Senát zvolil do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Palouše z Knihovny Václava Havla

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
Aktualizováno 4. 4. 2018 15:20
Senát ho vybral v tajných volbách z pěti kandidátů. Palouš získal 51 hlasů z 66 odevzdaných.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Novým členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů se stal někdejší disident a diplomat Martin Palouš. Senát ho vybral v tajných volbách z pěti kandidátů. Palouš získal 51 hlasů z 66 odevzdaných, oznámil předseda senátní volební komise Luděk Jeništa (za STAN).

Sedmašedesátiletý Palouš byl jedním z mluvčích Charty 77, spoluzakladatelem a poslancem polistopadového Občanského fóra. Působil také jako náměstek ministra zahraničí, velvyslanec při OSN nebo ředitel Knihovny Václava Havla, která jej do rady nominovala.

O obhajobu mandátu se neúspěšně pokoušel Jan Bureš, nominovaný sociálnědemokratickou Masarykovou demokratickou akademií. Dále pak Karel Světnička za Klub Porta Praha, Luboš Velek za Akademii věd ČR a Leo Žídek, nominovaný Konfederací politických vězňů.

Plný počet rada nejspíš ještě nějakou dobu mít nebude - prezident Miloš Zeman po neúspěchu s Lenkou Procházkovou a Karlem Srpem už nikoho nenavrhl a podle Hradu tento postoj trvá i nadále.

Právě volby členů rady v minulosti chod ústavu rozkolísaly. Instituce přitom má kromě svého poslání i nemalý rozpočet - předloni to bylo 174 milionů korun, letos se počítá s 213 miliony a následným lehkým poklesem.

Historik Petr Zídek v Lidových novinách spočítal, že to je vyšší cifra než součet rozpočtů tří složek Akademie věd - Historického ústavu, Ústavu pro soudobé dějiny a Masarykova ústavu - Archivu AV. Peníze z rozpočtové kapitoly si dělí jak samotný ústav, jehož posláním je výzkumná a publikační činnost včetně podpory škol, tak archiv bezpečnostních složek, zajišťující dostupnost archiválií badatelům a historikům. Provoz archivu stojí kolem 80 milionů korun ročně.

Přetížená budova

Velkou roli ve financích hraje stomilionová rekonstrukce hlavní budovy ústavu v Siwiecově ulici, kvůli které loňský rozpočet jednorázově vyskočil na 290 milionů korun. Jak ale ukazuje web statnipokladna.cz, finance ústav nedokázal vyčerpat.

Náměstek ředitele ústavu Ondřej Matějka na jedné z nedávných schůzí rady uvedl, že se až v průběhu rekonstrukce podařilo zjistit, že původní fasáda byla ošizená na materiálu a že by sedmipodlažní stavba, původně projektovaná na tři podlaží, nemusela novou fasádu unést. Posudek také ukázal, že by budova při požáru nosné konstrukce šla k zemi do sedmi minut. Současná norma vyžaduje minimálně tři čtvrtě hodiny.

"Konečně se začal odstraňovat azbest, o který při rekonstrukci opláštění hlavně šlo," říká mluvčí ústavu Pavel Ryjáček. Budova podle něj byla stavěná jako dočasná s předpokládanou životností 15 let, což už více než dvakrát překročila. Při rekonstrukci se podle něj objevují problémy, které nešlo předpokládat. "Nevím ale o stavbě, která by se u nás stihla v předem určených termínech," krčí rameny Ryjáček.

Původně měla být oprava hotová do konce letošního května, podle náměstka Matějky je ale nyní jisté, že projekt neskončí dříve než v roce 2019. Což budí kritiku. "Současné vedení opravu budovy manažersky nezvládlo," soudí poslanec ODS a první ředitel ústavu Pavel Žáček, podle kterého byla investice do opravy domu "zmařená".

Ústav publikuje málo, kritizuje jeho první ředitel

Při své velikosti a rozpočtu by měl být ústav podle kritiků, k nimž se řadí i jeho první ředitel a nynější poslanec ODS Pavel Žáček, výrazně činorodější. "Odborná a vědecká produkce je malá. Například k 'osmičkovému roku', ať již k výročím 1938, 1948 a 1968, ústav nic pořádného nepřipravil ani nevydal," řekl Aktuálně.cz Žáček. Kritizoval také pokles rychlosti digitalizace archivních materiálů.

"Ústav je instituce, která by měla odvést obrovský kus práce ve zkoumání nacistické i komunistické totality, ale nepracuje tak, jak mu zákon ukládá," shrnul pro Aktuálně.cz svůj postoj jeden ze současných členů rady, který si nepřál být jmenován.

Podle mluvčího Pavla Ryjáčka vydal ústav (bez započítání čtyř čísel časopisu Paměť a dějiny, dvou sborníků Securitas Imperii a katalogu publikací) v roce 2017 celkem 26 publikací. Instituce má téměř sedm desítek vědeckých pracovníků, což kritiky vede k tvrzení, že by měla být "výkonnější".

Komunističtí politici se ve sněmovně snaží vykreslit ústav jako instituci, jejíž pole působnosti se zcela překrývá s ostatními. "Všichni bádají a pátrají po tom samém," tvrdil například poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, když v roce 2016 navrhoval z rozpočtu ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek odebrat 90 milionů korun, čímž by jeho činnost výrazně omezil.

Tehdy neuspěl, ale letos se rozpočet teprve bude schvalovat. A komunisté mají ve sněmovně díky rozložení sil největší vliv od listopadu 1989. Aktuálně jednají s hnutím ANO o toleranci vlády Andreje Babiše i o své ceně za podporu..

 

Právě se děje

před 21 minutami

Zadina z Detroitu bude hrát do poloviny listopadu v Třinci

Hokejový útočník Filip Zadina z Detroitu zahájí sezonu v Třinci. Oceláři se dohodli s vedením Red Wings na zapůjčení šestky draftu z roku 2018 před novým ročníkem NHL. Dvacetiletý odchovanec Pardubic bude v Třinci působit do poloviny listopadu, pak by se měly v zámoří rozběhnout přípravné kempy. V Třinci se Zadina setká s otcem Markem, který je asistentem trenéra Václava Varadi.

K Zadinově angažmá v Třinci výrazně pomohlo, že se sám hráč bude finančně spolupodílet na uhrazení vysoké pojistky. "I když děláme vše proto, aby se sezona rozjela v řádném termínu, nacházíme se v nejisté době. Bylo by velmi riskantní platit velké množství peněz za pojistku pro hráče NHL, když se může stát, že odehraje třeba jen tři utkání," řekl klubovému webu sportovní manažer Jan Peterek.

"Filip se nabídl, že se na té finanční zátěži bude sám podílet. Je to ohromné gesto, kterého si vážíme a ukazuje to, jak moc stojí o to si v Třinci zahrát," doplnil Peterek na adresu talentovaného střelce, který v NHL odehrál 37 zápasů a nasbíral 18 bodů za devět branek i přihrávek.

S Třincem už Zadina trénoval a nyní je jasné, že dres Ocelářů oblékne stejně jako v minulosti jeho otec, který má v jejich barvách na kontě 338 zápasů. "Pro mě to bylo jednoduché rozhodování. Třinec patří v Česku ke špičce. Myslím, že právě tady jsou ty nejlepší podmínky pro hokej v Česku," prohlásil Zadina.

Další zprávy