Experta ČSSD na obranu platila čínská ambasáda. Stojíme za ním, zní ze strany

Lukáš Valášek Radek Bartoníček Denis Chripák Lukáš Valášek, Radek Bartoníček, Denis Chripák
12. 11. 2019 14:14
Akademika Miloše Balabána, přes jehož soukromou firmu čínská ambasáda skrytě financovala akce školy, se Univerzita Karlova rozhodla propustit. Sociální demokraté se ale za svého bezpečnostního experta staví. Špičky strany tvrdí, že si nikdy nevšimly, že by byl Balabán příchylný ke komunistickému režimu, a nevidí důvod, proč by jako bezpečnostní expert či jen člen ČSSD měl skončit.

Síť vztahů kolem Miloše Balabána

Akademik Miloš Balabán je ústřední postavou mezinárodního skandálu, který propukl na Karlově univerzitě potom, co Aktuálně.cz upozornilo, že do jeho soukromé firmy nateklo minimálně 1,2 milionu korun od čínské ambasády. Komunistický stát tak financoval konference o Číně, které na největší a nejstarší univerzitě v Česku pořádal sám rektor Tomáš Zima. Po dotazech Aktuálně.cz Balabán obratem rezignoval na post šéfa univerzitního Česko-čínského centra i výzkumného Střediska bezpečnostní politiky na škole. Minulý týden ho univerzita vyhodila úplně.

Projděte si přehledné schéma, které popisuje nejen roli Miloše Balabána na Univerzitě Karlově a pozici jeho firmy coby příjemce čínských peněz, ale i jeho vazby na ČSSD a ministerstvo vnitra, které strana ovládá.

Miloš Balabán Česko čínské centrum Karlovy univerzity Čínské univerzity Rektor UK Tomáš Zima Velvyslanectví Čínské lidové republiky Partneři Libor Stejskal Jan Ludvík Mirka Kortusová Partneři Ministerstvo vnitra Konference Česko čínského centra UK Středisko bezpečnostní politiky s.r.o Středisko bezpečnostní politiky Kurz o čínské Hedvábné stezce ČSSD Ministerstvo zahraničních věcí Bezpečnostní konference na UK Bezpečnostní výzkum i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i Faktury

Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima v roce 2016 osobně založil Česko-čínské centrum UK (viz opatření rektora). Následně se stal předsedou jeho rady. Dle jeho vize má centrum za úkol například „zprostředkování lepšího poznání České republiky vůči čínským partnerům z akademických, státních a hospodářských institucí“, „usnadnění studijních výjezdů do Číny studentům a akademickým pracovníkům“ nebo „zajištění výzkumu o politickém, ekonomickém, právním a sociálním vývoji a bezpečnostní politice Číny“. Centrum na UK vzniklo, i když univerzita má sinologii s dlouholetou tradicí na Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty UK. A s ní propojený projekt Sinopsis, který je však ke komunistickému režimu o poznání kritičtější než Zimovo centrum.

Drtivou většinu rozpočtu Česko-čínského centra, které založil rektor Zima, netvoří příspěvky univerzity. V roce 2017 to bylo 198 tisíc a půlku Zima adresně věnoval na podporu vydání učebnice čínštiny pro děti. Loni už přispěl jen 107 tisíc. Peníze ve velkém do univerzitního centra lili sami Číňané - účastníci letní školy, kterou univerzita pořádala a zajišťuje program, jídlo, ale třeba i pomoc se získáním víz. Za účast na čtrnáctidenní Charles University European Lab studenti zaplatí v přepočtu více než 70 tisíc korun. Loni na letní škole univerzita utržila na 1,6 milionu korun, letos ještě o milion více. S Balabánem studenty vítal i sám rektor Zima.

Jako výkonného tajemníka, který je zodpovědný za administrativní a organizační zabezpečení Česko-čínského centra, jmenoval rektor Zima Miloše Balabána v roce 2016. Navzdory tomu, že BIS už ve veřejné části své výroční zprávy za rok 2013 varovala před jeho bezpečnostní konferencí. Kontrarozvědka ji uváděla jako příklad toho, jak Rusko a Čína mohou ovlivňovat debatu v Česku. Balabán rovněž nemá žádnou dohledatelnou formální expertizu související s Čínou.

"Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči svým partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska a Číny," popsala kontrarozvědka akci, kterou Balabán pořádal.

Balabán po dotazech Aktuálně.cz rezignoval.

Miloš Balabán jako výkonný tajemník Česko-čínského centra UK, které založil rektor Zima, byl za konference zodpovědný. Zároveň jejich spolupořadatelem bylo i univerzitní výzkumné Středisko bezpečnostní politiky, které rovněž vedl. Balabán podle programů akce uváděl, moderoval diskuse i akci zakončoval.

Každoroční konference Česko-čínského centra se konají v prostorách Vlasteneckého sálu UK. Zatím se odehrály celkem čtyři ročníky. Nazvané byly Iniciativa Pás a stezka: Výzvy, příležitosti a priority pro Čínu, Evropu a Česko, Společné zájmy EU, Česka a Číny v měnícím se světě: Globální vládnutí – bezpečnost – věda – technologie, 40 let reforem: od otevření se světu k novým hedvábným stezkám a Výzvy digitální budoucnosti. Sinologové z Karlovy univerzity akce kritizují jako příliš se přiklánějící k oficiální propagandě čínského režimu.

V roce 2016 rektor konferenci Česko-čínského centra přímo zahajoval, v dalších letech vysílal své prorektory a akcím poskytoval záštitu.

Balabán také na Karlově univerzitě vede výzkumné Středisko Bezpečnostní politiky, které existuje už od roku 2005 a spadá pod Fakultu sociálních věd UK. Bývalý voják z povolání, který skončil jako plukovník v záloze, nastoupil akademickou dráhu a věnuje se zde bezpečnostnímu výzkumu.

Univerzita Karlova tvrdí, že Středisko bezpečnostní politiky s.r.o. nemá s univerzitou nic společného. Spoluvlastní ho ovšem čtveřice akademiků z univerzitního Střediska bezpečnostní politiky – kromě jeho vedoucího Miloše Balabána také výzkumníci Jan Ludvík a Libor Stejskal a finanční manažerka Mirka Kortusová. Stejskal a Kortusová jsou i jednateli firmy. Po textech Aktuálně.cz ji přejmenovali na Multilateral Consulting & Analysis s.r.o.

Balabána, Kortusovou a Stejskala univerzita vyhodila. Kvůli běžícím grantům ale skončí až v lednu 2020. U Ludvíka zkoumá jeho zapojení do celé věci.

Podle vyjádření univerzity konference financovalo ze svého rozpočtu pouze Česko-čínské centrum UK. Jednatel Střediska bezpečnostní politiky s.r.o. a zároveň akademik ze Střediska bezpečnostní politiky UK Libor Stejskal ale Aktuálně.cz tvrdí, že 1,2 milionu korun, které jeho firma získala od čínské ambasády, šlo na úhradu přímých nákladů spojených s konferencí. V dopise vedení FSV to přiznal i sám Balabán.

Nyní už bývalý šéf Česko-čínského centra UK Miloš Balabán zároveň vloni vystavil Číňanům fakturu na 70 tisíc za kurz o čínské Hedvábné stezce, kritizovaný experty jako propaganda. Vyučoval se na Karlově univerzitě. Ta ale tvrdí, že všechny náklady hradila ona.

A nejlepší absolventi kurzu dostali za odměnu osmidenní výlet do Číny. I ten hradila ambasáda.

Akademici Karlovy univerzity za nejasných okolností v srpnu 2015 založili soukromou firmu Středisko bezpečnostní politiky s.r.o. A toto dvojče stejně pojmenovaného univerzitního výzkumného střediska vystavilo podle zjištění Aktuálně.cz čínské ambasádě minimálně trojici faktur. Všechny za pořádání akcí na Karlově univerzitě, s níž firma neměla zcela žádný oficiální vztah. Existenci, výši a určení prvních dvou faktur potvrdil jednatel firmy a zároveň výzkumník UK Libor Stejskal. Kvůli tomu, že peníze tekly do soukromé firmy a ne na univerzitu, zůstalo financování utajeno před veřejnou kontrolou.

Od:Středisko bezpečnostní politiky s.r.o. (IČO: 04344341)
Komu:Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice
Vystaveno:2.9.2019
Datum splatnosti:25.9.2019
Částka:676 148 CZK
Od:Středisko bezpečnostní politiky s.r.o. (IČO: 04344341)
Komu:Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice
Vystaveno:7/2018
Částka:600 160 CZK
Za pořádání konference Česko-čínského centra na UK
Od:Středisko bezpečnostní politiky s.r.o. (IČO: 04344341)
Komu:Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice
Vystaveno:2.9.2019
Datum splatnosti:25.9.2019
Částka:69 206 CZK
„Fakturujeme vám za služby související s realizací kurzu One Belt One Road Initiative včetně překladu podkladových materiálů.“

Blízký spolupracovník rektora Zimy Balabán má ve Středisku bezpečnostní politiky s.r.o. čtvrtinový podíl.

Balabán pod hlavičkou UK pořádá bezpečnostní konference. Potkávají se na nich vysoce postavení politici včetně ministrů, pracovníci tajných služeb, policisté, diplomati i akademici. Pozvání přijímají navzdory tomu, že před konferencí v roce 2013 varovala BIS ve své výroční zprávě.

Po textech Aktuálně.cz univerzita letošní Pražskou bezpečnostní konferenci zrušila. Měla se konat v listopadu. Podle oficiálního programu měl letos akci nazvanou Boj o vodu zahajovat Balabán s rektorem Zimou. A debatovat měl třeba ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) či vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Dana Kovaříková.

Bezpečnostní konference sice pořádá Středisko bezpečnostní politiky UK, ovšem podle oficiálních dokumentů, které nyní Balabán poskytl univerzitě, náklady silně neprůhledně financovala jeho firma Středisko bezpečnostní politiky s.r.o.

Kromě peněz čínské ambasády do firmy muže, kterého si stát platí jako nezávislého bezpečnostního experta, stovky tisíc posílali i zbrojaři. Celkem Balabán vedení fakulty přiznal, že na konference konané na FSV vybral přes svou firmu v letech 2015 až 2019 na 3,3 milionu korun. Peníze mu převedl zbrojařský kolos miliardáře Jaroslava Strnada Czechoslovak Group, další zbrojař Omnipol, Česká zbrojovka, polostátní energetická firma ČEZ nebo komunikační firma Huawei, kterou dnes západní tajné služby podezřívají ze špionáže pro čínskou vládu. Server Seznam Zprávy přitom už upozornil na to, že do soukromé firmy místo univerzitě peníze posílaly i státní firmy – Lesy ČR, Vojenské lesy či Národního institut pro další vzdělávání. Balabán tvrdí, že příspěvky všech firem pak použil na náklady konference – letenky, tlumočení či občerstvení. Ověřit to ale nelze.

Sponzoři bezpečnostních konferencí na UK peníze z neznámého důvodu posílali také fyzické osobě. Dvěma státním organizacím – Správě železničních a dopravních cest a firmě Čepro – desítky tisíc na své jméno naúčtovala jednatelka firmy a finanční manažerka univerzitního střediska v jedné osobě Mirka Kortusová. A použila na to hlavičkový papír univerzity. Upozornil na to Respekt.

Balabán, jehož firmu financuje čínská ambasáda, která je podle BIS nepřátelskou mocností, získal od vnitra miliony korun na bezpečnostní výzkum státu. V době získání peněz byl zároveň členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum ministerstva. To ale tvrdí, že ve střetu zájmů nebyl. Například na projekt „Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů“ dostal podle veřejné databáze grantů od ministerstva grant 14 milionů korun. Jeho kolega Jan Ludvík paradoxně od roku 2017 má dokonce za úkol vymyslet, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. Spolumajitel Balabánovy firmy, do níž tekly peníze čínské ambasády, na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun.

Spolumajitel Balabánovy firmy, do níž lila peníze čínská ambasáda, a badatel univerzity Jan Ludvík od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun na to, aby zjistil, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. „Cílem projektu je vytvořit prakticky využitelnou, srozumitelnou, snadno aplikovatelnou a zároveň efektivní metodiku ochrany výzkumných organizací před nežádoucí snahou cizích mocností a dalších subjektů získávat z těchto organizací informace o jejich činnosti, jež mají nebo mohou mít význam pro ekonomickou bezpečnost a hospodářskou prosperitu České republiky,“ zní oficiální popis bádání. Sám Balabán na projekt „Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů“ dostal podle veřejné databáze grantů od ministerstva 14 milionů korun. Pod hlavičkou Střediska bezpečnostní politiky také už od roku 2015 Balabán společně s dalšími řešiteli zlepšuje schopnosti hasičů v projektu za 80 milionů korun. Samotné středisko z balíku získalo 2,6 milionu.

Balabán má velmi blízko k ČSSD. Na webu Střediska bezpečnostních studií o sobě Balabán tvrdí, že je členem týmu poradců ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Ten od něj ovšem dává ruce pryč. „Ohrazuji se proti tvrzení, že je Miloš Balabán mým poradcem. Nikdy jím nebyl,“ uvedl Petříček. Ještě vloni přitom v rozhovoru pro HN jako nový ministr vyprávěl, že právě Balabána na ministerstvu chce jako poradce. Balabán má ale na vládnoucí ČSSD, jejíž předseda Jan Hamáček šéfuje ministerstvu vnitra, úzké vazby. Ještě do loňska byl za ni zastupitelem v Praze 6 a dlouhodobě vede stranickou odbornou komisi pro obranu. Pomáhal rovněž se zahraničním programem strany.

Balabánovo Středisko bezpečnostní politiky při získávání bezpečnostních grantů od státu bodovalo za ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Několikaleté granty od vnitra Balabánovi běží dodnes. Sociálního demokrata Balabána si zároveň tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který dnes pravidelně létá lobbovat do Číny, s Chovancem vybrali jako oponenta Auditu národní bezpečnosti. Balabán posuzoval třeba i to, zda je Česko dostatečně odolné proti působení cizích mocností. Balabánem vedené Středisko bezpečnostní politiky dokonce v roce 2015 také získalo Cenu Bezpečnostní rady státu, které Sobotka předsedal, a to "za dlouholetou aktivní činnost v oblasti bezpečnostní a obranné politiky v rámci České republiky i na mezinárodní úrovni, včetně aktivní činnosti v bezpečnostní komunitě". O rok později si pak stejnou cenu odnesl rovnou celý Institut politologických studií Fakulty sociálních věd, pod který Balabánovo výzkumné středisko spadá.

Balabán, jehož odhalená činnost jako by vypadla z obecných varování kontrarozvědky BIS před Čínou, sice musí na Univerzitě Karlově skončit, ale o to, že by přišel o své stranické funkce, se bát nemusí. V ČSSD zastává Balabán post šéfa komise pro obranu a zároveň čerpá milionové granty na bezpečnostní výzkum od ministerstva vnitra, které řídí šéf strany Jan Hamáček.

Aktuálně.cz se poslední týden Hamáčka pokoušelo zeptat, jaký má na Balabánův případ názor. Na opakované dotazy ani žádosti o setkání ovšem nereagoval. K dispozici je tak pouze jeho téměř čtrnáct dnů stará reakce z doby těsně po vypuknutí kauzy. "Zveřejněné informace kolem Miloše Balabána jsou závažné, ČSSD se tím bude zabývat, nejprve chceme slyšet vysvětlení od něj," napsal tehdy Aktuálně.cz Hamáček. 

Kauza je pro něj citlivá. Balabán byl dle několika zdrojů Aktuálně.cz z ČSSD jeho důležitým člověkem. Když bylo ve hře, že se stane ministrem obrany, plánoval z něj udělat svou pravou ruku. A samotného Hamáčka experti za přílišnou příchylnost k Číně opakovaně kritizovali.

Hamáček a Čína

  • V roce 2016 jako předseda sněmovny podepsal takzvané Prohlášení čtyř, v němž se nejvyšší ústavní činitelé za mohutné kritiky distancovali od tehdejšího setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ve stejný den, kdy se setkání odehrálo. Krom něj se ke "svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí" přihlásil i prezident Miloš Zeman, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda senátu Milan Štěch (ČSSD).
  • Na jaře 2016, týden před příjezdem generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga, zaštiťoval Hamáček z pozice předsedy Poslanecké sněmovny spolu s tehdejší čínskou velvyslankyní Ma Kche-čching seminář pod názvem Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Jak upozornil Sinopsis, hlavní naplní semináře byla propagace Si Ťin-pchingovy knihy "O správě státu". Účastníkem byl tehdy Miloš Balabán, ale i přední ideologové čínské komunistické strany.
  • Hamáček se opakovaně setkával s vysokými čínskými představiteli. Často o tom bohatě referovala čínská média, ale před těmi českými schůzky utajil.
Zdroj: Lukáš Valášek

Jak už navíc loni napsaly Hospodářské noviny, svým politickým náměstkem za ČSSD udělal na vnitru Hamáček Jakuba Kulhánka, který předtím působil v čínské firmě CEFC Europe, jejíž hlavní tváří je někdejší ministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík.

Zaorálek: Univerzita musela o financování ambasádou vědět

Někdejší Sobotkův ministr zahraničí, pozdější šéf sněmovního zahraničního výboru a dnešní ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) Balabána podporuje. V minulosti byl hostem konferencí Česko-čínského centra UK, které Balabán organizoval. A za něž platila čínská ambasáda. Balabán také do roku 2013 pomáhal se zahraničním programem ČSSD. Zaorálek byl ministr zahraničí, kterého vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014 do Číny vyslala po 15 letech a vyhlásila obrat vztahů s komunistickým režimem.

"Za Milošem Balabánem stojím, znám ho dlouhou dobu a nikdy jsem nezažil, že by se dopustil něčeho, v čem by se snažil obohatit. Neudělal to v minulosti a myslím, že to neudělal ani v tomto případě," uvedl Zaorálek.

Ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD)
Ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) | Foto: ČTK

Podle něj není důvod ho zbavovat funkce poradce pro bezpečnost strany. "O další spolupráci Miloše Balabána s ČSSD nebylo ještě rozhodnuto, ale já jsem zastáncem toho, aby nadále zůstal členem strany a podílel se na bezpečnostní politice ČSSD. Mně se opravdu nelíbí současná atmosféra proti němu a cítím potřebu se ho zastat, byť to nebude v současné atmosféře populární," dodal Zaorálek.

Připustil však, že nebylo šťastné, když Balabán založil soukromou firmu Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o., pojmenovanou stejně jako univerzitní výzkumné středisko, které vedl. A zároveň prý podporuje audit firmy, který vedení Fakulty sociálních věd chce nechat udělat. Podle něj ale vedení univerzity o aktivitách Balabána vědělo. Rektor Tomáš Zima i děkanka FSV Alice Němcová Tejkalová tvrdí opak.

"Teď od Miloše Balabána mnozí na univerzitě dávají ruce pryč, přestože si myslím, že věděli o tom, co a jak dělá, a on to s nimi přinejmenším konzultoval. Před svým okolím nic nezatajoval, jestliže mu někdo vyčítá, že nějak tajně prosazoval oficiální politiku Číny, není to pravda. Zúčastnil jsem se několika akcí, a pokud si vybavuji, v případě, že akci podpořila čínská ambasáda, bylo to na této akci uvedeno. Nedělal tedy nic tajného," uvedl Zaorálek. 

A i když Balabánovy akce například sinologové z Filozofické fakulty UK sdružení do projektu Sinopsis kritizují jako příliš příchylné k čínskému režimu, Zaorálek jim oponuje.

"Nemyslím si, že by propagoval oficiální politiku Číny, naopak, velmi často se snažil, aby na akcích zazněly různé pohledy na čínskou politiku. Čína ho skutečně zajímala, a to ve všech podobách, snažil se v tomto dělat spoustu věcí, včetně toho, že podporoval kontakty mezi studenty obou zemí. Nebylo to nic špatného, naopak je taková komunikace velmi potřebná," konstatoval Zaorálek.

Jako šéf zahraničního výboru sněmovny byl u toho, když Balabán loni přivezl čínské studenty na letní školu a prováděl je po sněmovně. Jejich školné bylo takřka jediným zdrojem příjmů Česko-čínského centra UK, které Balabán vedl a založil ho rektor Tomáš Zima.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD)
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) | Foto: Libor Fojtík

Nástupce Zaorálka v křesle ministra zahraničí Petříček se ale od Balabána distancuje. Navzdory tomu, že ještě loni v rozhovoru pro HN jako nový ministr vyprávěl, že právě Balabána na ministerstvu chce jako poradce.

"Mně do zahraniční politiky, jejíž jsem vládním i stranickým garantem, nemluví. Samozřejmě s kolegy ze strany o zahraniční politice hovořím, ať už jde o členy předsednictva, řadové straníky, nebo členy našich odborných komisí. To je princip demokratické strany, která o programu a politických prioritách vede věcnou vnitrostranickou debatu," tvrdí Petříček.

Kandidát do europarlamentu

Letos v květnu Balabán za ČSSD kandidoval na 23. místě kandidátky do Evropského parlamentu. A ještě do loňska seděl za ČSSD v zastupitelstvu Prahy 6 a vedl bezpečnostní komisi radnice. Místopředsedou místní buňky sociální demokracie je poslanec Petr Dolínek. Ani ten nevidí důvod k vyloučení Balabána. 

"Jedna věc je to, co se dělo na akademické půdě, a jiná věc je sociální demokracie," tvrdí Dolínek.

"Znám ho dlouho. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by se snažil nějak prosazovat politickou linii čínské vlády. Naopak, vždy jsem ho vnímal jako člověka proevropského směřování. Také ho znám jako někoho, kdo se snažil v bezpečnostní oblasti pomáhat městské části, mohl bych jmenovat hned několik projektů, kterým skutečně pomohl," konstatoval Dolínek.

Ten se vyrovnal i s tím, že Balabán původně lhal o tom, že konference Karlovy univerzity čínská ambasáda neplatí. Jeho kolega Libor Stejskal to přiznal až poté, co ho Aktuálně.cz konfrontovalo s detailními podrobnostmi půlmilionových faktur vystavených velvyslanectví.  

"Samozřejmě nemohu schvalovat to, že již u prvního dotazu neodpověděl po pravdě a že existovala firma, která se jmenovala stejně jako vědecké pracoviště univerzity. Pokud jde ale o jeho působení v ČSSD, tak já nevidím problém v jeho dosavadním fungování. Jestliže někdo tvrdí, že by mohl ovlivňovat zahraniční politiku země nebo ČSSD směrem k Číně, tak já si to nemyslím," tvrdí.

Miloš Balabán a rektor Tomáš Zima na fotce s čínskými studenty, kteří financovali chod Česko-čínského centra.
Miloš Balabán a rektor Tomáš Zima na fotce s čínskými studenty, kteří financovali chod Česko-čínského centra. | Foto: zdroj Aktuálně.cz

Jinak to ovšem už v roce 2014 viděla BIS, která Balabánovu bezpečnostní konferenci ve veřejné části své výroční zprávy za rok 2013 citovala jako příklad, jak mohou cizí mocnosti ovlivňovat veřejné mínění v Česku. "Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči svým partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska a Číny," popsala kontrarozvědka akci.

Peníze od ministerstev

Balabánovy aktivity na poli univerzitním i politickém mapuje infografika Aktuálně.cz. Například za Sobotkovy vlády, jejíž předseda dnes pravidelně létá lobbovat do Číny, dělal oponenta Auditu národní bezpečnosti. Balabán posuzoval třeba i to, zda je Česko dostatečně odolné proti působení cizích mocností.

"Panu Balabánovi bylo v roce 2016 vyplaceno 16 000 Kč za odpracovaných 80 hodin á 200 Kč. Jeho úlohou bylo spolu s dalšími externě najatými experty účastnit se jednání řídícího výboru Auditu národní bezpečnosti, poskytovat odborné konzultace, tvořit oponenturu auditu a přednést své závěry na odborné konferenci," uvedla už dříve mluvčí vnitra Hana Malá. 

Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) představují Audit národní bezpečnosti. Jako oponenta si najali Miloše Balabána.
Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) představují Audit národní bezpečnosti. Jako oponenta si najali Miloše Balabána. | Foto: Ministerstvo vnitra

Balabánem vedené Středisko bezpečnostní politiky dokonce v roce 2015 také získalo Cenu Bezpečnostní rady státu, které Sobotka předsedal, a to "za dlouholetou aktivní činnost v oblasti bezpečnostní a obranné politiky v rámci České republiky i na mezinárodní úrovni, včetně aktivní činnosti v bezpečnostní komunitě". O rok později si pak stejnou cenu odnesl rovnou celý Institut politologických studií Fakulty sociálních věd, pod který Balabánovo výzkumné středisko spadá.

A do stejné éry, v níž vnitro řídil Milan Chovanec (ČSSD), spadá i obdržení grantů na bezpečnostní výzkum pro stát. V době získání peněz byl zároveň Balabán členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum ministerstva. Tvrdí, že však ve střetu zájmů nebyl.

Například na projekt "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal dle veřejné databáze grantů od ministerstva grant 14 milionů korun. Jeho kolega Jan Ludvík má dokonce paradoxně od roku 2017 za úkol vymyslet, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. Spolumajitel Balabánovy firmy, do níž tekly peníze čínské ambasády, na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun. Několikaleté granty od vnitra Balabánovi běží dodnes.

Jeho mateřská Fakulta sociálních věd chce nyní s ministerstvem vyjednat, aby úředníci projekty převedli na jiné řešitele a Balabán a jeho kolegové mohli v lednu 2020 z univerzity definitivně odejít. "Odcházejí dohodou s paní děkankou," tvrdí mediální zástupce akademiků Michal Donath.

Toho si zaměstnanci univerzity najali, aby místo nich komunikoval s médii. Sami se vyjadřovat odmítají. Ani on ale na žádné dotazy Aktuálně.cz neodpověděl. "Klienti se nevyjádří do doby, než bude hotový audit, na kterém se dohodli s fakultou," dodal Donath.

 

Právě se děje

Další zprávy