


Byla to zbraň, kterou miloval západní svět, ale vlastní armáda ji kvůli sovětské munici nesměla používat. Používal ji Jiří Kajínek i policejní zásahovky. Československý zázrak CZ 75 způsobil revoluci, ale kvůli zpackanému patentu se stal jednou z nejkopírovanějších pistolí planety. Po více než padesáti letech Česká zbrojovka oznámila, že sériovou výrobu ikonických modelů pistole CZ 75 ukončí.

Pistoli představila Česká zbrojovka v roce 1975, za jejím vývojem stál konstruktér František Koucký. Zbraň byla od počátku určena pro export na západní trhy. Koucký usadil vedení závěru dovnitř rámu, což zbrani propůjčilo nízký zdvih při střelbě a vysokou přesnost. V kombinaci s tehdy neobvyklou kapacitou zásobníku na 13 nábojů ráže 9 mm Luger se CZ 75 zařadila do rodiny moderních služebních pistolí označovaných jako Zázračné devítky („Wonder Nine“).
Do výzbroje Československé lidové armády ani Sboru národní bezpečnosti se ale zbraň v době svého vzniku nedostala. Státy Varšavské smlouvy totiž používaly standardizované sovětské náboje (7,62×25 mm Tokarev a později 9×18 mm Makarov). Západní ráže 9 mm Luger byla pro domácí armádu nepřípustná a zbraň byla pro tehdejší složky navíc zbytečně nákladná. Režim ji tak přes podnik zahraničního obchodu Omnipol využíval výhradně jako zdroj devizových příjmů z prodeje v západní Evropě, kde se stala okamžitým hitem.
Cesta na největší civilní trh v USA ale byla kvůli studené válce komplikovaná. Americké obchodní restrikce a embargo na přímý dovoz ze zemí východního bloku znemožňovaly České zbrojovce dodávat pistole americkým obchodníkům přímo. Do Spojených států se tak originální české pistole dostávaly oklikou přes třetí země, především přes Kanadu. Kvůli clům, přirážkám a omezené dostupnosti se tam prodávaly za násobky běžné ceny.
Právě neuzavřený americký trh v kombinaci s chybějícím mezinárodním patentem (který komunistický režim v ČSSR zapsal jako „tajný“, čímž znemožnil jeho ochranu v zahraničí) spustil vlnu kopírování. Zahraniční zbrojovky jako italské Tanfoglio, švýcarský Sphinx nebo izraelské IWI (model Jericho 941) začaly vyrábět vlastní verze CZ 75, aby obrovskou poptávku v USA a jinde ve světě pokryly samy. V počtu vzniklých klonů tak CZ 75 celosvětově předčil pouze americký Colt M1911.
Po roce 1989 se pistole CZ 75 a její modernizované varianty dostaly i do výzbroje Armády ČR a Policie ČR. Postupně sloužila u bezpečnostních složek v desítkách zemí světa, například v Turecku, Thajsku, Gruzii či Litvě.
V průběhu desetiletí prošla zbraň několika úpravami. Modernizovaná verze CZ 75 B přinesla blokaci úderníku proti nechtěnému výstřelu při pádu, varianta BD nahradila manuální pojistku páčkou pro bezpečné vypuštění kohoutu. Pro skryté nošení pak vznikly rozměrově zmenšené modely CZ 75 Compact a CZ 75 D Compact s lehkým hliníkovým rámem.
Přestože výroba klasických modelů CZ 75 B, BD a Compact v roce 2026 končí, konstrukční řešení Františka Kouckého zůstává základem pro současné sportovní a služební modely, jako jsou CZ Shadow 2 nebo řada TS 2.



Přes 50 tisíc mrtvých a zraněných. Takové ztráty podle zdrojů NATO eviduje ruská armáda za jediný měsíc. Z toho 28 tisíc představují vojáci, kteří zemřeli. Ukrajinské ztráty za stejné období přitom byly přibližně desetkrát nižší, okolo 5000. Celkové ztráty Ruska od února 2022 čítají skoro 1,6 milionu lidí. Moskva pokračuje v útocích, snaží se dobýt poslední ukrajinské pevnosti na Donbasu.



Operace papeže Lva XIV. v úterý odpoledne dopadla dobře, uvedl podle agentur DPA a AP v prohlášení Vatikán. Lékaři mu odstranili malý plicní uzel. Zotavovat se bude asi týden. Pro jednasedmdesátiletého papeže šlo o první větší zdravotní problém od nástupu do čela katolické církve loni v květnu.



Sněmovna v úterý v úvodním kole podpořila vládní návrh na zavedení mimořádné daně na rafinerie. Důvodem jejího zavedení je podle vlády nárůst marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Týkat se bude jen velkých korporací a v tuzemsku dopadne zřejmě jen na dva podniky, a to rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.



Dánští učitelé budou moci fyzicky zasáhnout proti problémovým žákům. Počítá s tím reforma, kterou minulý týden navrhla vláda premiérky Mette Frederiksenové. Kabinet tím reaguje na průzkumy, které poukazují na rostoucí násilí ve školách, a to zejména mezi nejmladšími dětmi. Pokud návrh projde parlamentem, nová pravidla by měla začít platit od příštího školního roku.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.