Ústavní soud zrušil zákaz maloobchodního prodeje a služeb, vláda ho nezdůvodnila

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 2. 2021 10:05
Ústavní soud vyhověl návrhu 63 senátorů a zrušil část omezení pro maloobchod a služeb zavedených kvůli šíření koronaviru. Nebyla dostatečně odůvodněna. Soudu například vadil výběr prodejen, které zůstaly otevřeny a která musely být zavřené. Obchody ale bezprostředně otevřít nemohou, protože do 14. února je platné obdobné vládní usnesení, uvedl soud v rozhodnutí, které zveřejnil na svém webu.
Foto: Shutterstock.com, Aktuálně.cz

Senátorům mimo jiné vadil vládní výběr sortimentu povolených či nepovolených obchodů. Zatímco například kamenné obchody s obuví či oblečením zůstaly před zimou uzavřené, květinářství, železářství či obchody se střelivem mohly mít otevřeno.

Návrh senátorů uvedl, že tento zákaz nepřiměřeně a iracionálně zasahuje do základního práva svobodně podnikat podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Zejména namítá nerovný přístup k podnikatelům podle prodávaného druhu zboží. Vláda v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Ústavní soud návrh na zrušení opatření obdržel loni v listopadu. Týkal se konkrétních usnesení, která už sice nejsou v platnosti, ale nahradila je nová s obdobným obsahem. Senátoři doplnili svůj listopadový návrh na zrušení zákazu maloobchodu. Proto mohl soud zrušit aktuální opatření o uzavření obchodů a provozoven služeb, jež zavedlo vládní usnesení z 28. ledna. Ani to ale už není v platnosti.

"Ústavní soud si je vědom okolnosti, že k publikaci tohoto nálezu a tedy i k jeho vykonatelnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů dojde až po uplynutí platnosti napadeného krizového opatření (14. 2. 2021). Jakkoliv je proto zřejmé, že v důsledku tohoto nálezu bezprostředně nedojde k otevření maloobchodního prodeje, Ústavní soud považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési memento pro případná další omezující opatření vlády," stojí v rozhodnutí soudu.

Ústavní soud zdůraznil, že nezpochybňuje existenci legitimního cíle, který napadené opatření sleduje, kdy cílem je podle vyjádření vlády zabránění či alespoň zmírnění šíření onemocnění covid-19. Vláda podle Ústavního soudu ale v napadených usneseních ani při jejich přijímání nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Soud také zdůraznil, že regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle.

Ústavní soudci dostali už desítky podnětů v souvislosti s jarním a podzimním nouzovým stavem a vládními opatřeními proti koronaviru. Žádným návrhům ani stížnosti dosud nevyhověli, často je odmítali z formálních a procesních důvodů, také proto, že v mezičase sporné předpisy pozbyly platnost.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Slovenský nejvyšší soud bude rozhodovat o vraždě Kuciaka v červnu

Slovenský nejvyšší soud vypsal na polovinu června odvolací líčení v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Informovala o tom mluvčí soudu Alexandra Važanová. Nejvyšší soud bude rozhodovat o trojici obžalovaných, dva další muži, včetně vraha zmíněné dvojice Miroslava Marčeka, dříve přiznali vinu a byli potrestání dlouholetým vězením.

Senát nejvyššího soudu projedná odvolání vůči verdiktu nižšího soudu, který loni v září zprostil podnikatele Mariana Kočnera obžaloby z objednání vraždy Kuciaka a osvobodil i Alenu Zsuzsovou, jež podle žalobce zločin zprostředkovala. Vinným uznal Tomáše Szabóa, který svému bratranci Marčekovi podle obžaloby pomáhal nejen při vraždě novináře a jeho partnerky, ale i při loupežné vraždě jednoho podnikatele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy