Úředníkovi se nezdá výše majetku? Musíte prokázat, že jste na něj vydělali. Schválili to poslanci

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
Aktualizováno 1. 7. 2016 11:07
Poslanecká sněmovna schválila zákon o prokazování původu majetku. Opozice ho kritizuje jak nástroj na šikanu poctivých občanů. Pokud "podezřelý" neprokáže, že si na majetek vydělal, úřady mu ho dodatečně zdaní. Zároveň mu můžou udělit až stoprocentní penále.
Foto: Jakub Plíhal

Praha - Berní úředníci budou moci kontrolovat majetek občanů a porovnávat, zda si na něj podle přiznaných příjmů dokázali vydělat. Novou pravomoc schválili v pátek poslanci. Zákon o prokazování původu majetku teď musí schválit Senát.

"Hlavním cílem je spravedlnost a prevence proti daňovým únikům. Daňová správa tento nástroj potřebuje," přesvědčoval poslance premiér Bohuslav Sobotka.

V praxi budou úředníci kontrolovat výši majetku s údaji v daňovém přiznání. Pokud objeví neevidovaný majetek nad sedm milionů korun, musí jeho vlastník prokázat, jakým způsobem si na něj vydělal. Pokud se mu to nepodaří, úřady mu majetek dodatečně zdaní. Zároveň mu můžou udělit až stoprocentní penále.

Proti zákonu hlasitě protestovala pravicová opozice, podle které jde pouze o šikanu poctivých lidí. "Vláda přímo vyzývá k udávání svých sousedů. Největší problémy budou mít ti poctiví, protože nepoctiví si přesunou majetky do offshoru. Opravdu si myslíte, že nástroj, kde je důkazní břemeno na straně občana, nebude zneužíván ke konkurenčnímu boji? Že se zaměstnanci finanční správy nedomluví, že jim někdo zaplatí a oni budou likvidovat jeho konkurenci?" ptal se šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle autora zákona, ministra financí Andreje Babiše, jsou ale podobné argumenty nesmyslné. Upozornil na to, že nejde o plošná majetková přiznání a úředníci budou vyzývat k prokázání původu majetku jen v ojedinělých případech. "Těch případů nebude moc, o žádnou šikanu poctivých nejde. Očekáváme, že vznikne obava podnikat nepoctivě," řekl Babiš.

Přísnější podmínky neprošly

Úředníci mohou kontrolu provést tři roky zpětně, ve výjimečných případech až deset let. Poslanci Úsvitu neúspěšně navrhovali, aby se lhůta prodloužila na 25 let. "Žádná tlustá čára za minulostí. Chceme, aby se mohlo kontrolovat zpětně," vysvětloval návrh šéf poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

Neprošel ani návrh komunistů, aby se penále pro hříšníky zvýšilo na 160 % a limit pro prokazování majetku se snížil na pět milionů korun. Poslanci naopak schválili, aby zákon platil už dva měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Bude tedy záležet na Senátu a prezidentovi, jak rychle se s předlohou vypořádají.

Vznikne centrální evidence účtů

V pátek poslanci schválili i další “kontrolní” zákon z dílny ministra financí Babiše. Ten počítá s vytvořením centrální evidence účtů, kterou povede Česká národní banka. Databáze má urychlit prolomení bankovního tajemství pro policisty a tajné služby. Ti mají přístup k těmto informacím už nyní, musí ale obesílat všechny banky, což je dlouhý proces. “Například při karuselových obchodech jde o čas,” vysvětloval Babiš.

Pravicová opozice zákon kritizovala jako další způsob, jak stát hodlá získat co nejvíce informací o svých občanech. “Vláda je posedlá sběrem dat od svých občanů. Pes od vlka se liší jen obojkem, na němž bývá často oběšen,” varoval šéf TOP 09 Kalousek. Podle vládního poslance Jeronýma Tejce z ČSSD ale stát tímto zákonem žádné nové informace nezíská.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy