Nesplácení nemusí být v rozporu s mravy, uvedl ÚS. Pomůže to tisícům, říká právník

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 11. 6. 2019 18:03
Ústavní soud dalším z řady verdiktů s exekuční tematikou posílil pozici dlužníků vůči úvěrovým firmám. V obsáhlém nálezu, který rozebírá několik právních otázek, například uvedl, že nesplácení kvůli předluženosti ani pasivita na straně dlužníka nejsou automaticky za všech okolností v rozporu s dobrými mravy. Podle právníka Petra Němce tento nález může pomoci desítkám tisíc lidí s dohromady stamilionovými dluhy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Firmy poskytující úvěry mají jednoznačnou povinnost prověřovat spotřebitelovu schopnost splatit úvěr. V českém prostředí to ale firmy často nedělaly a systém fungoval tak trochu v duchu pořekadla "hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere", uvedl v odůvodnění soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Z předlužení způsobeného množstvím nezvladatelných úvěrů nelze podle něj automaticky vinit jen dlužníky. Do úzkých se totiž mohou dostat z mnoha důvodů, které z morálního hlediska nejsou problematické, například po nemoci, nezaviněné ztrátě zaměstnání nebo narození dítěte.

"Poskytnutí půjčky je vždy dvojstranný smluvní vztah. Je věcí obou smluvních stran, aby si zvážily všechny okolnosti výhodnosti tohoto vztahu, aby třeba zvážily bonitu klienta ze strany věřitele," řekl Šimíček.

Ústavní soud se v úterý konkrétně zastal manželů, kteří nezvládli splatit úvěr 150 000 korun. Jejich kauzu musí znovu řešit Městský soud v Praze. Spotřebitelskou smlouvu doplňovala rozhodčí doložka. Podle Ústavního soudu ji společnost Essox nemohla aplikovat po sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu, které v roce 2011 výrazně ovlivnilo celou sféru poskytovatelů nebankovních půjček.

Soud tehdy řekl, že doložky bez určení konkrétního rozhodce jsou neplatné. Firma tvrdila, že o usnesení nevěděla a že judikatura tehdy ještě byla rozkolísaná.

Šimíček ale konstatoval, že firma Essox patřila i podle vlastní výroční zprávy k největším na trhu. Nelze si představit, že by společnost nebyla seznámená s takto důležitým rozhodnutím Nejvyššího soudu, které se natolik dotýkalo jejího podnikání, navíc bylo široce diskutované v odborných médiích, uvedl Šimíček.

Firma tak podle něj vědomě postupovala v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu a byla motivována snahou neoprávněně získat výhodnější pozici vůči stěžovatelům. "Její postup tak naplňuje znaky zneužití práva," konstatoval Šimíček. "Je přitom neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které neoprávněně zahájením rozhodčího řízení poškodily práva svých dlužníků jako slabší strany, jako se tomu stalo v tomto případě," dodal.

Z nálezu plyne, že pokud věřitelé sporný typ doložky uplatnili před 11. květnem 2011, činili tak v době "neustálené změny judikatury". Proto rozhodčí řízení, byť nakonec skončilo neúspěchem věřitelů, přerušilo běh promlčecí lhůty, a oni tak později mohli ještě podat standardní žalobu k civilnímu soudu.

"Protiústavní postup (zneužití práva) lze přičítat pouze těm poskytovatelům úvěrů, kteří rozhodčí žaloby podali vědomě po uvedeném datu," stojí v dnešním nálezu. Přesně to nastalo v projednávané kauze. Firma nejdřív bezúspěšně uplatnila rozhodčí doložku, a mezitím jí uplynula lhůta pro uplatnění nároku u soudu.

Manželé tak podle Ústavního soudu nepostupovali v rozporu s dobrými mravy, pokud vůči úvěrové firmě uplatnili námitku promlčení. Taková námitka vznesená dlužníkem je podle soudu nemravná jen ve výjimečných případech. "Za rozporné s dobrými mravy proto nelze bez dalšího považovat jednání dlužníka, který nesplácí závazky z důvodu vlastní předluženosti, stejně tak není v rozporu s dobrými mravy ani pasivita dlužníka při řešení závazku," rozhodl senát.

"Dnešní rozhodnutí hodnotí historickou událost, která nemá nic společného s dnešní úvěrovou praxí na českém trhu," řekl mediální zástupce společnosti Essox Miroslav Beneš. Zdůraznil, že rozhodnutí se týká smlouvy, která byla uzavřena před 11 lety a rozhodčí doložky již firma dávno nepoužívá.

Podle advokáta Petr Němce, který oba manžele u Ústavního soudu zastupoval, se otevírá prostor na zneplatnění desítek tisíc podobných smluv, kdy byly vydány rozhodčí nálezy po květnu 2011. "Může to znamenat promlčení dluhů za stovky milionů korun," říká Němec, který se exekucím a dluhům věnuje dlouhodobě.

Sám Essox verdikt zatím komentuje opatrně. "Nikdo z nás ten rozsudek neviděl, je pro mě těžké reagovat," říká mluvčí Beneš a nechce spekulovat, kolika dalších případů se to může v Essoxu týkat. "Nevím, zda ještě nějaká taková smlouva je nebo není, nebudu nahrávat na smeč panu Němcovi, který si dělá byznys na lidech, kteří nesplácí své smlouvy," uvedl Beneš.

Němec si stojí za tím, že firma ignorovala platnou judikaturu a počínala si protiprávně. "Zároveň důrazně žádám zastavení všech protiprávních exekucí, aby nevznikala další škoda," uvedl Němec.

 

Právě se děje

Další zprávy