Žádost o přezkoumání rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti podal Altner v červnu roku 2016, pět měsíců před svou smrtí. Ústavní soud poté rozhodování pozastavil. "Vzhledem k úmrtí se čekalo, kdo budou jeho procesní nástupci," uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslav Sedláčková.
Případ má nyní na stole soudce Jan Filip. Ten vyhlášení verdiktu ohlásil na úterý 16. dubna.
Advokát Zdeněk Altner se domáhal doplatku odměny 18 milionů korun za to, že v roce 2000 pomohl ČSSD vysoudit jejich sídlo, Lidový dům. Na jaře 2016 soud na základě dohody, kterou s Altnerem v roce 1997 podepsal tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda, pravomocně rozhodl, že strana musí Altnerovi zaplatit 338 milionů korun. Na tak vysokou sumu se původní částka vyšplhala kvůli nezvykle vysokým úrokům 0,3 procenta denně, tedy více než 100 procent ročně.
Advokáti ČSSD upozorňují, že soud vůbec nezohlednil to, že ukončení sporu svými kroky bránil sám Altner, který podával nesmyslná odvolání či odmítal platit soudní poplatky. Řízení také protáhl spor o to, kdo je oprávněným vlastníkem pohledávky vůči ČSSD, kterou Altner mezitím převedl na další firmu.
ČSSD podala dovolání a požádala o odklad vykonatelnosti, že sumu zatím nemusí platit. Altner mezitím zemřel a donedávna se vedlo dědické řízení, kdo bude ve sporu pokračovat místo něj. Těmi se stali mladší děti Patrik a Veronika, protože nejstarší syn Zdeněk podle serveru Seznamzprávy.cz dědictví odmítl.
Soud zablokoval i další částku
Nejvyšší soud nedávno zablokoval i další částku spojenou s Altnerem: Sedmnáct milionů korun, které neúspěšně požadoval notář Václav Halbich jako svůj podíl na získání Lidového domu pro ČSSD z Altnerovy odměny.
Příběh odměny za to, že se ČSSD vrátil Lidový dům, je poměrně složitý. Začal v roce 1997, kdy Altnera přivedl do ČSSD tehdejší místopředseda strany Ivo Svoboda a uzavřel s ním smlouvu, že v případě, kdy získá Lidový dům pro ČSSD, dostane Altner 50 milionů korun a k tomu navíc deset procent vybraného nájemného z pronajatých prostor. V roce 2000 pak Ústavní soud potvrdil, že Lidový dům patří společnosti Cíl, kterou ČSSD vlastní.
Úkol byl tedy splněn a Altner začal žádat svoji odměnu. ČSSD na to uvolnila 50 milionů. Podíl z vybraného nájemného, které si Altner spočítal na 18 milionů, ČSSD ale odmítla vyplatit.
Současně se s požadavkem na vyplacení části odměny přihlásili advokát Zdeněk Hájek a notář Václav Halbich, kteří tvrdili, že mají podle dohody s Altnerem každý nárok na třetinu odměny, protože faktickou práci na získání Lidového domu vykonali oni. Pro spory o to, kdo se jak podílel na získání Lidového domu, nakonec dvě třetiny z 50 milionů - asi 33 milionů korun - skončily v soudní úschově.
Soud sice již potvrdil, že Halbich nemá na svou třetinu nárok, ale po jeho dovolání soud i v tomto případě rozhodl o tom, že sporný podíl zůstane v soudní úschově, dokud nerozhodne o dovolání.
Další advokát v pozadí
Tím hlavním, kdo Lidový dům pro ČSSD vybojoval, přitom podle všeho nebyl nikdo z nich, ale další advokát v pozadí: Pavel Blanický. Ten ale na rozdíl od Altnera s ČSSD žádnou smlouvu o spolupráci v případě Lidového domu nepodepsal.
Sám Blanický svůj podíl dokládá dopisem Miloše Zemana, který mu již v roce 1995 poděkoval za to, že uspěl s určovací žalobou o vlastnictví Lidového domu proti ministerstvu financí. Faktický přepis na ČSSD mohl být podle Blanického mnohem dřív než v roce 2000, kdyby strana nechybovala při svolání valné hromady a soud neodmítl zapsat nové orgány akciové společnosti Cíl, jejímž prostřednictvím ČSSD Lidový dům historicky vlastnila.
Blanického ale nakonec Svoboda vyměnil za svého dobrého známého Altnera. Potkali se, když byl Altner konkurzním správcem zkrachovalé společnosti Osan. Svoboda, který si později odseděl šestileté vězení za tunelování výrobce kočárků Liberta, mu tam vedl účetnictví.
Pod nic neříkajícím jménem Osan se skrýval dříve monopolní obchodník se stroji a nářadím s miliardovým ročním obratem, který vlastnil řadu nemovitostí po celé republice a ve skladech měl zboží za stovky milionů korun. Altner byl správcem podniku téměř šest let, než ho konkurzní soudce na nátlak věřitelů odvolal. Altner mezitím dokázal z firmy udělat výnosný podnik, ze kterého dokázal pro sebe a zejména sobě spřízněné firmy a advokáty získat přes sto milionů korun.
