Ústavní soudkyně o amnestii: Je to neúcta k obětem

Tomáš Fránek
27. 9. 2013 14:00
Kateřina Šimáčková sepsala ostrou kritiku milostí i práce Ústavního soudu
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková ještě jako kandidátka na tuto funkci při svém vystoupení na schůzi Senátu v červnu 2013.
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková ještě jako kandidátka na tuto funkci při svém vystoupení na schůzi Senátu v červnu 2013. | Foto: ČTK

Brno - Amnestie bývalého prezidenta Václava Klause - a s ní související zastavení některých dlouho se vlekoucích případů tunelování - je znamením neúcty a lhostejnosti k poškozeným. Kteří přišli o stamiliony korun.

Uvedla to nová ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková ve svém stanovisku, které zveřejnila v rámci posuzování případu muže poškozeného v kauze společnosti Private Investors.

Podle obžaloby způsobili Dušan Tejkal, Petr Kukla a Daniel Papoušek dvěma tisícovkám poškozených škodu téměř 800 milionů korun. Klausova amnestie ale případ zastavila, včetně náhrady mnohamilionové škody.

Šimáčková napsala, že zvolený způsob amnestie narušuje důvěru v celý právní systém. Lidé totiž vidí, že pachatelé nezanedbatelné trestné činnosti mohou zůstat bez trestu.

Většina amnestii schválila

Ústavní soudci stížnosti nevyhověli, rozhodli, že poškozený klient je v tomto případě osobou zjevně neoprávněnou k podání ústavní stížnosti a samotným případem se nezabývali.

Šimáčková s tím ovšem nesouhlasila. Její rozklad je zatím nejostřejší kritikou amnestie, která od Ústavního soudu zazněla. A také kritikou práce samotného soudu.

Šimáčková uvedla, že její kolegové měli návrhu na vyslovení protiústavnosti druhého článku amnestie vyhovět. A pokud tak neučinili, je to špatně. "Takže nejenže jsme nepotrestali viníky, ale dokonce jsme ani nepomohli poškozeným nevinným," uvedla ve svém stanovisku soudkyně, která na soudu působí od začátku srpna letošního roku.

Pokud stát není schopen dovést trestní řízení do konce, znamená to také, že není schopen poskytnout ochranu poškozeným a obětem trestné činnosti, napsala soudkyně. "Letošní amnestie je tedy i znamením neúcty k poškozeným, lhostejnosti k jejich obtížné situaci, do níž se díky stíhané trestné činnosti dostali. Navíc je potřeba zdůraznit, že amnestie nenarušuje důvěru v právní systém toliko ze strany poškozených, ale též celé společnosti. Celá veřejnost totiž vidí, že pachatelé nezanedbatelné trestné činnosti mohou zůstat nepotrestáni," uvedla Šimáčková ve svém stanovisku.

Milost je urážkou

Dále napsala, že stojí za úvahu, zda amnestie udělovaná prezidentem republiky vůbec patří do práva moderního demokratického právního státu. Amnestie totiž podle ní bývají namístě v případě změny politického režimu či ukončení občanské války.

Ale pokud už prezident a vláda pravomoc udělit amnestii mají, musí dodržovat ústavu stejně jako všichni ostatní.

"Pokud prezident a vláda jako orgány veřejné moci při udělení amnestie zasáhli do základních práv jednotlivců neproporcionálním způsobem a bez legitimního účelu, nevyhnutelně to znamená povinnost Ústavního soudu poskytnout těmto jednotlivcům ochranu proti porušení jejich základních práv a svobod zaručených ústavním pořádkem," uvedla Šimáčková.

U případů, jako je ten poškozených v kauze Private Investors, je podle Šimáčkové tvrzení o amnestii jako aktu milosrdenství konfrontováno s úplně nemilosrdnou praxí vůči poškozeným a obětem.

Šimáčková také ve svém stanovisku připomněla loňskou situaci v jihoamerickém Peru, kdy lidé hromadně protestovali se slovy "milost je urážkou" proti udělení amnestie bývalému prezidentu Albertu Fujimorimu.

"Jak jinak mohou poškození z velkých tunelů a podvodů cítit prezidentskou amnestii i následnou pasivitu Ústavního soudu než jako urážku svého nešťastného osudu?" ptá se ve svém stanovisku Šimáčková.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Fotbalista Procházka přestoupil z Plzně do Górniku Zabrze

Fotbalista Roman Procházka po sezoně a půl opustil Plzeň a přestoupil do Górniku Zabrze. Třicetiletý slovenský záložník podepsal s dvanáctým týmem polské ligy smlouvu do konce června 2021 s opcí.

Procházka přišel do Plzně v létě 2018 z Levski Sofia. V české lize odehrál 35 zápasů, v nichž vstřelil devět gólů. Celkově za Viktorii nastoupil ve 46 soutěžních utkáních. Nejvíce se blýskl předloni v listopadu v Lize mistrů na půdě CSKA Moskva, kde vyrovnávací brankou načal obrat na 2:1. Západočeši poté prošli do jarní fáze Evropské ligy.

V Plzni v prosinci skončil trenér Pavel Vrba a jeho nástupce Slovák Adrián Guľa před dnešním odletem na soustředění do Španělska zúžil kádr mimo jiné o Procházku.

"Na angažmá ve Viktorii budu velmi rád vzpomínat, zejména pak na fanoušky, kteří byli vždy skvělí. Plzeň budu i nadále sledovat a přeji jí hodně štěstí," uvedl Procházka pro web plzeňského klubu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Íránský ministr: Írán připravuje místo na vyslání satelitu. Podle USA se snaží ukrývat svůj balistický program

Írán připravuje místo, ze kterého vyšle satelit. Na twitteru to napsal íránský ministr pro informační a komunikační technologie Mohammad Džavád Azarí Džahromí. Informovala o tom agentura Reuters, která připomněla, že podle USA se Teherán takto snaží skrývat svůj balistický program.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Katalánský premiér přišel o mandát poslance, region možná čekají nové volby

Do centra Barcelony vyšly skupiny separatistů, z nichž někteří zapalovali kontejnery. Policie několik osob zadržela. Impulsem k demonstracím bylo bouřlivé zasedání regionálního parlamentu, jehož vedení oznámilo pozastavení mandátu katalánskému premiérovi Quimu Torrovi. Premiérem tohoto španělského regionu Torra zůstává, podle místních médií ale hrozí Katalánsku předčasné regionální volby kvůli dnes vyostřenému rozkolu mezi stranami katalánské vlády.

Další zprávy