Pomáháte Ukrajincům víc než nám, křičí na vládu Češi. Není to tak, ukazují tvrdá data

Dominika Hromková Tomáš Klézl Dominika Hromková, Tomáš Klézl
28. 11. 2022 5:30
Vláda dává peníze ukrajinským uprchlíkům, místo aby pomohla vlastním občanům, tvrdí podle výzkumu agentury STEM/MARK většina Čechů. Údaje o vyplacených penězích ale ukazují, že jde jen o pocit. Od začátku roku šlo na pomoc Čechům nepoměrně víc než na dávky Ukrajincům prchajícím před válkou. Peníze se českým občanům neubírají, naopak se významně zvyšují, upozorňují experti.
Protivládní demonstranti míří 17. listopadu před budovu České televize.
Protivládní demonstranti míří 17. listopadu před budovu České televize. | Foto: Jakub Plíhal

"Drahý Péťo, táhni do prd… nebo na Ukrajinu," hlásal jeden z nápisů při zářijové demonstraci na Václavském náměstí. Hned vedle výzvy: "Skála na hrad!" A zatímco komunista Josef Skála se pro nedostatečnou podporu veřejnosti lednových prezidentských voleb účastnit nebude, pomoc ukrajinským uprchlíkům vadí Čechům dál. Stejně jako vláda Petra Fialy z ODS, která o ní rozhodla.

Devětapadesát procent Čechů odpovědělo v průzkumu agentury STEM/MARK, že vláda pomáhá uprchlíkům na úkor vlastních občanů. Průzkum provedla agentura v polovině října, data jsou neveřejná, Aktuálně.cz je ale má k dispozici. Uvedený názor zastávají nejčastěji ženy, lidé bez maturity a s nižší životní úrovní, voliči ANO, SPD či neparlamentních stran. 

"Překvapivé je, že s tímto názorem určitě souhlasí 35 procent respondentů. Většinou se lidé kloní k méně vyhraněným odpovědím, tedy spíše souhlasí nebo spíše nesouhlasí. Tady to neplatilo," upozorňuje analytik agentury Jan Burianec. 

Oslovení odborníci se shodují, že obavy veřejnosti neodpovídají skutečné situaci. Na uprchlíky z Ukrajiny vláda od března do října vyčlenila přes 19 miliard korun. Českým domácnostem ale vyplatila nesrovnatelně víc. Na důchody dala 486 miliard, na podporu v nezaměstnanosti osm, na ostatní sociální dávky 95 miliard. 

"Pomoc Ukrajincům není na úkor českých občanů. Neubírají se žádné dávky, naopak se významně zvyšují," říká Daniel Hůle, expert organizace Člověk v tísni. "Miliardy, které šly na ukrajinské uprchlíky, by se stejně českým občanům nedaly," dodává.

Hádky o pět tisíc korun

Peníze na oba účely jsou oddělené. K sociálnímu systému pro Čechy nemají ukrajinští uprchlíci přístup, upozorňuje vládní poradce Štěpán Křeček, hlavní ekonom investiční skupiny BH Securities. "Systém počítá se situacemi od narození dítěte přes koupi bytu po odchod do důchodu. V době vysoké inflace je ještě štědřejší. A Ukrajinci na něj nárok nemají, stejně jako Češi nemají nárok třeba na německé sociální dávky," vysvětluje. 

Velké emoce vyvolal především příspěvek 5000 korun vyplácených jako humanitární dávka přicházejícím uprchlíkům. Nárok mají ti, kteří jsou bez peněz na zabezpečení základních životních potřeb. Za devět měsíců ruské agrese odešlo do Evropy celkem 7,8 milionu ukrajinských uprchlíků, Česko vydalo 460 tisíc zvláštních víz dočasné ochrany a úřady práce vyplatily na pětitisícové dávce osm miliard korun.

Jenže dávku 5000 korun dostaly i české rodiny. Jednorázovým příspěvkem chce vláda zmírnit dopady rychlého zdražování. Nárok má každá rodina s dětmi a ročním příjmem do milionu korun hrubého. Experti ale plošnou dávku kritizují. Vadí jim, že jde i rodinám, které pomoc nepotřebují. "Z obavy, aby ji Češi neobviňovali, že více pomáhá uprchlíkům, vymýšlí vláda nesmyslnou pomoc," míní Hůle z Člověka v tísni. 

Peníze na humanitární dávku pro Ukrajince navíc činily v září jen pět procent nákladů na všechny vyplácené dávky. Významně se také rozšířil okruh příjemců mezi Čechy. "Například v únoru mělo na příspěvek na bydlení nárok zhruba 132 tisíc lidí, v říjnu jich bylo 188 tisíc," uvádí mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Jako dva obědy v kantýně

Vláda také schválila pomoc proti zdražování energií, od října lidem odpustila poplatky za obnovitelné zdroje, od příštího roku budou ceny zastropované. Za elektřinu lidé nezaplatí více než 6,05 koruny za kilowatthodinu, za plyn nejvýše tři koruny za kilowatthodinu. Ze státního rozpočtu na to půjde zhruba 130 miliard korun. 

Peníze na ukrajinské uprchlíky představují podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, necelé procento výdajů ze státního rozpočtu. Jako kdyby člověk s příjmem 30 tisíc korun hrubého dal měsíčně 255 korun. "To jsou dva obědy v kantýně. Ukrajinci si navíc budou pamatovat, kdo jim v těžkých časech pomáhal. České firmy by se tak například mohly podílet na poválečné obnově Ukrajiny," říká ekonom.

Tím, že vláda pomůže uprchlíkům hned, omezí riziko v budoucnu. "Mohly by vzniknout sociální problémy, nezaměstnanost, kriminalita i ghetta. Česko by to stálo daleko více peněz," říká ekonom Daniel Munich, který je stejně jako Křeček jedním z poradců vlády. 

Už teď čísla ukazují, že se postup vyplácí - Ukrajinců závislých na státu ubývá. Zatímco v srpnu dostalo humanitární dávku 173 tisíc lidí, nyní je to o 80 tisíc méně. "Zaměstnaných uprchlíků dlouhodobě přibývá, počty příjemců dávky klesají," srovnává mluvčí ministerstva práce Augusta.

Přesný počet ukrajinských uprchlíků v Česku v současné chvíli známý není. Ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN v srpnu odhadoval zhruba 300 tisíc, značnou část z nich tvoří děti. Počet těch, kteří v Česku pracují, naopak známý je. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že si zaměstnání našlo 98 tisíc uprchlíků. "Odvádí daně i další odvody, vytváří příjem pro stát, takže ty peníze vrátí," naráží na vyplacené dávky Křeček.

Převažující názor, že je podpora pro Ukrajince příliš velká, přičítají odborníci nezvládnuté komunikaci vlády. "Není nic špatného na očekávání Čechů, že bude vláda myslet v první řadě na ně. Je ale potřeba vysvětlit, že se tak skutečně děje," říká Křeček. Pokud by chudší Češi měli lepší informace, nezáviděli by podle něj pomoc uprchlíkům.

Sociolog Daniel Prokop dodává, že by vláda měla více myslet na taková opatření, ze kterých by těžili jak chudší Češi, tak Ukrajinci. Například na podporu sociálního bydlení nebo volnočasových aktivit pro děti.

Video: Na další vlnu uprchlíků není vláda připravená, říká Krchová (3. 11. 2022)

Na další vlnu uprchlíků není vláda připravená. O jejich integraci se zatím mluvit nedá, jde spíš o spolužití. Šíří se tu nepravdy, že zneužívají dávky | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 38 minutami

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Kolínská Toyota od středy zastaví kvůli nedostatku dílů výrobu na většinu února

V automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně od středy kvůli nedostatku komponentů zastavují výrobu. Celková doba odstávky zatím není známá, měla by to být větší část února. Podle mluvčího automobilky Tomáše Paroubka je důvodem výpadek subdodávek pro českého dodavatele způsobený epidemií covidu v Číně na konci loňského roku.

"Rozjezd linky je plánován na poslední týden v únoru, může se ale změnit spousta věci, dodání dílů dříve, nebo naopak," uvedl Paroubek. Chybí podle něj komponenty do obou modelů, které se v Kolíně vyrábějí, a to Aygo a Yaris. "Nebudeme sdílet jméno dodavatele ani konkrétní díl, který nás bohužel zastavil s ohledem na překážky v dodavatelském řetězci. Jedná se o subdodávky komponent pro české dodavatele, nedostatek vznikl v důsledku výpadku výroby v Číně během listopadu a prosince způsobeného covid-19," doplnil mluvčí.

Úplné uzavření podniku v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína se podle Paroubka nechystá. "Někdo vytvořil fake news, která není pravdivá, a toto spustilo velkou reakci," řekl. Poptávka po autech podle něj vzrostla, automobilka plánujeme vyrobit letos opět přes 200 000 vozů. "I přes toto zastavení uděláme maximální kroky, abychom vozy dodali co nejdříve zákazníkům, kteří nyní čekají na dodávku již objednaných vozů," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Prezident Zeman se příští týden sejde s Čaputovou ve Vysokých Tatrách

Český prezident Miloš Zeman se příští úterý při své rozlučkové návštěvě Slovenska sejde ve Vysokých Tatrách se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovu, informovala ČTK kancelář slovenské prezidentky. Zemanovi v březnu skončí druhý pětiletý prezidentský mandát; v čele státu ho vystřídá Petr Pavel, který v rozhodujícím kole přímé volby minulý týden porazil expremiéra Andreje Babiše.

Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa. Podle informací ČTK by Zeman měl na Slovensko přicestovat už v pondělí a návštěvu země pak ukončit ve středu, kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

Zeman bude s Čaputovou jednat v hotelu ve známé turistické lokalitě Štrbské Pleso. Zeman tam zavítal už v roce 2018 na své první zahraniční cestě ve druhém prezidentském mandátu. Slovenským prezidentem byl tehdy Andrej Kiska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy