


Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost aktivistky Nely Liskové, která za nenávistné a manipulativní příspěvky na sociální síti dostala podmíněný trest. Příspěvky mířily proti Pirátům, zejména jejich poslankyni Olze Richterové, a také proti Ukrajině a Ukrajincům. Byly to cílené a zlovolné útoky, na které se nevztahuje svoboda projevu, plyne z usnesení zpřístupněného v databázi ÚS.

Ústavní soudci připustili, že některé aspekty případu svědčí ve prospěch Liskové. Vyjadřovala se k otázkám veřejného zájmu, navíc primárním cílem byli politici, kteří musejí snést vyšší míru kritiky. Převážily však faktory, které hovoří v neprospěch Liskové. Podle soudu totiž šlo o vědomé lži, které cílily na konkrétní lidi a štvaly proti nim další příznivce a sledující Liskové.
„Tyto výroky proto nelze vnímat jako dobrověrná - byť třeba šokující a kontroverzní - vyjádření k otázkám obecného významu, nýbrž jako cílené a zlovolné útoky, jejichž cílem bylo způsobit druhým újmu,“ stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
Okresní soud v Ostravě uložil Liskové za podněcování k nenávisti osmiměsíční trest vězení s podmínečným odkladem na dva roky. Musela také smazat účet na sociální síti. Rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Ostravě i Nejvyšší soud. Lisková dlouhodobě vinu popírala a tvrdila, že jde o politický proces. V ústavní stížnosti poukazovala na „dvojí metr“. Kdyby prý podobně napadala SPD nebo komunisty, před soudem by neskončila.
Lisková v letech 2019 až 2021 například na sociálních sítích vytvářela dojem, že Richterová chce dávat startovní byty pro mladé rodiny migrantům z Afriky. Tvrdila, že Piráti byli dosazeni do politiky pouze za účelem „totálního rozkladu a zničení ČR“ nebo že podporují „úchyly a muslimské vrahy“. Používala také pojmy jako „lidský odpad“ nebo „nelidské zrůdy“. Další texty směřovaly proti Ukrajincům, o kterých psala jako o nacistech. Volala po „deukrajinizaci a denacifikaci“ Česka.
V minulosti byla Lisková členkou ČSSD, později SPD, vedla spolek Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a vydávala se za honorární konzulku regionu ovládaného proruskými separatisty. Spolek v roce 2017 zrušil soud. Rusko v roce 2022 prohlásilo region za součást svého území.



Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.



Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.



Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.



Problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy, uvedlo dnes ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému. Před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.



Tři dny zbývají do startu fotbalového mistrovství světa, na kterém se po 20 letech představí i česká reprezentace. V žebříčku renomovaného serveru The Athletic, který hodnotil dresy všech účastníků turnaje, však Češi naprosto propadli. Skončili třetí od konce.