Klecany (u Prahy) - Národnímu ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy hrozí, že bude muset vrátit až miliardovou dotaci. Chybí v něm část vybavení, které bylo podmínkou jejího přidělení. Jde i o unikátní magnetickou rezonanci. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) to odmítlo.
Po auditu v příštích měsících by stát mohl dostat pokutu nebo přijít o celou evropskou dotaci, řekl při oficiálním zahájení provozu ředitel ústavu Cyril Höschl. Ústav také nemá jisté peníze na provoz od příštího roku.
120 lidí bez práce
Podle Höschla nejsou přístroje nakoupeny kvůli byrokratickým průtahům a změnám úředníků, kteří řešili evropské dotace.
O nákupu magnetické rezonance by měla vláda rozhodovat 8. dubna, pak potrvá až několik měsíců, než bude přístroj dodán.
"Nyní je nabráno asi 120 lidí, kteří nyní nemají na čem pracovat," uvedl Höschl. Rezonance by měla fungovat v propojení se špičkovým elektroencefalografem, jehož nákup už je schválený, ale na pracovišti ještě není.
Ministerstvo to odmítá
"Ze strany ministerstva zdravotnictví k žádným průtahům nedochází. Materiál mohla vláda projednat už 30. března, pan profesor bude však podle našich informací ve Vídni. Materiál proto bude projednán až 8. dubna," řekl mluvčí ministerstva Jan Štoll.
Poznamenal, že o přístrojovém vybavení pro ústav se mluví už déle než rok, Höschl trvá na jednacím řízení bez uveřejnění, vedení ministerstva to odmítlo a Höschl bude muset tento postup obhájit před členy vlády osobně. Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení, ústav už přístroj mohl mít.
Stavba stála 400 milionů korun a trvala 18 měsíců a původně měla být dokončena už před dvěma lety. Dalších 600 milionů korun je určeno na přístrojové vybavení, provoz do konce roku 2015 a platy zaměstnanců, kterých je téměř 300.
Ústav funguje od začátku letošního roku a soustředí veškerou psychiatrickou péči v jednom místě.
Nejistý rozpočet na příští rok
Financování od příštího roku zatím není vůbec schválené, kromě 11 milionů od ministerstva zdravotnictví. Roční rozpočet na jeho provoz by měl být přibližně 160 milionů korun, z toho sto milionů lze získat z grantů a z proplácení péče pojišťovnami.
Nyní mají ale pojišťovny s ústavem uzavřeny smlouvy na užší rozsah péče, než je ten aktuálně poskytovaný. Šedesát milionů korun by měl ústavu poskytnout stát. "Chceme jen rovné podmínky jako má Univerzita Karlova nebo ústavy Akademie věd," dodal Höschl.
Ústav bude moci žádat o dotace na další provoz také do takzvaných národních programů udržitelnosti, které budou vypsány v dubnu a květnu.
"Dlouhodobější vývoj je stále s otazníkem a ten otazník zní: Chce a může si země jako ČR dovolit jedno výzkumné centrum v oblasti duševních poruch? Jestliže řeknou, že ne, pak nechápu, proč do toho šli," řekl dnes Höschl. Podle něj má každá země srovnatelná s Českou republikou alespoň jedno takové centrum.
Špičkové lékařské vybavení
Ústav zabírá téměř 14 tisíc metrů čtverečních a působí v něm psychiatři, výzkumníci a studenti.
Klinika má 56 lůžek, ambulance, několik denních stacionářů. Vybavení se vyrovná nejlepším evropským pracovištím. Je zde spánková laboratoř, elektroencefalografy sloužící ke sledování mozkových funkcí a další pracoviště.
Myšlenka vzniku ústavu se zrodila už v roce 1961, kdy byl v areálu bohnické léčebny založen Výzkumný ústav psychiatrický (VÚPs). Na konci loňského roku se VÚPs (PCP) transformoval v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech.
