Ústav pro studium totalit je v úpadku, tvrdí jeho zakladatelé. Současné vedení jim kritiku vrací

ČTK ČTK
2. 10. 2017 18:23
Bývalé a současné vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se pře o to, jakým směrem by se měla ubírat instituce, která vznikla s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Podle jeho prvního ředitele Pavla Žáčka měl ústav v prvních pěti letech lepší výsledky než nyní. Nynější náměstek ředitele Ondřej Matějka zase naopak kritizuje někdejší "aktivistickou a politickou" koncepci instituce.
První ředitel ÚSTR Pavel Žáček.
První ředitel ÚSTR Pavel Žáček. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Zástupci někdejšího a nynějšího vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se nadále neshodují v pohledu na činnost této instituce, která vznikla s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Zatímco zakladatelé ústavu na dnešní konferenci k deseti letům jeho existence v Senátu mluvili o úpadku, současní představitelé nynější práci instituce hájili.

"Pozitivní kroky převažovaly v prvních pěti letech existence," řekl bývalý náměstek ředitele Jan Kalous. První ředitel ÚSTR Pavel Žáček tvrdí, že ústav pro zkoumání totalit měl v prvních letech lepší výsledky než Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd. Nyní jej označil za "béčko nebo céčko" akademického ústavu. "Marginalizace a úpadek" nastaly podle Žáčka v roce 2013. Tehdy ve funkci ředitele nedobrovolně skončil nynější ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman.

Kalous soudí, že ústav by se měl vrátit k počátkům a zaměřit se mimo jiné na praktiky, které totalitní režimy udržovaly. Je podle něho zbytečné, aby se zabýval například každodenním životem za socialismu, jak je tomu podle něho nyní.

Naopak nynější náměstek ředitele ústavu Ondřej Matějka odmítl někdejší podle něho "aktivistickou a politickou" koncepci instituce. Vyzdvihl důraz na vědeckou kvalitu. ÚSTR vydává více publikací než dříve, zaměstnává dvojnásobný počet historiků a je na seznamu výzkumných institucí, na němž ještě před několika lety nebyl, zrychlila se digitalizace archiválií, vyjmenoval Matějka.

Ve svém příspěvku mluvil také o moderující, nikoli konfrontační roli ústavu. "Neměl nikdy větší nezávislost," dodal náměstek.

Dlouholetý historik ústavu Petr Blažek vyvracel ve svém příspěvku názory, že ústav vznikl jako podnik ODS a vznikal mimo akademickou sféru. "Ústav neměl být nositelkou jednoho názoru na minulost," zdůraznil. V radě instituce, která je jejím nejvyšším orgánem a jejíž členy volí Senát, by podle něho neměli být lidé, kteří ji od počátku odmítali. Nechali se podle něho zvolit, aby škodili.

Pondělní seminář organizovali místopředsedové horní komory Miluše Horská z klubu KDU-ČSL a Jiří Šesták z frakce Starostů. Debata měla podle Horské ukázat, zda ústav stále plní roli, pro niž byl založen.

 

Právě se děje

Další zprávy