Ústavní soud otevřel kontrolou hazardu Pandořinu skříňku. Cenzura internetu je trend, říká právník

Jakub Zelenka Jakub Zelenka
Aktualizováno 22. 2. 2017 18:50
Ústavní soud zamítl stížnost skupiny senátorů, podle nichž pasáž nového hazardního zákona zavádí cenzuru internetu. "Ústavní soud ukazuje nový směr, jakým budou moci orgány státní správy postupovat směrem k blokování. Nebezpečně to otevírá Pandořinu skřínku," varuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Zdeněk Kučera.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Ústavní soud ve středu ministerstvu financí posvětil, že může začít blokovat nelegální hazardní stránky. Odmítl tak kritiku odborné veřejnosti i 21 senátorů.

"Přezkoumávaná ustanovení zákona nemají nic společného s cenzurou. Jde o naprosto legitimní, ve světě běžnou úpravu," zdůvodnil ústavní soudce Jaromír Jirsa, který o usnesení Ústavního soudu informoval veřejnost. Podle Jirsy mají navíc firmy, jejichž stránky mají být blokovány, dostatek prostředků, aby se proti takovému rozhodnutí mohly bránit.

Právník Zdeněk Kučera, který se zabývá právem v IT průmyslu a přednáší na Karlově univerzitě i ČVUT, vidí v blokování obsahu na internetu jasný trend. Nebezpečné podle něj může být, že o zamezení přístupu na stránku budou rozhodovat úředníci.

Ústavní soud rozhodl, že zákon o hazardních hrách ministerstva financí je v pořádku, i když umožní provozovat první státní seznam blokovaných stránek. Proti tomu podalo stížnost 21 senátorů. Co na rozhodnutí soudu říkáte?

Ukazuje nový směr, jakým budou moci orgány státní správy postupovat směrem k blokování. Nebezpečně to otevírá Pandořinu skřínku, protože segment hazardních her je poměrně malý. Zasáhne pár desítek firem. Existují ale segmenty, které mohou volat po obdobné regulaci a jsou mnohem větší.

Můžete uvést nějaký příklad?

Typicky by se mohlo jednat o držitele autorských a průmyslových práv.

Kdyby k tomu došlo a blokovaly se i stránky kvůli autorským právům, netýkalo by se to stovek až tisíců případů?

Přesně tak. Něco podobného už zavedly některé evropské státy. Osobně tuto praxi považuji za velmi nebezpečnou.

V jakém státě se to například stalo?

Třeba v Itálii. Proto by to mělo otevřít celospolečenskou debatu, zdali takové formy regulace internetu vůbec chceme. Pokud ano, tak je zapotřebí, aby se s nimi státní správa technicky vypořádala mnohem lépe než ministerstvo financí v tomto konkrétním případě.

Odborníci často argumentovali, že jim ministerstvo dalo špatné instrukce a moc s nimi postup neprobírá. Zásadnější posun je ale teď v tom, že o cenzuře obsahu internetu nebudou rozhodovat soudci. V čem konkrétně je to nebezpečné?

Na soudech pracují erudovaní odborníci, existuje propracovaný proces dokazování či znaleckých posudků. Ve správním řízení ale bude rozhodovat v zásadě úředník, který může být ovlivněn určitým trendem. Navíc je otázka, zdali takový úředník může v rámci správního uvážení tuto otázku v rámci své odbornosti bez širší diskuse rozhodnout.

Hrozí tedy, že politici budou mít významný vliv na rozhodování?

Víc hrozí, že bude nastaven nějaký trend v blokování obsahu a ten se bude sledovat. V českém případě bych se nebál nějaké extrémní politizace rozhodování ve správním řízení.

 

Právě se děje

Další zprávy