Praha - Celá třída se bude v pondělí fotit, přineste si 200 Kč. Fotka bude zároveň zveřejněna na webových stránkách školy. Podobná oznámení si zapisují děti z tabule do svých školních notýsků. V posledních letech musí rodiče zároveň podepisovat podle zákona i souhlas se zpracováním osobních údajů.
Od 25. května příštího roku se tyto formulace ještě zpřesní. Nově by v nich mělo být například napsáno: "Souhlasím se zpracováním osobních údajů mého dítěte pro účely prezentace na webu školy v rámci období, kdy je žákem školy."
V Česku totiž stejně jako v celé Evropské unii začne platit nové evropské nařízení o ochraně osobních dat údajů, tedy GDPR (General Data Protection Regulation). Kromě firem a dalších organizací se dotkne i škol. Ministerstvo školství proto školám, školkám i dalším vzdělávacím zařízením připravilo metodiku, jak přesně postupovat.
Úředníci v těchto týdnech proto objíždějí kraje, kde ředitelům na školeních vysvětlují, jak se zpracováním osobních údajů postupovat. Ministerstvo školství plánuje tyto semináře pořádat do 18. prosince. Náměstkyně ministra Dana Prudíková říká, že je o ně ze stran škol velký zájem. Úřad současně připravuje i případovou studii, která by na modelu jedné školy měla ukázat, co je třeba pro ochranu školských zařízení udělat.
Zavedení nového nařízení nebude podle Prudíkové pro školy znamenat revoluci, ale evoluci. "Myslím, že se postupy vyvíjejí, více se elektronizuje, takže je potřeba je upřesnit," míní. Školy tak prý nebudou muset na své stávající praxi příliš měnit.
V souvislosti s náročnou přípravou poslal končící ministr školství Stanislav Štech (ČSSD) dopis premiérovi. "Upozornil jsem, že když se na evropské úrovni připravují takovéto typy regulací, je třeba už v té fázi, kdy se o tom jedná, zvažovat dopady, které se týkají právě specifických druhů subjektů, například škol," řekl.
Náklady na zavádění GDPR musí podle předsedy Sdružení místních samospráv Stanislava Polčáka zaplatit samy školy nebo jejich zřizovatel, tedy také obce.
Ministerstvo vnitra odhadlo tyto náklady pro veřejné správy obcí a měst bez příspěvkových organizací na 600 milionů korun ročně. Polčák zároveň považuje za problém to, že v Česku není dost pověřenců, kteří by tuto agendu vykonávali. Zapotřebí je jich minimálně pět stovek. Soukromé firmy navíc prý situaci využívají a nabízejí přemrštěné ceny. Nabídka začíná na zhruba 7000 korunách měsíčně pro jednu organizaci.
"My to organizujeme na neziskovém základě samofinancovatelném, ale i tak pro nás měsíční náklady na výkon této agendy dosahují půl milionu korun, které se musí složit z těch obcí, které o to mají zájem," uvedl Polčák. Sdružení nyní vypisuje výzvu pro obce a jejich příspěvkové organizace.
