reklama
 
 

Ústavní soud zamítl stížnost Pirátů na loňské volby

Aktualizováno 26. 8. 2014 16:49
Česká pirátská strana napadla systém volebních krajů a pětiprocentní hranici.

Praha - Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost České pirátské strany proti výsledku loňských parlamentních voleb. Strana napadla systém volebních krajů a pětiprocentní hranici. Soud tak navázal na své starší nálezy a usnesení, podle nichž volební práh není protiústavní.

Rozhodnutí se ovšem netýká eurovoleb, Piráti si totiž na pětiprocentní hranici stěžovali i po volbách do Evropského parlamentu. Ohledně nich zatím ÚS nerozhodl.

Piráti s uzavírací klauzulí i po rozhodnutí Ústavního soudu nadále nesouhlasí a znovu se pokusí o její odstranění. "Po každých volbách to budeme řešit touto žalobou," řekl ČTK mluvčí strany Vít Konečný.

Piráti ve volbách do Poslanecké sněmovny získali 2,66 procenta hlasů, a žádný mandát tak nezískali. Letos v únoru se proto obrátili na ÚS, a to poté, co jim Nejvyšší správní soud (NSS) stížnost zamítl. Svou stížností nechtěli dosáhnout anulování voleb, ale vytvoření spravedlivějších podmínek pro ty další v roce 2017.

Kromě pětiprocentní hranice jim vadí i rozdělení České republiky do volebních krajů a velikost těchto celků. V menších krajích, tedy například v Libereckém nebo Karlovarském, se tak volební práh zvyšuje až na 15 procent, což podle Pirátů narušuje zásadu rovnosti hlasu.

ÚS stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V postupu NSS po sněmovních volbách nenašli soudci chybu, ohledně volebního zákona připomněli své starší nálezy. ÚS neměl důvod se odchýlit od svých dřívějších závěrů, uvedla mluvčí Miroslava Sedláčková.

U eurovoleb se na verdikt čeká

Účelem klauzule je to, aby politické prostředí bylo stabilnější a aby se snáze dala sestavit vláda, což je podle ÚS stále aktuální a žádoucí. "Skutečnost, že se z různých důvodů, které však neměly svůj původ ve volebním výsledku, nýbrž daleko více vyplývaly z celkového stavu politické kultury, nedařilo v nedávné minulosti vytvářet stabilní a funkční vlády, je z pohledu opodstatněnosti uzavírací klauzule irelevantní," stojí v usnesení připraveném zpravodajem Jiřím Zemánkem.

Odlišné stanovisko měla Kateřina Šimáčková, která je přesvědčená o protiústavnosti současné úpravy sněmovních voleb, a to jak kvůli klauzuli, tak kvůli nestejným krajům. "Poslanecká sněmovna přestává být zrcadlem společnosti, neboť menší strany v malých krajích jsou pro toto zrcadlo 'neviditelné' a strana sama je pak na celorepublikové úrovni neodůvodněně 'opticky menší'. Z věrného zrcadla společnosti se stává zrcadlo vypouklé a zkreslující," domnívá se Šimáčková, jejíž hlas je však osamocený.

Podobně si Piráti společně se zelenými stěžují i na výsledky eurovoleb. Obě strany zůstaly v eurovolbách pod hranicí pěti procent, Piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Zde jsou ale úspěšnější, protože NSS navrhl Ústavnímu soudu, aby hranici zrušil. Podle NSS sporná část zákona o evropských volbách omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek.

Impuls pro budoucí hlasování

Návrhem se zabývá ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Jeho úkolem je shromáždit podklady a připravit návrh, o kterém pak rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Klauzuli v eurovolbách soud dosud neřešil, výsledek je tak otevřený. Plénum má široké kompetence, může úpravu voleb zrušit pro budoucnost, ale teoreticky také dát impuls ke změně výsledku letošního hlasování.

Evropský parlament prý hraje ve fungování Unie zatím méně významnou roli, než jakou mají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách.

autoři: Domácí, ČTK | 26. 8. 2014 15:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama