reklama
 
 

Úplatky za amnestii? Nejvyšší žalobce odpovídá Klausovi

8. 4. 2015 12:01
Pavel Zeman slíbil prostudovat stížnost exprezidenta proti spojování jeho amnestie s korupcí. Tuto souvislost naznačil protikorupční aktivista Petr Soukenka. "U soudu bych to obhájil," říká.

Praha - Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman má na stole rozhořčený dopis od  Václava Klause. Exprezident v něm žádá, aby Zeman dohlédl na to, že bude „rychle a efektivně“ prošetřena kauza dotýkající se jeho nedávno zesnulého přítele Petera Kovarčíka.

„Dopis pana prezidenta prostudujeme a uvidíme, jestli můžeme nějaké kroky dělat,“ reagoval Zeman. Jeho úřad nicméně nemůže, jak upozornil, nijak vstupovat do živých kauz.

Bývalému prezidentovi vadí zejména náznaky, že na švýcarské konto, k němuž měl údajně Kovarčík před smrtí dispoziční právo, mohly plynout úplatky za amnestii, kterou Klaus vyhlásil v lednu 2013.

Klaus dodal, že zvažuje i možnost podat kvůli zveřejněným informacím žalobu pro pomluvu. „Věřím, že bychom se u soudu obhájili,“ tvrdí však původce těchto informací, ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka.

V zamotaném a mlhavém případu jde o to, že marketingový boss Kovarčík měl údajně přístup k účtu ve švýcarské bance Credit Suisse, na němž leží 25 milionů eur, tehdy zhruba 600 milionů korun.

Na existenci tohoto konta předloni v červnu upozornil švýcarské vyšetřovatele ředitel Nadačního fondu proti korupci Petr Soukenka. Ten současně v dopise napsal, že část peněz mohla podle „neověřených informací“ pocházet z korupce spojené s amnestií prezidenta Klause, kterou vyhlásil v novoročním projevu před svým odchodem z funkce.

Václav Klaus už minulý týden kategoricky odmítl, že by jeho amnestii mohla provázet jakákoliv korupce. Kovarčík se o amnestii podle něj mohl dozvědět stejně jako ostatní lidé, tedy až ve chvíli, kdy byla zveřejněna, 1. ledna 2013.

Soukenka však tvrdí, že by případný soud o pomluvu vyhrál, byť přiznává, že o úplatcích za hromadnou milost nemá jeho fond konkrétní důkazy. „Důkazy pro to nemáme. Máme ale indicie, které nás k takovému závěru vedly,“ řekl ředitel v rozhovoru pro DVTV.

Švýcaři mají podezření na praní peněz

Švýcaři ještě před úmrtím Kovarčíka, tedy po roce a půl od obdržení Soukenkova dopisu, poslali tuzemské protikorupční policii podle deníku Právo v souvislosti s dotyčným kontem žádost o právní pomoc. Zdůvodnili ji podezřením z rozsáhlého praní špinavých peněz. Na začátku března proto detektivové chystali i vlastní prověřování a oslovili také Soukenku, který jim prý zopakoval informace popsané v dopise švýcarské prokuratuře.

V něm stálo, že účet ve švýcarské bance údajně patřil společnosti Pendlehill Marketing Ltd a že peníze na něj proudily z české Kovarčíkovy firmy Czech Teleaxis. Oficiálním důvodem plateb mělo být poradenství, na které Pendlehill vystavoval Teleaxisu množství faktur, například na částky sto tisíc eur.

„V roce 2013 jsme získali několik vzájemně provázaných informací, které byly v kontextu historických souvislostí pravdivé, a část z nich se podařilo ověřit. Mimo jiné mezi nimi i bylo, že část prostředků, které se nacházejí na tom účtě, může pocházet z trestné činnosti, která souvisela s úplatkářstvím v rámci amnestie,“ uvedl Soukenka v DVTV. Kdo byl zdrojem informací, ale odmítl říct.

Policie podle Práva pracuje také s další zatím neověřenou informací, a to že se Kovarčík na podzim 2012 setkal ve Špindlerově Mlýně s pěti podnikateli, z nichž údajně nejméně jeden byl o tři měsíce později Klausem amnestován ve vlekoucí se kauze týkající se hospodářské kriminality.

Právě zastavení těchto starých kauz, nazývané odborným termínem abolice, vyvolalo největší kritiku. „Ani Václav Klaus, ani jeho okolí nedokázalo vysvětlit, proč se tam abolice objevila,“ upozornil Soukenka na podezřelé okolnosti jinak standardní amnestie, kterou prezidenti vyhlašují při přebírání nebo naopak skládání funkce v čele státu.

Amnestie zbavila "podnikatele" stíhání

Za kontroverzní navíc Soukenka považuje fakt, že kvůli tomuto zastavení trestních řízení nyní nemají oběti některých podvodů naději ani získat odškodnění. „Třeba oběti kauzy H-Systém,“ uvedl příklad.

V této kauze lidé přišli celkem o miliardu korun, když na začátku 90. let složili peníze jako zálohy na rodinné domky u Prahy. Firma ale velkou část jejich financí zpronevěřila. Petr Smetka, hlavní postava H-Systému, byl už dříve odsouzen, další tři manažeři společnosti ale trestu (a tím i povinnosti platit bývalým klientům odškodné) díky abolici unikli.

Pro Klause je tento případ dvojnásob palčivý. Nejenže se zpochybňuje amnestie, na což je extrémně háklivý, ale dotýká se Petera Kovarčíka, což byl Klausův dlouholetý přítel. Kovarčík tragicky zemřel minulý měsíc ve svém pražském bytě poté, co nešťastně upadl v koupelně. 

Kovarčík s Klausem se soukromě stýkali jak v době, kdy byl Klaus premiérem a prezidentem, tak i v posledních letech, kdy už nebyl v žádné funkci. Hlavním podnikáním Kovarčíka bylo nejdříve pořádání velkých sportovních akcí, na které sháněl peníze od státních i soukromých firem. V posledních deseti letech pořádal velké konference hlavně o obchodu a mezinárodní politice, také ale sháněl peníze pro filmy a muzikály a sám některé z nich i koprodukoval.

Velký profil Petera Kovarčíka čtěte v aktuálním vydání týdeníku Respekt

autor: Jana Klímová | 8. 4. 2015 12:01

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama