Úřad vlády nedostane zpět stamiliony z kauzy Promopro. Vracel by je stát státu

Marek Pokorný Marek Pokorný
7. 12. 2018 16:12
Naděje Úřadu vlády na vrácení stamilionů korun z kauzy Promopro pohřbil Nejvyšší správní soud, když rozhodl, že spor mezi jednotlivými složkami státní moci výkonné nemají řešit soudy. "Není úlohou správních soudů rozhodovat o řešení interních problémů či konfliktů uvnitř moci výkonné, kdy jednou ze stran je servisní organizace vlády a druhou orgány Finanční správy," uvedl předseda senátu Jaroslav Vlašín. Úřad se navíc podle soudců již finančně zahojil, když po vyplacení peněz požádal o navýšení kapitoly ze státního rozpočtu.
Obžalovaní u soudu v kauze ProMoPro. Zleva Hendrichová, Karlík, Mlíčko a Veselý.
Obžalovaní u soudu v kauze ProMoPro. Zleva Hendrichová, Karlík, Mlíčko a Veselý. | Foto: ČTK

Úřad vlády má z rozhodnutí finančního úřadu vrátit 551 milionů korun určených na technické zajištění českého předsednictví Evropské unie v roce 2009. Skutečné náklady totiž byly třetinové a na víc než půl miliardy se vyšplhaly úmyslným předražením zakázek, za něž soud předloni poslal do vězení pravomocně devět lidí.

Státní správa se proti rozhodnutí odvolala, ale verdikt potvrdilo i finanční ředitelství, které navíc poukázalo na skutečnost, že zakázka byla zadána v rozporu se zákonem přímo firmě Promopro, aniž by se konalo výběrové řízení. 

Úřad vlády pak sumu sice zaplatil, ale současně podal žalobu k Městskému soudu v Praze, v níž požadoval aspoň snížení pokuty o 163 milionů korun, což byla skutečná hodnota vykonaných prací během předsednictví. "Tato suma byla použita v souladu se smlouvami a pro naplnění účelu veřejné zakázky," uvedl úřad v žalobě s tím, že je sám v dané kauze poškozený. A upozornil, že byl za stejnou věc potrestán dvakrát, neboť dostal pokutu 1,2 milionu korun také od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Městský soud v Praze však žalobu zamítl s tím, že má úřad zaplatit celou částku, protože pokuta není stanovena na základě způsobené škody, ale na základě sumy peněz vydaných v rozporu se zákonem.

Soud nemá řešit vnitřní spory státu

Úřad vlády se ovšem s rozhodnutím nesmířil a podal kasační stížnost k Nejvyššímu soudu, který však dospěl k nečekanému výsledku - rozsudek městského soudu sice zrušil, ale úřadu nárok na vrácení peněz nepřiznal. Místo toho konstatoval, že městský soud se sporem neměl vůbec zabývat.

Důvod je zjednodušeně řečeno ten, že Úřad vlády o žádné peníze nepřišel - miliony se jen přelily z jedné státní kapsy do druhé. "Jde dokonce o převod v rámci jedné mocenské složky (moci výkonné)," vysvětlil soudce Vlašín. "Peněžní prostředky tedy neustále náleží jednomu subjektu (státu), a to bez ohledu na to, zda byl odvod proveden, či nikoliv," uvedl soudce a dodal, že správní soudy jsou od toho, aby chránily ostatní subjekty před nesprávnými rozhodnutími státu.

"Není úlohou správních soudů rozhodovat o řešení interních problémů či konfliktů uvnitř moci výkonné, kdy jednou ze stran je servisní organizace vlády a druhou orgány Finanční správy," uvedl v rozhodnutí Vlašín, byť připustil, že ve výjimečných případech, kdy se do konfliktu můžou dostat různé organizační složky státu, může nastat situace, kterou bude muset Nejvyšší správní soud rozhodnout.

Tento případ to však podle něj rozhodně není. Nejvyšší soud proto sice rozsudek Městského soudu formálně zrušil, zároveň však odmítl i žalobu Úřadu vlády, čímž celý případ definitivně skončil.

Soud navíc poukázal na skutečnost, že úřad o peníze fakticky nepřišel, neboť po jejich převedení požádal o mimořádné navýšení své kapitoly ze státního rozpočtu a stát mu kvůli tomu v roce 2016 poslal celkem 748 milionů korun.

135 milionů v Rakousku i vila v Ohrobci

Úřad vlády se v kauze Promopro pokouší dosáhnout náhrady škody také od již pravomocně odsouzených pachatelů. Podstatnou část sumy již soudy zablokovaly - kromě toho, že nechaly obstavit majetek odsouzených v řádu vyšších desítek milionů, tak již před sedmi lety zablokovaly rakouské soudy 135 milionů korun, které jeden z odsouzených poslal na zahraniční účty.

Vydání peněz zadržených v Rakousku nyní komplikuje složitá úřední procedura v rámci Eurojustu, tedy evropského orgánu pro justiční spolupráci. "V každém případě finanční prostředky jsou na předmětném účtu zajištěny nyní až do května 2019 (každý rok bylo zajištění prodlužováno) a do rozhodnutí o jejich vydání s nimi nikdo nemůže nakládat," uvedla mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Odškodnění přímo z majetku odsouzených zase komplikuje formální chyba, kterou při vymáhání udělal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Když požádal o jejich prodej v exekuci, přiložil k žádosti zkrácené znění rozsudku z ústního vyhlášení. V něm chybělo nejen odůvodnění, ale také přesné údaje o obžalovaných včetně adres nebo jména soudců, kteří verdikt vynesli. Soudy se proto musí obstavením a prodejem majetku znovu zabývat.

Soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka se zaměřil na výroční konferenci Aspen Institute CE na kvalitu vládnutí v Česku. | Video: Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 14 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy