Rusové z Česka o Ukrajině: Nejsme okupanti, nejsme válka

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová, Nikola Potměšilová
16. 6. 2014 12:44
Ruský designér, studentky FAMU, fotograf z Luhanské oblasti. Češi je viní z okupace, oni přitom válku na Ukrajině odmítají.
Designér Petr Bankov
Designér Petr Bankov | Foto: Markéta Šrajbrová

Praha - Na temném parkovišti se dvě krátkovlasé dívky v bílých tílkách připravují na pěstní souboj. Jedna je Ruska, druhá Ukrajinka. Povely vydávají přihlížející muži v tmavých oblecích, počítající peníze v obálce a vydechující modrý cigaretový kouř.

K boji ale nakonec nedojde, dívky svěsí paže. "Nechceme hrát vaše hry," odmítají v závěru takřka tříminutového snímku. "My nejsme válka."

Imigranti v Česku
Autor fotografie: Jiří Kropáček

Imigranti v Česku

Je v Česku hodně imigrantů, nebo málo? Jak žijí? A cítí se být součástí naší společnosti?

Téma imigrace v Česku se nečekaně stalo jedním z hlavních v kampani před eurovolbami. Deník Aktuálně.cz proto podpořil projekt společnosti Člověk v tísni nazvaný "Mezinárodní migrace jako téma".

Mladí novináři psali v jeho rámci reportáže a zprávy o imigrantech u nás (a českých emigrantech v cizině). Ty nejlepší publikujeme v tomto seriálu.

Mezi autorkami a hlavními protagonistkami videa, Ruskou Alexandrou Jakovlevou a Ukrajinkou Anastasiou Starovou, by při pohledu na současnou geopolitickou mapu mohla vést tlustá čára. Obě studentky pražské FAMU to ale, zdá se, vidí jinak.

Nápad přišel po krvavém 18. únoru na Majdanu.

Anastasia si v Praze připadala bezmocná a neužitečná. "Chtěla jsem prostě něco udělat. Ale byla jsem příliš zmatená a smutná na to, aby mě vůbec něco napadlo. Zničehonic mi napsala moje drahá kamarádka a bývalá spolubydlící Alexandra, jako by mi četla myšlenky, a řekla mi, že je načase něco udělat," vysvětluje Anastasia, která zároveň studuje filmovou teorii na Sorbonně.

Mladé filmařce se nelíbí intervence okolních států, které se Ukrajině snaží "pomoci". V uvozovkách, jak upozorňuje Anastasia.

"Ukrajina je zcela odlišná země, ano, s mnoha problémy. Ale jsou to naše problémy a musíme si je vyřešit sami a těžkosti překonat jako národ," říká.

Krátký film studentek Anastasii Starovove a Alexandry Jakovlevove o konfliktu na Ukrajině.
2:42
Krátký film studentek Anastasii Starovove a Alexandry Jakovlevove o konfliktu na Ukrajině. | Video: Alexandra Jakovleva, Anastasia Starova

"Bestiální historická chyba"

Na mocenských hrách se odmítl podílet i ruský designér Petr Bankov. V Česku i v zahraničí se setkal s lidmi, kteří ho vinili z dění na Ukrajině. "Musel jsem se zodpovídat za to, že jsem Rus," říká ve vlhké sklepní galerii s nízkými stropy, jejíž stěny rozjasňují Bankovovy pestrobarevné plakáty.

"Začal jsem si připadat jako okupant, a to je podle mě teď postavení Rusů, kteří žijí v Evropě," vysvětluje. Také proto svou první pražskou výstavu pojmenoval Nejsem okupant, jsem ruský designér.

Bankovova matka byla Židovka, jeho otec Němec, on sám se narodil v Minsku a má ruský pas. Teď ale žije se svou rodinou v Praze a přitom cestuje coby respektovaný tvůrce plakátů po celé Evropě.

Petr Bankov tvoří jeden plakát denně.
Petr Bankov tvoří jeden plakát denně. | Foto: Markéta Šrajbrová

Na Západě ho často řadí mezi představitele českého designu, což Bankov považuje za zábavné, vzhledem k tomu, že zatím ani nemluví česky. "Ukazuje se, že kultura nemá žádné hranice a žádnou národnost. Může být aktuální, zajímavá, světlá, ale neomezuje se na národnosti," říká.

Bankov považuje to, co se nyní na Ukrajině děje, za "bestiální historickou chybu". "Rozdělily se národy s jednotným kulturním backgroundem. Bolí mě z toho srdce, protože na Ukrajině mám hodně přátel, často jsem tam pobýval," říká.

Na Ukrajinu ho pozvali i po revoluci coby mluvčího kulturní výměny. Na hranicích se ale na jeho ruský pas příliš přívětivě netvářili. Zachránil ho dlouhodobý pobyt v ČR.

Výstava se koná v pražské Art-rezidenci Zahradník
Výstava se koná v pražské Art-rezidenci Zahradník | Foto: Markéta Šrajbrová

Bankov s lítostí sleduje, že nejrůznější kulturní výměnné programy jsou nyní omezovány. A přitom by se podle něj právě teď měla kulturní výměna navyšovat. "Já tomu rozumím tak, že když se hroutí kulturní vztahy, tak je to lidem na škodu a naopak to napomáhá temným silám."

Mezi Bankovovými plakáty lze najít i ukrajinskou sérii, která zejména na internetu vzbudila vyhraněné emoce. "Na ruských sociálních sítích, kde jsem známý, na tuto řadu plakátů dost tvrdě reagují, protože mě vnímají jako představitele ukrajinského režimu," popisuje designér. Na výstavě v pražské Art-rezidenci Zahradník ale návštěvníci ukrajinskou sérii neuvidí.

Jak se chovat k Čechům

"Tady jsem ty plakáty nevystavoval, protože když jsem dostával dlouhodobý pobyt, tak mi k tomu dali takovou brožurku, kde je napsáno, o čem se smí s Čechy mluvit a jak se k nim vlastně chovat. Píše se tam, že s Čechy se nemůžu bavit o politice, o životních problémech, o penězích, o islámu. A naopak si s nimi můžu povídat o pejscích, kočičkách, počasí... Tak jsem se rozhodl, že když je to moje první výstava, tak bych asi do toho neměl zapojovat politiku," vysvětluje Bankov.

Poté, co ruské jednotky vkročily na Krym, aby prý ochránily tamní ruské obyvatelstvo, nacházela řada Čechů, ale i lidí ze zahraničí, paralelu s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

S nálepkou okupanta proto v Česku už téměř dvacet let žije fotograf Vladimír. Češi jsou xenofobové, říká bez obalu a pro negativní reakce z minulosti nechce zveřejnit své příjmení. "Ať děláš co děláš, stejně jsi okupant. Ať děláš umění, nebo jsi doktor matematiky či poctivý podnikatel, stejně jsi Rusák," popisuje fotograf nad dvojitým espressem v restauraci v centru Prahy.

Vladimír do Česka přišel z Luhanské oblasti coby gastarbeiter v roce 1996, po několika letech si splnil sen a vystudoval fotografii na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Nyní se specializuje na svatební fotografii.

Současné události na Ukrajině Vladimír považuje za válku vedenou cizí rukou, o tom, kdo tahá za nitky, nechce spekulovat. "Ač to zní cynicky, tak ti mrtví z Majdanu byli dobří pro začátek války. Teď už ta mašina jede," dodává s tím, že rusko-ukrajinské vztahy nemůže kategoricky soudit.

Jedna polovina jeho rodiny je po matce ruská, druhá po otci ukrajinská. Jeho manželka a tři dcery mají ruský pas, on sám spolu se synem ukrajinský. "Takže já ani nemám právo mít nějaký radikální názor. Prostě je to moje rodina a takových rodin znám spousty," uzavírá s tím, že zklidnění současné situace v blízké budoucnosti bohužel neočekává.

"Věci možná budou v zemi bolestné po zbytek mého života a já nikdy neuvidím prosperující a báječnou Ukrajinu, ale moje vnoučata to pravděpodobně uvidí," neztrácí naději Anastasia.

 

Právě se děje

Další zprávy