Bitva o Ankaru má prvního vítěze. Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO, ze kterého ho kabinet původně vyřadil. Samotný spor o pravomoci mezi Hradem a vládou tím ale nekončí – soud o něm rozhodne až později.
Ústavní soud ve středu vyhověl návrhu prezidenta Pavla na předběžné opatření a nařídil vládě zajistit jeho účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Kabinet musí podle soudců prezidentovi umožnit účast v české delegaci, zajistit potřebnou součinnost i další organizační náležitosti. O samotné kompetenční žalobě, kterou Pavel kvůli sporu s vládou podal, soud rozhodne až později.
Zkráceně – prezident by do Ankary měl podle ústavních soudců jet. O samotném sporu mezi Hradem a vládou ale ještě rozhodnuto není.
Soudci přitom zdůrazňují, že dnešním rozhodnutím ještě nerozsoudili tento „nešvar“. Podle soudce zpravodaje Pavla Šámala šlo především o to, aby se do konečného verdiktu nezbouralo něco, co v české politice fungovalo čtvrt století.
„Prezident republiky byl vždy s tou drobnou výjimkou členem delegace na summitu NATO. To je určitý úzus, určitá praxe, která má svůj význam, a je potřeba ji respektovat zejména za situace, jaká nastala v současné době,“ uvedl Šámal. Připomněl, že po vstupu České republiky do NATO byli prezidenti součástí delegací prakticky vždy. Výjimkou byly pouze případy, kdy se summitu nemohli zúčastnit ze zdravotních důvodů.
Rychle kvůli akreditaci
Právě zavedená praxe hrála podle soudu klíčovou roli. Tou druhou byl kalendář. A ten byl neúprosný.
Summit v Ankaře se uskuteční už za necelé dva týdny a lhůta pro akreditaci delegací končí v pátek. „Je potřeba zajistit akreditaci. Lhůta pro tu akreditaci končí v pátek, to znamená 26. června 2026,“ upozornil Šámal.
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa vysvětlil, že bez rychlého zásahu by mohlo být pozdější rozhodnutí soudu už jen akademickou debatou. Summit by totiž mezitím proběhl. A to soudci nechtěli.
„Pokud bychom jen z důvodu časové tísně nerozhodli do té doby, bylo by asi znehodnoceno i naše konečné rozhodování,“ řekl Baxa. Právě proto soud sáhl k předběžnému opatření ještě dříve, než si vyžádá stanoviska vlády a dalších účastníků řízení.
Rozhodnutí ale nepadlo jednomyslně. Baxa zmínil, že proti vydání předběžného opatření hlasovali soudci Dita Řepková a Jan Winter. Většina pléna se však přiklonila k názoru, že je potřeba zachovat dosavadní praxi a zabránit tomu, aby se spor stal ještě před konečným rozhodnutím bezpředmětným.
„Nejde o to, kdo řídí zahraniční politiku“
Ústavní soud se zároveň snažil zabránit tomu, aby jeho rozhodnutí bylo vykládáno jako vítězství jedné strany nad druhou.
„Respektujeme to, že vláda je vrcholným představitelem výkonné moci,“ zdůraznil Šámal. Podle něj má vláda v zahraniční politice „zásadní a dá se říci rozhodující slovo“. Soud proto nyní neřešil, kdo bude určovat české postoje vůči spojencům nebo kdo bude na summitu mluvit za stát. Zabýval se pouze otázkou, zda prezident může být součástí české delegace.
Právě to bude důležité i pro další měsíce, kdy se bude rozhodovat o kompetenční žalobě. Nejprve si ÚS vyžádá stanoviska vlády a další podklady. Podle Baxy lze očekávat, že projednávání bude pokračovat až po prázdninách. „Nepředjímáme konečné rozhodnutí ve věci,“ zdůraznil.
Babiš: Rozhodnutí respektuji
Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu krátce na sociální síti X. Verdikt, kterým soud nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, podle něj respektuje. Současně si ale neodpustil lehce rýpavou poznámku.
„Nezvykle rychlé rozhodnutí Ústavního soudu respektuji,“ napsal premiér. Právě důraz na rychlost rozhodnutí byl zjevnou narážkou na to, že soud o návrhu prezidenta rozhodl během několika desítek hodin od jeho podání.
Ještě ostřeji reagoval předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. „Ústavní soud se stal vazalem pana prezidenta,“ prohlásil před novináři ve sněmovně. Také on zpochybnil rychlost, s jakou soud o návrhu rozhodl, a zmínil možnou podjatost části ústavních soudců. Dodal, že vláda se bude verdiktem zabývat na svém nejbližším jednání.
Na pochybnosti o nestrannosti ÚS reagoval už na tiskové konferenci přímo Baxa. Zdůraznil, že soudci nerozhodují ve prospěch žádné ze stran sporu. „Svojí činností prokazujeme, že jsme nezávislí a nestranní a že Ústavní soud není ani s nikým, ani proti nikomu, že nikomu nepatří, leda občanům této země, a tak to i zůstane,“ řekl. Připomněl také, že soud dnešním rozhodnutím nijak nepředjímá konečný výsledek žaloby.
Táhnoucí se spor
Rozhodnutí přišlo po několikaměsíčním sporu mezi Hradem a vládou o to, kdo má zastupovat Českou republiku na červencovém summitu NATO v Ankaře.
Vláda premiéra Andreje Babiše v pondělí rozhodla, že českou delegaci povede sám premiér společně s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla kabinet nepočítal.
Prezident následně podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu. Tvrdí, že zastupování státu navenek patří mezi jeho ústavní pravomoci a vláda mu nemůže jednostranně zabránit v účasti na vrcholném jednání NATO. Ve svém vystoupení označil rozhodnutí kabinetu za „bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok“. Připomněl také, že ze dvaceti summitů NATO, kterých se Česká republika od vstupu do aliance zúčastnila, vedl delegaci prezident v devatenácti případech. Výjimkou byl pouze případ vážného zdravotního stavu hlavy státu.
Pavel zároveň argumentuje, že nejde pouze o letošní summit. „V této žalobě žádám Ústavní soud, aby deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu, aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí a aby stanovil vládě povinnost poskytnout prezidentovi republiky veškerou součinnost,“ uvedl prezident.
Podle něj nejde o spor o jednu cestu do zahraničí, ale o vyjasnění vztahu mezi prezidentem a vládou při zastupování státu navenek i do budoucna.
Premiér Babiš naopak dlouhodobě tvrdí, že zahraniční politiku má vést vláda. Prezident podle něj za předchozích kabinetů převzal roli hlavního aktéra české zahraniční politiky, zatímco současná vláda chce tuto oblast řídit sama. Babiš v posledních dnech označil prezidentův postup za směšný a opakovaně uvedl, že summit v Ankaře nebude „žádný zážitkový výlet“, ale náročné jednání o obranných závazcích České republiky.
Vedle samotné žaloby požádal prezident také ve středu o předběžné opatření. Domáhal se, aby soud ještě před konečným rozhodnutím uložil vládě a ministerstvu zahraničí zajistit jeho účast na summitu, včetně akreditace, dopravy a dalších organizačních náležitostí. Právě tomuto návrhu nyní soud vyhověl.
Zeman: Soud může být podjatý
Do debaty se ještě před rozhodnutím soudu vložil také bývalý prezident Miloš Zeman. Na středečním křtu reedice své knihy „Jak jsem se (ne)mýlil v politice“ prohlásil, že Ústavní soud podle něj může být ve sporu podjatý. Připomněl, že většinu současných soudců do funkcí jmenoval právě Petr Pavel.
„Důležité je, komu kompetenční žaloba je adresovaná. Je adresovaná soudcům, z nichž prakticky všechny jmenoval současný prezident. Z toho vyplývá, že Ústavní soud může být podjatý, neříkám musí, ale může,“ prohlásil Zeman jen několik hodin před tím, než soud vyhlásil předběžné opatření ve prospěch prezidenta.
Dodal, že pokud soud rozhodne ve prospěch hlavy státu, bude podle něj namístě ptát se, jakou roli sehrál fakt, že současné složení soudu vznikalo právě za Pavlova mandátu.
Mohlo by vás zajímat: Petr Pavel o podání kompetenční žaloby
Sdílet
