Úskok na Brusel. Rozdáváme peníze, nevíme komu

Petr Holub
11. 2. 2010 13:10
Pokud přijde kontrola z Bruselu, budou se muset peníze vrátit
Foto: Aktuálně.cz

Praha - České úřady rozdávají miliony z bruselských evropských dotací, aniž by věděly, v čí kapse nakonec skončí.

Příjemcem dotací jsou totiž firmy, jejichž majitelé jsou anonymní. Skrývají se za v Česku oblíbenou formou listinných akcií na majitele. Ty v mnoha případech jenom kryjí obchody a obchodníky, kteří mají zůstat utajeni, aby bylo těžké je odhalit a transakce objasnit. 

Z evropských peněz dnes takové firmy v Česku investují stovky milionů korun do nových lázeňských budov, hotelů, malých vodních elektráren a nových tepelných zdrojů.

Přidělují je úředníci z ministerstva průmyslu a také úředníci z některých krajů, i když tím ignorují evropské předpisy.

Až se Brusel probudí

Experti varují, že si tím české úřady říkají o vážné potíže.

"Pokud dostává evropské dotace soukromá firma, je vlastnická struktura tím prvním, co bruselští úředníci kontrolují," upozorňuje například Petr Zahradník, který má dotace z EU na starosti v České spořitelně.

V případě tuzemských anonymních firem však nebudou mít úředníci co kontrolovat. Český obchodní zákoník totiž umožňuje, aby vznikaly akciové společnosti, které mají už zmíněné tzv. listinné akcie na majitele.

Firmu tedy vlastní ten, kdo papírové akcie právě drží v ruce. Nemá přitom povinnost úřadům hlásit, že je vůbec koupil.

Praxe Bruselu je však taková, že když tamní úředníci nezjistí majitele, slíbenou dotaci neproplatí. Hrozí tedy, že české úřady  budou muset vymáhat od neprůhledných firem už vyplacenou zálohu.

Třetina anonymům

Firmy s anonymními vlastníky se úspěšně uplatnily v žádostech o dotace z operačního programu Průmysl pro inovace, který řídí příslušné ministerstvo.

Zatím přislíbilo pětadvaceti firmám dotaci přes 50 milionů, z toho osm má listinné akcie na majitele, a není tedy jasné, komu patří.

Korupce podle zákona

Firmy s listinnými akciemi na majitele jsou českou zvláštností. Podle informací Aktuálně.cz neexistují v žádném ze sousedních států, ve Spojených státech, ve Francii ani v Rusku nebo na Ukrajině.

V Česku vznikly počátkem devadesátých let, dlouho však sloužily spíše jako součást podnikatelského folklóru. "Lidé si nechávali akcie zarámovat a pověsili je v kanceláři," připomíná ekonom Zahradník.

Počet anonymních firem se začal zvyšovat po roce 2005, kdy se na akciovky s listinnými akciemi transformovaly mnohé společnosti s ručením omezením.

Tažení za zrušení listinných akcií na majitele loni vyhlásil otec české privatizace Tomáš Ježek.

"Prvním důvodem je snaha některých osob vyhnout se zákonu o střetu zájmů. Má-li nějaká akciová společnost listinné akcie na majitele, ministři, starostové, primátoři a další dostávají příležitost zadávat státní zakázky společnostem, které samy vlastní, tedy sami sobě," zdůvodnil svou snahu v článku pro deník E15.

Společnosti usilující o veřejné zakázky také mohou politiky prostě odměnit tím, že jim akcie na majitele půjčí v období, kdy se vyplácejí dividendy. Politik či úředník inkasuje a nedozví se o tom ani finanční úřad, protože daň z dividendy zaplatí firma.

Ježek upozorňuje i na to, že se přes listinné akcie mohou prát špinavé peníze. Dnes musí prokázat totožnost každý občan, který v bance vybírá víc než 30 tisíc korun, a transakce za víc než půl milionu musí proběhnout převodem mezi bankovními účty. "Ovšem akcie miliardové hodnoty mohou jít z ruky do ruky," upozornil Ježek.

Za účelem likvidace listinných akcií na majitele vznikly před volbami tři politické iniciativy.

Sněmovna ve čtvrtek poprvé jednala o zákonu na jejich zrušení, který navrhli poslanci Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Ondřej Liška (SZ). Stejný záměr má i novela obchodního zákoníku od Cyrila Svobody (KDU-ČSL), která na své první čtení teprve čeká.

Vláda připravuje druhý protikorupční balíček a jeho součástí má být podle vládních úředníků předpis, podle kterého se anonymní firmy nesmějí účastnit soutěží o veřejné zakázky.

Dvě stě milionů například dostaly svitavské firmy Energo-Pro a Dolnolabské elektrárny na menší vodní stavby.

Stejně postupují některé kraje.

Stomilionové částky na podporu cestovního ruchu dostaly v jižních Čechách neprůhledné společnosti Lipno Servis a Kardiocentrum Vysočina, které staví nové lázně v Hluboké nad Vltavou.

Firmy s anonymními vlastníky opravují hotely nebo budují lyžařská centra za evropské peníze také v Ústeckém a Zlínském kraji.

U Vondrušky je to jedno

Přístup jednotlivých ministerstev a krajů přitom nikdo na národní úrovni nekontroluje.

Na rozdělování evropských peněz má dohlížet Ministerstvo pro místní rozvoj, které řídí ministr Rostislav Vondruška, jehož do vlády nominovala sociální demokracie.

Na oficiální dotaz, jestli nevadí výplata eurodotací anonymům, však jeho úřad odpovídá s tím, že to není jeho starost.

"Specifické podmínky poskytování dotací si určuje poskytovatel, tedy každý řídící orgán," uvedl Jan Štoll z tiskového oddělení.

Skrýš za krajským úřadem

Z přehledu úspěšných žadatelů o evropské dotace je zřejmé, že si mnozí úředníci rizika anonymních firem uvědomují.

Například region Severovýchod (Královéhradecko, Liberecko, Pardubicko) vyplatil na krajské úrovni nejvíc peněz, do společností s akciemi na majitele však neposlal ani korunu.

Nejvíc evropských peněz naopak dostaly anonymní firmy v regionu Severozápad (Karlovarsko, Ústecko), riziko bruselské kontroly se tam ovšem zpravidla obchází.

Nejsou například známi majitelé firem AZ Sanace, EDS Holding, Herkul ani Silnice Group, které přitom získaly přes miliardu korun na opravu silnic II. třídy.

Chomutovská klasika

Podle evropských pravidel je ale příjemcem dotací Ústecký kraj a záleží pouze na něm, jakým způsobem je chce využít.

Město Chomutov staví za miliardu hokejovou halu.

Bude ji využívat tým KLH Chomutov, který je rovněž společností s akciemi na majitele a skutečné vlastníky odmítá prozradit i na přímý dotaz. Předseda klubu Jaroslav Veverka problém s Evropskou unií nečeká: "Říkáme, že provozovatelem haly bude město."

Stejné praxi se nevyhýbá ani ministerstvo dopravy, které přidělilo třeba právě EDS Holdingu opravu silnice I. třídy mezi Mostem a Louny a výstavbu sklápěcího železničního mostu v Kolíně.

"V takových případech Brusel pouze kontroluje, jak efektivně kraj nebo ministerstvo peníze využívají," potvrzuje Zahradník.

 

 

Právě se děje

Další zprávy