"Drahý Péťo, táhni do prd… nebo na Ukrajinu," hlásal jeden z nápisů při zářijové demonstraci na Václavském náměstí. Hned vedle výzvy: "Skála na hrad!" A zatímco komunista Josef Skála se pro nedostatečnou podporu veřejnosti lednových prezidentských voleb účastnit nebude, pomoc ukrajinským uprchlíkům vadí Čechům dál. Stejně jako vláda Petra Fialy z ODS, která o ní rozhodla.
Devětapadesát procent Čechů odpovědělo v průzkumu agentury STEM/MARK, že vláda pomáhá uprchlíkům na úkor vlastních občanů. Průzkum provedla agentura v polovině října, data jsou neveřejná, Aktuálně.cz je ale má k dispozici. Uvedený názor zastávají nejčastěji ženy, lidé bez maturity a s nižší životní úrovní, voliči ANO, SPD či neparlamentních stran.
"Překvapivé je, že s tímto názorem určitě souhlasí 35 procent respondentů. Většinou se lidé kloní k méně vyhraněným odpovědím, tedy spíše souhlasí nebo spíše nesouhlasí. Tady to neplatilo," upozorňuje analytik agentury Jan Burianec.
Oslovení odborníci se shodují, že obavy veřejnosti neodpovídají skutečné situaci. Na uprchlíky z Ukrajiny vláda od března do října vyčlenila přes 19 miliard korun. Českým domácnostem ale vyplatila nesrovnatelně víc. Na důchody dala 486 miliard, na podporu v nezaměstnanosti osm, na ostatní sociální dávky 95 miliard.
"Pomoc Ukrajincům není na úkor českých občanů. Neubírají se žádné dávky, naopak se významně zvyšují," říká Daniel Hůle, expert organizace Člověk v tísni. "Miliardy, které šly na ukrajinské uprchlíky, by se stejně českým občanům nedaly," dodává.
Hádky o pět tisíc korun
Peníze na oba účely jsou oddělené. K sociálnímu systému pro Čechy nemají ukrajinští uprchlíci přístup, upozorňuje vládní poradce Štěpán Křeček, hlavní ekonom investiční skupiny BH Securities. "Systém počítá se situacemi od narození dítěte přes koupi bytu po odchod do důchodu. V době vysoké inflace je ještě štědřejší. A Ukrajinci na něj nárok nemají, stejně jako Češi nemají nárok třeba na německé sociální dávky," vysvětluje.
Velké emoce vyvolal především příspěvek 5000 korun vyplácených jako humanitární dávka přicházejícím uprchlíkům. Nárok mají ti, kteří jsou bez peněz na zabezpečení základních životních potřeb. Za devět měsíců ruské agrese odešlo do Evropy celkem 7,8 milionu ukrajinských uprchlíků, Česko vydalo 460 tisíc zvláštních víz dočasné ochrany a úřady práce vyplatily na pětitisícové dávce osm miliard korun.
Jenže dávku 5000 korun dostaly i české rodiny. Jednorázovým příspěvkem chce vláda zmírnit dopady rychlého zdražování. Nárok má každá rodina s dětmi a ročním příjmem do milionu korun hrubého. Experti ale plošnou dávku kritizují. Vadí jim, že jde i rodinám, které pomoc nepotřebují. "Z obavy, aby ji Češi neobviňovali, že více pomáhá uprchlíkům, vymýšlí vláda nesmyslnou pomoc," míní Hůle z Člověka v tísni.
Peníze na humanitární dávku pro Ukrajince navíc činily v září jen pět procent nákladů na všechny vyplácené dávky. Významně se také rozšířil okruh příjemců mezi Čechy. "Například v únoru mělo na příspěvek na bydlení nárok zhruba 132 tisíc lidí, v říjnu jich bylo 188 tisíc," uvádí mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
Jako dva obědy v kantýně
Vláda také schválila pomoc proti zdražování energií, od října lidem odpustila poplatky za obnovitelné zdroje, od příštího roku budou ceny zastropované. Za elektřinu lidé nezaplatí více než 6,05 koruny za kilowatthodinu, za plyn nejvýše tři koruny za kilowatthodinu. Ze státního rozpočtu na to půjde zhruba 130 miliard korun.
Peníze na ukrajinské uprchlíky představují podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, necelé procento výdajů ze státního rozpočtu. Jako kdyby člověk s příjmem 30 tisíc korun hrubého dal měsíčně 255 korun. "To jsou dva obědy v kantýně. Ukrajinci si navíc budou pamatovat, kdo jim v těžkých časech pomáhal. České firmy by se tak například mohly podílet na poválečné obnově Ukrajiny," říká ekonom.
Tím, že vláda pomůže uprchlíkům hned, omezí riziko v budoucnu. "Mohly by vzniknout sociální problémy, nezaměstnanost, kriminalita i ghetta. Česko by to stálo daleko více peněz," říká ekonom Daniel Munich, který je stejně jako Křeček jedním z poradců vlády.
Už teď čísla ukazují, že se postup vyplácí - Ukrajinců závislých na státu ubývá. Zatímco v srpnu dostalo humanitární dávku 173 tisíc lidí, nyní je to o 80 tisíc méně. "Zaměstnaných uprchlíků dlouhodobě přibývá, počty příjemců dávky klesají," srovnává mluvčí ministerstva práce Augusta.
Přesný počet ukrajinských uprchlíků v Česku v současné chvíli známý není. Ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN v srpnu odhadoval zhruba 300 tisíc, značnou část z nich tvoří děti. Počet těch, kteří v Česku pracují, naopak známý je. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že si zaměstnání našlo 98 tisíc uprchlíků. "Odvádí daně i další odvody, vytváří příjem pro stát, takže ty peníze vrátí," naráží na vyplacené dávky Křeček.
Převažující názor, že je podpora pro Ukrajince příliš velká, přičítají odborníci nezvládnuté komunikaci vlády. "Není nic špatného na očekávání Čechů, že bude vláda myslet v první řadě na ně. Je ale potřeba vysvětlit, že se tak skutečně děje," říká Křeček. Pokud by chudší Češi měli lepší informace, nezáviděli by podle něj pomoc uprchlíkům.
Sociolog Daniel Prokop dodává, že by vláda měla více myslet na taková opatření, ze kterých by těžili jak chudší Češi, tak Ukrajinci. Například na podporu sociálního bydlení nebo volnočasových aktivit pro děti.
