Čeští muži jdou ve vztazích proti proudu. V průzkumu výrazně překvapili

Západní země ukazují překvapivý trend: generace Z se vrací ke konzervatismu. Mladí muži mají na ženské a mužské role ve společnosti tradičnější pohled než jejich předchůdci. Alespoň podle globálních dat společnosti Ipsos.

V Česku je však situace jiná. Ukazují to data agentury STEM/MARK, jejíž výzkumníci se ptali více než tisícovky respondentů ve věku od 18 let na otázky ohledně rovnosti mužů a žen.

Zjistili, že generace Z se od konzervativních postojů spíše distancuje. Jsou to právě mladí muži, kteří se chtějí více podílet na „tradičně ženských“ rolích v domácnosti. Činnosti jako nákupy, vaření, úklid nebo opečovávání zahrady jsou tak pro ně přirozenou součástí života, která nepatří pouze ženám.

Čeští muži ze sledované kategorie se aktivněji zapojují do rodinného života a kloní se k větší partnerské rovnováze. Odklání se od názoru, že ženy jsou přirozeně lepší v péči o děti. Ani si už tolik nemyslí, že by hlavou rodiny měl být muž.

„Zatímco v zahraničí se tedy mluví o návratu generace Z ke konzervatismu, pro Českou republiku to tak úplně neplatí. Spíše se zdá, že česká generace Z se vědomě hlásí k rovnosti a odmítání tradiční hierarchie rodiny, i když v určitých situacích její jednání může zaostávat za ideály, které zastává,“ vysvětluje Tereza Kyselová ze STEM/MARK.

Češi v rozporu

Co se však týče celkového pohledu na rovnost pohlaví, Češi jsou rozpolcení.

Přestože mladí muži do 29 let mají ke konzervativním názorům daleko, lze u nich pozorovat zajímavý paradox. „Ačkoliv odmítají roli tradiční hlavy rodiny, v hádce si chtějí poslední slovo prosadit častěji než jejich otcové či dědové,“ přibližuje Tereza Kyselová.

Češi si na jedné straně uvědomují, že ve společnosti převládá tradiční dělba rolí. Tři čtvrtiny jsou přesvědčené, že ženy jsou od přírody lepší v péči o děti, a mnoho z nich také připouští, že žena a muž nemají stejné šance na získání stejné pracovní pozice.

Zároveň ale prosazují finanční nezávislost a soběstačnost žen a dvě třetiny dotázaných říkají, že je v pořádku situace, kdy jde na rodičovskou dovolenou otec, zatímco žena pracuje. Po moderním partnerství obecně výrazněji volají ženy než muži, u některých však v době rodičovství nastane zlom.

Související

Koho volí ženy, kdo boduje u mužů. Analýza odhaluje i další genderové rozdíly u voleb

„S příchodem dětí se role v rodině často stále přirozeně polarizují. Muž se více soustředí na roli živitele, zatímco žena na péči. V této situaci může být uznání muže jako ,hlavy‘ prostým přijetím aktuálního stavu, který rodině v danou chvíli funguje,“ vysvětluje Kyselová.

„Model muže jako autority může poskytovat také psychologickou jistotu, že je zde někdo, kdo se o rodinu vždy postará a o koho se mohou ženy opřít. Nejde tak nutně o podřízenost ve smyslu, že muž má vždy hlavní slovo,“ dodává.

Názory Čechů se liší v závislosti na věku a pohlaví, většina se ale shodne, že by partneři měli rozhodovat společně. Větší odchylky lze sledovat pouze u dvou oblastí. Pokud jde o řešení krizových situací, jako jsou havárie vody, požár, úraz nebo finanční problémy, více než třetina dotázaných si myslí, že jde především o mužskou doménu.

Karty se obrací při denním chodu domácnosti, kde čtvrtina Čechů vidí stále jako hlavní „šéfku“ ženu. Překvapivě jsou to ale samy ženy, kdo si tuto roli nárokují častěji, a to až třetina z nich. Muži by paradoxně uvítali spravedlivější dělbu při rozhodování.

Daleko za Evropou

Česko nicméně i v evropském srovnání rovnosti mezi muži a ženami zaostává za průměrem. Podle výsledků nejnovějšího Indexu genderové rovnosti se umístilo na 25. místě v rámci celé Evropské unie. Horší skóre získalo pouze Maďarsko a Kypr. Nejlepšího výsledku dosáhlo Švédsko, Dánsko, Francie a Španělsko.

Související

Infografika

„Sex mám, ale držím si odstup.“ Ženy v Česku to mají se vztahy úplně jinak než muži

Průzkum ukázal, že stále přetrvává silné znevýhodnění žen na trhu práce. Aby ženy dosáhly stejného příjmu z práce jako muži, musely by v jednom roce pracovat 15 měsíců a 18 dní.

„Aby se mzdová rovnost stala realitou, je nutné vytvořit pečovatelské systémy, které by nejen uvolnily ženám čas, ale také by rovně rozdělily břemeno s jejich partnery,“ řekla Carlien Scheeleová, ředitelka Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE).

Špatné umístění Česka v indexu je dané také horšími výsledky v oblasti času a moci. Kategorie „čas“ měří například to, kolik hodin ženy ve srovnání s muži věnují péči o děti či domácnost, oblast „moci“ pak mimo jiné mapuje podíl žen ve vysokých funkcích ve státním i v soukromém odvětví. V příštím vydání indexu by tak alespoň v této kategorii mohlo nastat zlepšení, a to díky rekordnímu počtu nově zvolených poslankyň.

K celkové rovnosti pohlaví v České republice nicméně vede ještě dlouhá cesta. Situace v Evropě se sice dlouhodobě zlepšuje, tempo změn ale zůstává pomalé. Podle EIGE je tak plná rovnost žen a mužů vzdálená nejméně půl století.

Mohlo by vás také zajímat: Klima, gender, Palestina… Expert vysvětluje, co vedlo levicové studenty k terorismu