Ústavní Soud: Soudci nesmí favorizovat výpovědi policistů, v právním státě jsme si rovni

ČTK ČTK
29. 6. 2016 12:35
Podle nálezu Ústavního soudu by justice neměla favorizovat výpovědi policistů v situacích, kdy stojí tvrzení proti tvrzení. Především to pak platí při posuzování konfliktů mezi policisty a lidmi, proti nimž zasahovali. Obvodní soud pro Prahu 6 proto musí znovu projednat případ z roku 2013, kdy dva revizoři přistihli v tramvaji černého pasažéra, který jim neprokázal totožnost a po přivolání policistů se dal na útěk. Později si muž stěžoval na chování policistů i revizorů.
Soud, ilustrační foto
Soud, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Brno - Justice by neměla v situacích, kdy stojí tvrzení proti tvrzení, automaticky favorizovat výpovědi policistů. Zvláště to platí při posuzování konfliktů mezi policisty a lidmi, proti nimž zasahovali. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu (ÚS). Nařídil znovu otevřít případ údajného křivého obvinění, kterého se podle obžaloby dopustil černý pasažér vůči policistům a revizorům. Nález je dostupný na webu soudu.

"V demokratickém právním státě, v němž jsou si všichni lidé rovni, nelze obecně bez dalšího přikládat vyšší váhu výpovědím policistů jako příslušníků mocenských složek oproti výpovědím jednotlivců, vůči nimž jsou policejní či jiné státní pravomoci vykonávány," rozhodl senát se zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou.

Incident se odehrál v roce 2013 v Praze. Dva revizoři přistihli v tramvaji černého pasažéra, který jim neprokázal totožnost a po přivolání policistů se dal na útěk. Našli jej v křoví a odvezli na služebnu. Později si muž stěžoval na chování policistů i revizorů, například tvrdil, že jeden revizor jej fyzicky napadl a vzal mu diktafon, na který si celý incident nahrával, a také že se revizoři snažili smazat data z jeho mobilů, zatímco policisté tomu jen přihlíželi.

Většina mužových tvrzení se neprokázala, a sám byl proto odsouzen za křivé obvinění k dvěma rokům vězení. Jedinými přímými důkazy však byly svědecké výpovědi zúčastněných policistů a revizorů, jejichž věrohodnosti justice podle ústavních soudců nevěnovala dostatečnou pozornost. Verze policistů a revizorů se obvodnímu soudu prostě jevila pravděpodobnější a reálnější.

Justice také nedbala na presumpci neviny a zásadu, podle níž je v pochybnostech nutné rozhodovat ve prospěch obžalovaného. "Z napadených rozhodnutí obecných soudů přesvědčivě nevyplývá, že by vina stěžovatele byla prokázána mimo jakoukoli rozumnou pochybnost, tedy s tím nejvyšším možným stupněm jistoty, který lze od lidského poznání požadovat," stojí v nálezu.

Ani vysoký stupeň podezření sám o sobě nemůže být zákonným podkladem pro odsuzující výrok, zdůraznili ústavní soudci. Obvodní soud pro Prahu 6 musí případ znovu projednat a bude vázán názorem ÚS.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Životní minimum se zvyšuje z 3410 na 3860 Kč měsíčně

Životní minimum se od středy zvyšuje o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. Pro samotného dospělého se měsíční částka zvedá z 3410 na 3860 korun. U dětí a dospělých v rodině se pohybuje nově od 1970 do 3550 korun, roste tak o 230 až 410 korun. Existenční minimum činí 2490 místo dosavadních 2200 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky. Zjišťuje se tak, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Nejnižší uznaná částka pro život se využívá třeba i pro stanovení nezabavitelného minima u dlužníků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy