reklama
 
 

Unikátní výzkum vědců z Brna: Jak ovlivňuje Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu rodný jazyk?

6. 8. 2017 11:23
Vědci z brněnského Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) zkoumají, jak závažné nemoci mozku, Parkinsonova a Alzheimerova choroba, souvisí s rodným jazykem pacientů. Tým profesorky Ireny Rektorové se domnívá, že projevy nemocí mohou být podmíněné kulturně. Pokud unikátní výzkum, na který dostali osmimilionový grant, jejich hypotézu potvrdí, mohla by se v budoucnu tato onemocnění mozku léčit odlišně u pacientů hovořících jiným jazykem. Na projektu spolupracují také vědci z Maďarska a Arizony. Ti pro porovnání zkoumají maďarsky a anglicky hovořící dobrovolníky.

Brno - Brněnští vědci zahájili unikátní výzkum, od nějž si slibují, že povede k efektivní léčbě dvou závažných nemocí mozku, které lékaři zatím vyléčit neumějí - Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Tým profesorky Ireny Rektorové ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC) se domnívá, že řečové projevy těchto nemocí souvisí s jazykem, jakým pacienti hovoří. I jejich léčba by proto mohla být kulturně podmíněná.

Čeští vědci shromažďují data a vyšetřují 150 pacientů i zdravých lidí, podobná data získávají i výzkumné týmy v maďarském Szegedu a Tucsonu v Arizoně, které s českými neurology spolupracují.

"V češtině a maďarštině čteme text víceméně stejně, jak je napsaný. V angličtině ale lidé jinak čtou a jinak píšou, a proto trochu odlišně využívají dráhy v mozku pro porozumění jazyku, pro tvorbu slov a psaní," vysvětluje přední česká neuroložka Rektorová.

Vědci budou ověřovat v rozsáhlém výzkumu, který potrvá do roku 2021, zda má onemocnění odehrávající se ve stejném místě mozku jiné dopady na řečové funkce Čechů, Maďarů a Američanů.

Pokud by se jejich hypotéza potvrdila, lékaři a logopedi by mohli různé jazykové skupiny pacientů léčit odlišně. A hlavně efektivněji. Například s použitím neinvazivních stimulačních technik.

Vědci z Brna hledají dobrovolníky

Dobrovolníci starší 60 let, kteří by se chtěli výzkumu účastnit, se mohou hlásit na e-mailovou adresu: s.brustmannova@gmail.com.

Vyšetření magnetickou rezonancí

Irena Rektorová předpokládá, že první výsledky jejích bádání budou známé příští rok na podzim. Vědci z Brna na projekt získali prestižní grant 306 tisíc eur (zhruba 8 milionů korun) z programu EU Horizon 2020. V květnu za mimořádný úspěch v mezinárodní grantové soutěži neuroložka obdržela cenu rektora Masarykovy univerzity.

"Projektu se účastní neurovědci, logopedi i inženýři, kteří pomáhají zpracovat data z magnetické rezonance," popisuje Rektorová.

Kdo je Irena Rektorová?

Kdo je Irena Rektorová?

Osmačtyřicetiletá Irena Rektorová je přední česká neuroložka, působí na 1. neurologické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice U Sv. Anny v Brně. Současně také vede výzkumnou skupinu v centru neurověd v CEITEC. Odborně se zabývá hlavně onemocněními mozku. Dříve zastávala pozici viceprezidentky Evropské asociace Parkinsonovy choroby. V minulosti absolvovala také stáže v nemocnicích v Londýně nebo Torontu.

Výzkum českých neurologů je první svého druhu na světě, který se zabývá dopady degenerativních nemocí mozku u různých jazykových skupin. Tým profesorky Rektorové má nyní shromážděna pilotní data od prvních devíti zdravých lidí. Další dobrovolníky vědci stále hledají.

V rámci výzkumu pacienti trpící počátečním stadiem Alzheimerovy nebo Parkisonovy choroby a zdraví dobrovolníci podstoupí několik vyšetření. V jednom z nich budou například v magnetické rezonanci číst emočně neutrální věty nebo ve sluchátkách poslouchat slova, která poté napíšou na speciální tablet.

"My budeme sledovat, co se při těchto činnostech děje v mozku, do jaké míry se jaké sítě zapojují při čtení a psaní a hlavně jak je přitom ovlivňuje dané onemocnění. Výsledky poté vyhodnotíme," říká Rektorová s tím, že součástí výzkumu je i akustická analýza řečových nahrávek. Stejná šetření pro porovnání uskuteční také odborníci v maďarském Szegedu a Tucsonu v USA.

Příčina nemocí je neznámá

Součástí projektu jsou také stáže na spřízněných univerzitách pro studenty doktorského studia a začínající vědce. Menší část peněz z osmi milionů korun z evropských fondů bude využita na provoz magnetických rezonancí a na organizaci workshopů a vzdělávacích aktivit pro vědce i pro veřejnost.

Pacientů trpících Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou obecně přibývá s věkem, v Česku hlavně v souvislosti s prodlužováním délky života. Alzheimerovou nemocí trpí až polovina seniorů starších 85 let. Vědci však stále neví, co tyto choroby způsobuje.

"V malém procentu je nemoc přímo geneticky vázaná. Naopak genetické předpoklady jsou předmětem výzkumu a mají vliv zejména po sečtení dalších rizikových faktorů, jako je špatný životní styl a některé nepříznivé faktory zevního prostředí. Rizikem pro rozvoj Parkinsonovy nemoci může být například používání některých toxických látek v životním prostředí," nastiňuje Irena Rektorová.

Přesto je neuroložka přesvědčená, že do roku 2025 by se měly na trhu objevit nové léky, které nemocným výrazně pomohou. Obě nemoci jsou stále nevyléčitelné. I tak ale lékaři dokážou zejména hybné projevy Parkinsonovy choroby - třes, ztuhlost svalů nebo zpomalení pohybů a poruchy chůze - relativně efektivně tlumit.

Méně úspěšní jsou v případě Alzheimerovy nemoci, která se projevuje poruchami krátkodobé paměti a je nejčastějším typem demence. Projevy choroby dokážou pozastavit pouze o několik let.

Čeští vědci vyvinuli napodobeninu funkčních plic. Má simulovat zdravotní potíže, jako je třeba astma. Pomoci má i při samotné léčbě. | Video: Reuters |  01:52

autor: Jan Hejl | 6. 8. 2017 11:23

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama