Přesně rok poté, co vyšlo najevo, že ukrajinské speciální jednotky se po bojištích prohánějí v lehkých útočných autech Flyer, se americká technika dostává i do výbavy české armády. Chrudimský výsadkový pluk by měl těchto vozidel získat hned několik desítek, první už dorazily. Spojené státy je Česku poskytnou jako kompenzaci za dřívější pomoc Kyjevu, platit bude třeba jen za jejich vybavení.
Expozice české armády a ministerstva obrany nebyla nijak velká. Na letošním bratislavském zbrojním veletrhu IDEB patřila spíš k těm menším a lehce přehlédnutelným. V prvním patře hlavní budovy sázela především na zdravotnický materiál či části bojového modulárního kompletu.
O to víc tu návštěvníka zaujme zhruba dva metry vysoké útočné vozidlo Flyer 72 HD. Nikdo z vojáků ani zástupců ministerstva obrany se však k exponátu nechce příliš vyjadřovat. A to ani dokonce sám ministr Jaromír Zůna (za SPD) či jeho hlavní zbrojíř Ján Gurník, jehož se reportér Aktuálně.cz pokoušel na veletrhu oslovit.
Jak zjistil deník Aktuálně.cz, tato rychlá vozidla, která uvezou až sedm vojáků a kulomety, granátomety či protitankové střely, se mají stát v blízké době hlavní platformou výsadkového pluku v Chrudimi. Ozbrojené síly po nich jako po jedné z řady možností pokukovaly už v minulosti, kdy ministerstvo chystalo nákup 159 aut za 5,6 miliardy korun.
Zakázku ale muselo nakonec v roce 2023 zrušit. Řada zájemců totiž vycouvala, v tendru zůstali jen dva výrobci a jejich nabídky si obrana vyhodnotila jako předražené.
Další dodávka na konci května
Přitom sami výsadkáři nová auta potřebují. Jejich lehké land rovery Kajman jsou totiž zastaralé a neposkytují dostatečnou balistickou ochranu.
„Specializované pracoviště Armády ČR pro meziskladování techniky převzalo šest kusů vozidel Flyer,“ potvrzuje Zdeňka Sobarňa Košvancová, mluvčí generálního štábu. „Další dodávka vozidel je plánována na konec května,“ doplnila.
Stroj Flyer 72 HD (Heavy Duty) využívají především američtí výsadkáři, pro které je vyvinula firma General Dynamics společně s podnikem Flyer Defense před 15 lety. Zadání bylo jednoduché: hbité útočné vozidlo přepravitelné vzduchem, a to i v podvěsu vrtulníku.
Flyer může nést na každé straně jeden kulomet, na střechu je možné namontovat zbraňovou stanici osazenou granátometem či protitankovými řízenými střelami.
Spojené státy by měly v rámci svého mezinárodního programu FMF (Foreign Military Financing) dodat ozbrojeným silám celkově 40 těchto útočných automobilů. Podle dřívějších informací jde o součást kompenzace za starší vojenskou techniku, již Praha v minulých letech poskytla jako pomoc Kyjevu bránícímu se ruské agresi. Podobně Česko od USA získá i osm starších vrtulníků z přebytků námořnictva.
Auta je třeba vybavit
Otázkou ovšem je, jak na dodávky a zavádění Flyerů do výzbroje české armády dopadnou škrty v obranném rozpočtu. Vozidla ze Spojených států přicházejí nezastavěná a chrudimští výsadkáři je potřebují dovybavit – ať už komunikačními a informačními prostředky (včetně radiostanic Harris), či neprůstřelnými skly.
V plánovaných letošních obranných výdajích se původně operovalo se sumou 200 milionů korun. Ovšem po nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) a masivním osekávání zmizela i tahle kolonka.
Ministerstvo obrany navíc bude muset rozhodnout, komu stamilionovou zakázku na dovybavení vozidel zadá. I když automobil Flyer 72 HD na akcích v Česku – ať už jde o veletrhy, či vojenské show – prezentuje firma STV Group, resort ještě pod vedením Jany Černochové (ODS) uvažoval o tom, že by kontrakt svěřil „svému“ Vojenskému technickému ústavu. Nic se ale dosud nepodepsalo.
V minulosti se navíc mluvilo o tom, že poté, co zavedou do výzbroje „darovaná“ vozidla, by jich české ozbrojené síly chtěly přikoupit další desítky až stovky kusů. Tak, aby jich ve výsledku vojáci používali více než 250.
Cena obchodu přes americký program FMS (Foreign Military Sales) měla vysoce přesáhnout miliardu korun. Ani tahle akvizice však zdaleka není definitivní. Obrana stále neurčila formu nákupu a zapojení českého průmyslu.
Flyery už prošly několika válečnými konflikty. Kromě toho, že nyní pomáhají ukrajinským speciálům, je s sebou americké expediční síly vzaly do Afghánistánu i do Iráku.
Mohlo by vás zajímat: Nejen hbitá vozidla. Ukrajinci ovládají i bezpilotní prostředky
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ U Záporožské jaderné elektrárny platí dočasné příměří. Rusové ale Ukrajinu obvinili z porušení dohody
Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.
Rusko zařadilo na seznam extremistů hnutí s Nobelovou cenou za mír. Má pobočku i v Česku
Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.
„Pobuřující,“ napsal Vance k vraždě mladíka v Británii a pustil se do evropských elit
Americký viceprezident J. D. Vance na sociální síti X označil za tragickou a pobuřující vraždu 18letého studenta Henryho Nowaka v Británii. Mladík by podle něj byl nyní naživu, kdyby se několik posledních generací evropských elit postavilo migraci. Incident z loňského prosince v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu.
Posádka ISS se musela několik hodin skrýt ve svých lodích kvůli možné evakuaci
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v pátek kvůli úniku vzduchu z ruského modulu dostala pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci, Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) později poplach ukončil a povolil astronautům návrat do orbitálního komplexu. Ruští kosmonauté se únik pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila.
Obrovský justiční omyl. Za znásilnění pykal 17 let nevinný muž, teď odsoudili pachatele
Britský soud v pátek uložil 52letému Paulu Quinnovi 21 let vězení za znásilnění, kterého se dopustil v roce 2003 a za které byl neprávem odsouzen jiný muž na doživotí. Případ se považuje za jeden z nejzávažnějších justičních omylů v Británii, napsala agentura AP a web stanice BBC.