Zcela dominantní. Data ukazují, kolik Ukrajinců žije v Česku i kde jich je nejvíc

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Ani čtyři a půl roku poté, co Rusko zahájilo agresi vůči svému západnímu sousedovi, ukrajinští uprchlíci azyl v Česku neopouštějí. Naopak, jejich počty v poslední době pozvolna rostou. V některých obcích i městech tvoří až pětinu celkové populace. Datová redakce Aktuálně.cz zmapovala, kde je Ukrajinců v poměru k českým občanům nejvíce.

Češi byli po odsunu sudetských Němců desítky let zvyklí žít ve svém státě prakticky sami. To se začalo pozvolna měnit po pádu komunismu a otevření hranic. Skutečný šok v národnostním složení obyvatel Česka však nastal na konci února 2022. Válka sem vyhnala na 400 tisíc ukrajinských uprchlíků.

Úvodní vlna sice na konci roku 2022 trochu opadla, už od začátku roku 2023 však začaly počty Ukrajinců v Česku opět růst. Podle nejnovějších dat ministerstva vnitra používá status dočasné ochrany 388 tisíc ukrajinských uprchlíků, převážně žen v produktivním věku a dětí.

Vedle nich v zemi žije přibližně 200 tisíc Ukrajinců, typicky mužů v produktivním věku, kteří do Česka přijeli už dříve za prací. Již před válkou tu Ukrajinci tvořili nejsilnější národnostní menšinu. Nyní jsou s 614 330 osobami menšinou zcela dominantní, pětkrát početnější než druhá největší tuzemská národnostní minorita, Slováci.

Milion cizinců mezi námi

Mezi všemi cizinci žijícími v Česku mají Ukrajinci podíl 54 procent a jen díky nim překročil počet cizinců v tuzemsku hranici jednoho milionu osob. Je to podobné, jako by se do republiky přistěhoval ještě jeden celý Moravskoslezský kraj. Pro každého devátého obyvatele Česka není čeština jeho mateřským jazykem.

Celostátní podíl ukrajinských uprchlíků vůči domorodé populaci je 3,8 procenta. Mezi jednotlivými obcemi se však místy až extrémně liší. Například ve Slezsku a na většině Moravy je Ukrajinců relativně málo – ačkoli to do těchto regionů mají nejblíže. Například v Českém Těšíně žije jen 197 ukrajinských běženců, kteří tak ve městě tvoří méně než jedno procento populace.

Nekvalifikovaná práce jako magnet

Podobné či nižší podíly hlásí také další města na východě republiky, například Kyjov, Orlová, Bohumín, Hodonín nebo Bruntál. Výjimkou je na Moravě pouze Brno s více než 22 tisíci Ukrajinci s dočasnou ochranou (šest procent ve srovnání s českou populací), Boskovice (6,5 procenta) a menší průmyslové Pohořelice a Modřice (po 11 procentech).

Kde se tedy čeští Ukrajinci nejčastěji usazují? V absolutním počtu vede přirozeně Praha se 102 tisíci uprchlíky, což v přepočtu na domácí populaci znamená přes devět procent. Ještě vyšší podíl Ukrajinců žije v Plzni (11,5 procenta, v absolutním počtu dvakrát více než v Ostravě), v Karlových Varech (11,3 procenta, téměř pět tisíc duší) a zejména v Mladé Boleslavi (16,6 procenta).

Každý čtvrtý i vůbec nikdo

Poslední jmenovaná ukazuje na hlavní stimul, který rozhoduje o početnosti ukrajinské menšiny v dané obci – dostatek práce v průmyslu.

Ačkoli je druhá, vynucená emigrace z Ukrajiny výrazně vzdělanější než původní ekonomická, i ona musí vzít zavděk nízkokvalifikovanými pracovními místy. Výrazná ukrajinská menšina se tak usadila zejména v západočeských městech, kde jsou logistické areály napojené na dálnici, jako je Tachov nebo Bor.

Velmi vysoký podíl Ukrajinců žije také v Kvasinách a sousední Solnici, neboť zde má závod automobilka Škoda.

Ještě vyšší podíly uprchlíků z východu najdeme v menších obcích s velkými potravinářskými podniky, jako jsou vodňanské drůbežárny, zelinářský a bramborářský velkoobchod v Semicích nebo mochovské konzervárny a mrazírny. V Mochově připadá na tisíc původních občanů 378 Ukrajinců.

Na druhou stranu zhruba ve dvou tisících českých obcí nenašel útočiště ani jeden ukrajinský běženec.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj