reklama
 
 

Operátoři půl roku schraňují data o klientech. Ústavní soud řeší, zda je to v pořádku

Aktualizováno 27. 3. 2019 13:50
Ústavní soud začal veřejně projednávat výhrady skupiny poslanců k zákonné úpravě uchovávání provozních a lokalizačních údajů o telefonní a elektronické komunikaci. Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy musí soud zodpovědět otázku, zda je právní úprava přiměřená a zda odpovídá svému účelu, jímž je odhalování závažné trestné činnosti nebo pátrání po pohřešovaných. Je nutné také vyřešit, zda sběr a uchovávání dat v daném rozsahu nepředstavují zásah do práva na informační sebeurčení.

Při veřejném jednání ústavní soudci plánují vyslechnout názory zástupců telefonních operátorů, ministerstva vnitra, žalobců, obhájců i policie. Nejsou pozvaní jako svědci, ale jako takzvané informované osoby.

Jako první o současné praxi hovořila Vanda Kellerová, právnička ze společnosti T-Mobile. Soudcům řekla, že operátoři shromažďují některé údaje nejen kvůli zákonné povinnosti, ale také s ohledem na vlastní komerční potřeby, přičemž získávají souhlas od klientů.

"Sbíráme ale jiný rozsah dat," uvedla Kellerová s tím, že operátory například nezajímá, kde se klienti při komunikaci nacházeli. Údaje o lokalizaci ovšem využívá policie.

Vedoucí brněnského Ústavu práva a technologií Radim Polčák uvedl, že rozsah uchovávaných údajů je v Česku poměrně široký a bylo by možné uvažovat například o vyšší míře zabezpečení dat, třeba prostřednictvím povinného šifrování. Celkově se ale právní úprava nijak výrazně nevymyká ostatním zemím EU, uvedl Polčák.

Poslanci argumentují zejména ochranou soukromí a osobních údajů. Plošné shromažďování považují za nepřípustné, dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Také jim vadí, že žádosti o údaje nemusí přezkoumávat soud.

Zástupce ministerstva vnitra Karel Bačkovský hájil šestiměsíční dobu uchovávání údajů jako odůvodněnou. Některé trestné činy, třeba stalking, jsou dlouhodobé. "Bez těchto dat by byly neprokazatelné, je nutné komunikaci zmapovat," uvedl Bačkovský. Při odhalování násilné trestné činnosti sice údaje nebývají klíčovým důkazem, přesto mohou přispět k odhalení pachatele. "Pro policii je to mnohdy nenahraditelná indicie, která ji vede určitým směrem," řekl Bačkovský.

Bradáčová: Policie by přišla o důkazy

Možnost žádat od operátorů provozní a lokalizační údaje považuje za velmi důležitou pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Bez ní by přišla o jeden z důležitých důkazních prostředků. U některých trestných činů jde o důkazní prostředek jen obtížně nahraditelný.

Bradáčová zdůraznila, že zločin se vyvíjí, objevují se stále nové formy kriminality, často spojené s elektronickou komunikací. Provozní a lokalizační údaje umožňují policii například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, případně kde se při tom pohybovali.

"Na počátku je to důkaz, který umožňuje policii, aby dohledala důkazy další, stěžejní," popsala Bradáčová u soudu, kde vypovídala jako takzvaná informovaná osoba.

Také podle ředitele policejního Útvaru zvláštních činností Vladimíra Šibora získávají kriminalisté od operátorů významné indicie. Pokud by nemohli žádat o provozní a lokalizační údaje, bude nutné získávat důležité informace jinými, někdy invazivnějšími prostředky. Šibor připomněl, že v letech 2011 a 2012, po předchozím zrušujícím zásahu Ústavního soudu, narostl počet odposlechů. "Prostě se to záplatovalo, ta funkcionalita chyběla," uvedl Šibor.

Povinnost operátorů uchovávat data se netýká obsahu hovorů a zpráv. Na požádání operátoři poskytují provozní a lokalizační údaje orgánům činným v trestním řízení, Policii ČR, Bezpečnostní informační službě, Vojenskému zpravodajství a kvůli dohledu nad kapitálovým trhem také České národní bance.

Mobilní operátoři loni podle údajů Českého telekomunikačního úřadu poskytli policii a dalším oprávněným orgánům provozní a lokalizační údaje ve 332 892 případech, což je téměř o čtvrtinu více než v roce 2017. V 6259 případech naopak údaje nevydali, což je nárůst o 7,5 procenta.

autor: ČTK | 27. 3. 2019 12:04

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama