Ústavní soudci dnes kritizovali ve svém rozhodnutí to, že přednost při vyřizování žádostí dostávali lidé, kteří si restituční nároky koupili. "Je to návrat k původnímu smyslu zákona, rozhodnutí soudu navrátilo u mnoha lidi víru v právní stát," uvedla senátorka Jitka Seitlová, která společně se svými kolegy zrušení restituční tečky navrhovala.

SPECIÁL: Restituce na Aktuálně.cz - kauza, která stála křeslo ministra Zgarbu

Podle Seitlové se dnešní rozhodnutí ústavního soudu dotkne desítek tisíc lidí. Restituční tečku, která měla vydávání majetků zastavit na konci tohoto roku, prosadili poslanci ČSSD s pomocí hlasů komunistů. Pro všechny poškozené, jimž Pozemkový fond nestihne do konce roku vydat půdu, by to znamenalo jediné - stát by jim vyplatil místo pozemků peníze, a to v cenách z roku 1990.

Pozemkovému fondu přitom zbývá  vypořádat restituční nároky za 1,6 miliardy korun, vypořádání pozemků se týká asi sto tisíc lidí.Větší část jsou ale lidé, kteří nároky skoupili.

Ústavní soud dospěl k názoru, že pro spekulanty tzv. tečka naopak platit bude - lidi, kteří pohledávky od restituentů odkupovali. "Ústavní soud při dokazovaní zjistil, že většina nároků restituentů nebyla v minulých letech uspokojena, a byli uspokojováni naopak jiné osoby (skupující nároky na restituční plnění)," řekl předseda soudu Pavel Rychetský.

Spor o spravedlnost

Žádost o zrušení tečky podala skupina jedenaosmdesáti poslanců a senátorů. Podle nich jde o nespravedlnost. "Tečku odmítáme, restituenty ještě víc poškodí," uvedl stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež.

Nezávislá senátorka Jitka Seitlová už avizovala, že v případě neúspěchu u Ústavního soudu se obrátí se stížností na Evropský soud pro lidská práva.

ČSSD a KSČM se hájí tvrzením, že restituční tečka má zamezit dalším spekulacím s půdou. Vydávání restituentské půdy totiž provázely rozsáhlé machinace. Deník Aktuálně.cz však v uplynulém měsíci popsal, že se tak dělo za dohledu či nezájmu nejvyšších státních úředníků včetně špiček vládnoucí ČSSD. Podle kvalifikovaného odhadu spekulanti pomocí konexí na úřadech zbohatli o více než 50 miliard korun.

Tuto praxi už v minulosti napadl i Ústavní soud. Více si PŘEČTĚTE ZDE

Ministr zemědělství Jan Mládek v případě, že by Ústavní soud potvrdil platnost restituční tečky zvažoval zvýhodnění lidí s restitučními nároky na pozemky, pokud o ně budou chtít po takzvané restituční tečce soutěžit v dražbách.

Povinnosti státu

Letos už ústavní soudci vydali jedno klíčové rozhodnutí týkající se restitucí  - o případech, kdy se lidé domáhají majetku znárodněného před 25. únorem 1948. #reklama

Ústavní soud oznámil, že tento majetek lze vymáhat jen podle restitučních zákonů a ne na základě takzvaných určovacích žalob. To znamená, že šance na rodový majetek jsou minimální například pro Františka Oldřicha Kinského nebo Mercedes Dietrichsteinovou.

Podle soudců nelze o těchto případech rozhodovat v běžném občansko-právním řízení, žalobou o určení nebo vydání vlastnictví. Ústavní soud před verdiktem studoval i rozhodováním Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku - dospěl k závěru, že zmírňování minulých majetkových křivd není ústavní, ani mezinárodněprávní povinností státu.