. A to je pro nás hodně inspirativní. V tuhle chvíli hlavně pro naše sociálně vyloučené děti. Pro ně bychom to strašně potřebovali.

Já se přece také bojím

Zmínila jste, že k nám uprchlíků přijde jen málo. Ale reálné číslo asi bude o něco větší než kvóty, o kterých se mluví.

My na tom malém čísle potřebujeme natrénovat systém, aby pak šlo jenom o to, získat případně víc peněz a lidí. Dnes bychom určitě vystačili s jedním koordinátorem na kraji, ale když by přišla větší vlna, tak budeme vědět, že je potřebujeme třeba na úrovni okresů.

Jak pohlížíte na to, co se událo během oslav výročí sametové revoluce, a na to, jak se do toho zapojil pan prezident?

V souvislosti s imigranty bych v žádném případě nikdy nepodceňovala bezpečnostní riziko, to určitě ne. Ale když si vezmeme tu masu muslimů, která v Evropě už teď žije, a spočítáme, s kolika z nich je problém, tak to moc velké procento nebude. Takže bych uvítala, kdyby se vrcholní představitelé tohoto státu snažili lidi uklidnit.

Já se přece taky bojím, mám dvě dcery, ještě ke všemu malé. V žádném případě to nepodceňuji a velmi mi vadí postoj některých muslimských komunit k ženám. Ale od vrcholných představitelů tohoto státu bych čekala, že budou mluvit normálně, konsensuálně a nebudou lidi zbytečně strašit. To mi vadí. Když je někdo státník, tak od něj očekávám nějaký rozumný, státnický, intelektuální přístup. Podobný bych uvítala třeba i od kolegy Babiše, protože je místopředseda vlády. Ale znovu, neznamená to podceňovat bezpečnost, to v žádném případě.

 

Právě se děje

Další zprávy