Vraťte 451 milionů korun, které neoprávněně čerpal Agrofert, píše se v auditu

Domácí Domácí
Aktualizováno 3. 12. 2019 16:19
Evropská komise požaduje v závěrečné zprávě k auditu o střetu zájmů Andreje Babiše, aby Česko vrátilo 451 milionů korun z unijních dotací, které byly přiděleny holdingu Agrofert. Vyplývá to z textu auditu, jehož část má k dipozici Deník N. Podle serveru chce komise vrátit 283,7 milionu korun za 17 projektů Agrofertu. Dalších 168 milionů se má platit kvůli chybám v projektech.
Andrej Babiš před pražským sídlem společnosti Agrofert v roce 2013, v roce 2017 své firmy převedl do svěřenských fondů.
Andrej Babiš před pražským sídlem společnosti Agrofert v roce 2013, v roce 2017 své firmy převedl do svěřenských fondů. | Foto: ČTK

"Andrej Babiš je stále konečným vlastníkem holdingu Agrofert a od února 2017 také dvou svěřenských fondů, které přímo ovládá a má přímý ekonomický zájem na úspěchu holdingu," píše se na dvacátédruhé straně závěrečné zprávy, kterou cituje Deník N.

Podle auditní zprávy byly všechny dotace Agrofertu po 9. únoru 2017 vyplaceny neoprávněně. K tomuto datu vstoupila v platnost česká novela zákona o střetu zájmů. 

Celkem se korekce týká 17 různých projektů za zhruba 283,7 milionu korun. Na tyto dotace uvalila komise takzvanou stoprocentní korekci, což znamená, že by je Česko mělo vrátit v plné výši. Vztahuje se to například na Inovace výrobních postupů v Lovochemii, Inovativní linku na výrobu toustového chleba v pekárnách Penamu nebo výměny sušáren zrnin v Chotěboři, Havlíčkově Brodu nebo Jičíně. 

Z celkem 98 dotací pro Agrofert však auditoři přezkoumali také 36 projektů firem z holdingu Agrofert, a to za delší časové období, konkrétně za roky 2012 až 2018. Kvůli chybám v nich by Česko mělo vrátit dalších téměř 168 milionů korun.

Jak s odkazem na předběžný audit už dříve informovaly Hospodářské noviny, komise uvedla například situaci, kdy Česko přiznalo jedné firmě z holdingu Agrofert dotaci na výrobu produktu, který přitom už v té době vyráběla jiná firma rovněž vlastněná Agrofertem, konkrétně Duslo Šala.

Celkově má tedy Česko vracet 451 milionů - částku, o které mluvil už předběžný audit. Tyto peníze by měl český stát následně po firmách z Agrofertu vymáhat.

Přes 250 stran

Podle informací Deníku N je audit až třikrát delší, než návrh, který do Česka přišel na konci letošního května. Dokument má čítat přes 250 stránek, auditoři se museli vypořádat s připomínkami z české strany. Červnový text měl 71 stran.

Konečnou verzi auditu odeslala EK do Česka minulý týden. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) odmítla obsah zprávy zveřejnit, podle ní ho komise označila jako důvěrný. Po zveřejnění auditu volá řada sněmovních stran. Mimo jiné i Piráti. Jedna kopie auditní zprávy přitom dorazila i na pražský magistrát, v jehož čele stojí pirát Zdeněk Hřib. I on však se zveřejněním zatím váhá. S právníky zkoumá, jaké sankce by hrozily v případě, že dokument zveřejní.

Vládní ČSSD bude chtít na pondělním jednání vlády slyšet, jak budou dotčení aktéři na výtky Evropské komise reagovat. Podle předsedy strany a vicepremiéra Jana Hamáčka by bylo nejvhodnější, aby příslušné osoby doporučením komise vyhověly. Zdůraznil, že náklady na případné vracení peněz nesmí nést daňoví poplatníci.

Babiš v minulosti opakovaně řekl, že se necítí být ve střetu zájmů. Tvrdil také, že Česko žádné peníze za poskytnuté dotace nebude muset vracet.

Do auditu nezasahuji, nemám pravomoc cokoliv zveřejňovat, jsem vázána slůvkem důvěrné, pravidla porušovat nebudeme, říká ministryně pro místní rozvoj. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy