Úplatek Metrostavu pro Ratha by byl vyšší než zisk firmy, brání advokát ředitele

ČTK ČTK
16. 1. 2020 15:31
Obžalobě v druhé větvi korupční kauzy bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha se podle advokáta Lukáše Trojana nepodařilo prokázat, že by jeho klient, generální ředitel stavební společnosti Metrostav Pavel Pilát, sliboval úplatky za získání veřejných zakázek pro svoji firmu. Ve své více než dvouhodinové závěrečné řeči žádal, aby soud Piláta osvobodil.
Podle žalobců měl ředitel Metrostavu Pavel Pilát nabízet úplatek 10 milionů.
Podle žalobců měl ředitel Metrostavu Pavel Pilát nabízet úplatek 10 milionů. | Foto: René Volfík

Pilát podle státního zástupce Jiřího Pražáka sliboval Rathovi, bývalé ředitelce kladenské nemocnice Kateřině Kottové a jejímu manželovi Petru Kottovi úplatky za vítězství Metrostavu v zakázkách na rekonstrukce středočeských nemocnic.

Za výhry v tendrech na přestavbu bloku kladenské nemocnice a na opravu pavilonu v kolínské oblastní nemocnici nabízel podle obžaloby desítky milionů. V případě odsouzení mu hrozí roční až šestiletý trest.

"Nebyly provedeny žádné zákonné důvody, které by prokázaly vinu inženýra Piláta," prohlásil Trojan. Stejně jako další advokáti ve své řeči zopakoval, že použití odposlechů v kauze považuje za nelegální. Ani ty však podle něj nepřinesly žádný důkaz o tom, že by generální ředitel Metrostavu chtěl někoho uplácet.

Podmínky tendrů na rekonstrukce nemocnic nebyly diskriminační, nezjistilo se ani, že by se firma domlouvala na vítězství s jinými stavebními společnostmi. Z podplácení by podle Trojana neměl Pilát žádný prospěch.

Úplatek neodpovídá "žádným ekonomickým kritériím"

Za největší slabinu obžaloby pak advokát označil částky, které údajně šéf stavební firmy Kottovým a Rathovi slíbil. Například za zhruba stomilionovou zakázku na nemocnici v Kolíně podle obžaloby nabízel deset milionů korun, zisk byl však vyčíslen na necelých osm milionů.

"Pan Pilát nikdy neuvažoval ani uvažovat nemohl, že by poskytl úplatek v takové výši. Neodpovídalo to žádným ekonomickým kritériím," uvedl právník. Podobně argumentoval sám šéf Metrostavu již před rokem na počátku hlavního líčení.

Žalobce navrhl, aby Pilát kromě pětiletého trestu vězení musel zaplatit také 1,5 milionu korun a nemohl čtyři roky působit ve vedení společností. Ústřední trojici kauzy navrhl za přijímání úplatků a manipulace s veřejnými zakázkami prodloužit tresty, které jim již soudy pravomocně uložily v první části korupční kauzy.

Advokát Sokol: Přísné tresty nikoho neodradí

Ve středu navrhl, aby Rath strávil ve vězení nejméně devět a půl roku, Kottovi pak osm a půl. Žádá i propadnutí celého jejich majetku. Pražák uvedl, že pro obžalované požaduje přísné tresty. Mimo jiné řekl, že pokud se lidé nezačnou bát trestů za korupci, nemůže být nikdy vymýcena.

I proti tomu se advokát Trojan ohradil. Stejně jako již ve středu advokát Kottových Tomáš Sokol uvedl, že přísné tresty nikoho od trestné činnosti neodradí. "Trestní zákoník hovoří přesně opačně," řekl. Požaduje podle něj naopak minimalizaci trestů. Pilát je navíc bezúhonný a trest navržený státním zástupcem je nedůvodně na horní hranici sazby, uvedl. Zproštění obžaloby navrhují pro své klienty i další právní zástupci.

Rath a Kottovi čelí obžalobě, že si domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní chtěli podle vyšetřovatelů přes 60 milionů korun. Obdrželi však 3,34 milionu, protože je v květnu 2012 zadržela policie.

Obžalovaní se podle spisu dopustili trestných činů přijetí úplatku, podplácení či zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Obžaloba se týká vedle Metrostavu i dalších společností. Čelí jí také ještě dalších pět lidí.

Bývalý politik Rath si od počátku října odpykává sedmiletý trest, který mu pražský vrchní soud uložil za korupci při výběrovém řízení na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Manželé Kottovi jsou ve vězení na šest let. Soud v červnu uznal jejich vinu v případech ovlivňování tendrů na opravu Buštěhradu a budovy gymnázia v Hostivici u Prahy.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy