Před 100 lety objevil Heyrovský polarografii, vědci v Libni pokračují v jeho odkazu

Ředitel Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Martin Hof.
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se nachází v pražské Libni uprostřed sídliště nedaleko stanice metra Ládví.
Sídlí v panelovém domě socialistického střihu, uvnitř se však skrývá ta nejmodernější věda.
Hned u vchodu je památník nobelisty Jaroslava Heyrovského, jenž dal ústavu jméno.
Ve vestibulu je pak vystaven historický polarograf Jaroslava Heyrovského. "Jeho odkaz chceme stále připomínat a snažíme se na něj navazovat," shodují se ředitel Martin Hof (vlevo) a jeho zástupce pro vědeckou činnost Patrik Španěl (vepředu vpravo).
Foto: Zuzana Hronová
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 10. 2. 2022 17:29
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.

Psalo se 10. prosince 1959, když ve Stockholmu profesor Arne Ölander, člen Nobelova výboru pro chemii, pronášel česky tato slova: "Profesore Heyrovský, vy jste původcem jedné z nejdůležitějších metod současné chemické analýzy. Váš přístroj je mimořádně jednoduchý, jen něco padajících kapiček rtuti, ale vy a vaši spolupracovníci jste ukázali, že ho lze užít k nejrozmanitějším účelům."

Uvedl také, že trvalo řadu let, než si polarografické metody povšimnul svět, ale od té chvíle její význam stále roste. A pak dodal: "Jménem Královské švédské akademie věd dovoluji si vám vyslovit naše nejvřelejší blahopřání. Prosím vás, abyste předstoupil a přijal letošní Nobelovu cenu chemickou z rukou našeho krále." Jaroslav Heyrovský se tak stal prvním českým nositelem tohoto nejprestižnějšího vědeckého ocenění na světě.

Jaroslav Heyrovský se svým polarografem.
Jaroslav Heyrovský se svým polarografem. | Foto: Archiv Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského

Tehdy již stál devět let v čele Ústředního ústavu polarografického na pražské Malé Straně. Odsud v roce 1963 odešel, ale institut funguje dodnes. Na počest svého slavného zakladatele nese název Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V jeho čele mimo jiných stál i Rudolf Zahradník, pozdější předseda Akademie věd.

Polarografie je založená na jednoduché, levné a přitom velmi přesné analýze nejrůznějších látek. Stačí k tomu odkapávající rtuť, nádobka s roztokem, elektrický obvod a potenciometr, jenž zvyšuje elektrické napětí. Vzniká tak elektrický proud, jenž se mění podle toho, co za látku a v jakém množství se nachází ve zkoumaném roztoku.

Dnešní Ústav fyzikální chemie se již nenachází v historické budově na Malé Straně, ale v betonové budově uprostřed sídliště v pražské Libni. V těchto "retrokulisách" však najdeme moderní přístroje a mezinárodně ceněné vědce, hodnocení ústavu patří k nejlepším na Akademii věd. Stále tu rozvíjejí vědecký odkaz českého nobelisty, a to i v mnoha oblastech velice vzdálených od polarografie, a patří ke špičce ve fyzikální chemii.

Díky citlivým a výkonným přístrojům pozorují, co se děje v molekulách a atomech, a tyto znalosti využívají v rozmanitých oborech: od vývoje baterií či katalyzátorů nové generace, přes výzkum vesmírných těles až po zkoumání spouštěčů Alzheimerovy choroby nebo vývoj samočistící nátěrové hmoty na památky, které kromě památek umí vyčistit i vzduch.

"V dnešní marketingové době mám však obavu, že lidi nezajímá důležitá a mezinárodně uznávaná věda ve staré budově. Přijde mi, že někdy vítězí spíše krásná nová centra, která ale za sebou ještě nemají žádné výsledky," říká k úspěchům ústavu jeho ředitel Martin Hof.

Podívejte se do Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského prostřednictvím galerie Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy