Pokud Černobyl přijde o chlazení, únik radiace bude lokální, říká česká vědkyně

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
9. 3. 2022 18:44
Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Snímek bývalé jaderné elektrárny Černobyl je z listopadu 2020, kdy tu přesouvali první kontejner s vyhořelým jaderným palivem do modernějšího skladu.
Snímek bývalé jaderné elektrárny Černobyl je z listopadu 2020, kdy tu přesouvali první kontejner s vyhořelým jaderným palivem do modernějšího skladu. | Foto: Rádio Svobodná Evropa

Má odstavená elektrárna v Černobylu záložní generátory nebo plán pro případ výpadku proudu či dlouhodobého odpojení od něj?

Určitě mají záložní generátory. Je ale otázka, jak tam situace vypadá, jestli jsou například generátory dostupné. Nyní (ve středu 9. 3., ve 14:30 - pozn. red.) jsem se dívala, že zřejmě dodávku energie zase obnovili, pravděpodobně z mobilních generátorů.

Jak velký problém může pro Černobyl znamenat delší výpadek proudu?

Kromě havarovaného reaktoru, který je přikrytý sarkofágem, se tu nacházejí i tři sklady pro použité palivo. Dva jsou suché, to znamená, že palivo je ve skladovacích kontejnerech podobně jako v našich jaderných elektrárnách. U nich žádné riziko nehrozí. Jeden ze skladů je ale takzvaný mokrý. Palivo tu je umístěno ve velkém bazénu a bez aktivního odvodu tepla se postupně ohřívá. K odvádění uvolněného tepla je tu potřeba mít čerpadla, která pohánějí vodu přes tepelný výměník.

Enerhoatom oznámil, že pokud se "teplota v záchytných bazénech zvýší, může dojít k úniku radioaktivních látek do okolí". To je tedy hlavní problém?

Ano, v Černobylu není v provozu elektrárna, která by se musela chladit. Jaderné palivo se nachází jen v havarovaném reaktoru. Ze tří zbývajících, rovněž odstavených, už je pryč. Nachází se buď v kontejnerech, nebo v mokrém skladu. Když ztratíte chlazení mokrého skladu, ztratíte odvod tepla a voda se začne ohřívat.

Jak velká potíž to je?

Zbytkové výkony jsou tu na zcela jiné úrovni než v aktivní elektrárně. Takže srovnávání s havárií ve Fukušimě v roce 2011, které se objevilo na sociálních sítích, je naprosto mimo. Srovnáváme úplně jinou úroveň zbytkových tepelných výkonů. Ohřívání vody nebude tak strašně rychlé.  Nebavíme se o tom, že by během několika dnů došlo k další katastrofě. Elektřinu tu ale rozhodně potřebují. Pro chlazení, pro monitorování, komunikaci s okolím a další věci. Personál Černobylu je navíc mnoho dní nevystřídaný a velmi unavený.

Co by se stalo, kdyby se v následujících dnech nepodařilo přívod elektrického proudu obnovit?

Voda by se začala ohřívat a odpařovat, ale nebylo by to tak rychlé, jako v případě čerstvě vyvezeného paliva z reaktoru. Pokud by došlo k odpaření veškeré vody, může to vést k poškození uskladněného jaderného paliva a k únikům radioaktivních látek. Ty by ale byly mnohem menší než v případě ztráty chlazení jaderného reaktoru. Už tu nebudou krátkodobé štěpné produkty, které způsobují primární kontaminaci jako v případě havárie reaktoru. Aktivita souborů už je nižší, protože tam nějakou dobu leží. Kdyby došlo k úniku, rozhodně bude lokálního charakteru. Lidem v okolí to ale samozřejmě znepříjemní situaci.

Podle ukrajinských zdrojů je kvůli výpadku proudu elektrárna bez ventilace, personál tak může být vystavený nebezpečným hladinám radiace. Je to podle vás možné?

Určitě to tak může být, nicméně personál ví, jak se chovat, kde se pohybovat a kde ne. Pravděpodobně omezí cesty do rizikovějších prostor. Aktivní ventilace je další ze systémů, který je ovlivněn nedostatkem elektrické energie. A byl by tím ovlivněn i nový sarkofág nad havarovaným čtvrtým blokem, protože i tam je ventilační systém. Neviděla bych to jako zásadní problém. Zdůrazňuji, že se bavíme o elektrárně, která je už dlouho vyřazená z provozu, nejde o čerstvě odstavený reaktor. Zbytkový tepelný výkon paliva je výrazně nižší než bezprostředně po odstavení reaktoru. Od toho se odvíjí i radiační důsledky a jejich síla.

Výpadek vyřadil podle informací ukrajinských médií i hasicí systémy, které nemohou reagovat na případný požár elektrárny způsobený boji. Jak nebezpečné to je?

Přiznám se, že tuto informaci jsem zatím nezaregistrovala. Požární systém je důležitý pro bezpečný pohyb po areálu. Pokud by tu vypukl požár a nebylo dostupné hašení, byla by otázka, kde by vznikl. Klíčové bezpečnostní systémy bývají zálohované a dobře chráněné. Navíc jsou vzájemně oddělené, aby nedošlo k jejich úplnému vyřazení z provozu, například právě při požáru. Pokud by odolal aspoň jeden, areál by zůstal v pohodě.

Co by se dělo, kdyby byla od proudu odpojena obří Záporožská jaderná elektrárna, na niž Rusové také útočili a v jejímž okolí se pohybují?

Ztráta energie je určitě větší problém u aktivní elektrárny než u skladu vyhořelého paliva. V Záporožské elektrárně jsou v provozu dva bloky na sníženém výkonu. Naráží na problém s personálem, kterému Rusové neumožňují vystřídání. Kdyby ale došlo ke ztrátě napájení aktivní elektrárny, tak ta má k dispozici mnohem robustnější záložní zdroje. Jedná se o dieselové generátory, které dokážou zajistit fungování bezpečnostních systémů určených pro chlazení.

Nevíme ale přesně, co bylo v areálu poškozeno. Pokud jsem to dobře zaznamenala, útočníci zasáhli transformátor a pomocnou budovu, takže se zdá, že bezpečnostní systémy by snad měly být provozuschopné a elektrárna je bezpečná. Sdělila to i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Co by se stalo, kdyby došlo na černý scénář a tato aktivní elektrárna přišla o možnost chlazení?

Já doufám, že zapojí zbytky zdravého rozumu. Kdyby ale přece jen došlo k tomu, že elektrárna přijde o chlazení a možnost odvádět zbytkový výkon z aktivní zóny, došlo by k nárůstu teploty v reaktoru a voda by se začala vařit. Pracovníci by museli snižovat tlak v reaktorové nádobě, aby nedošlo k jeho poškození a k úniku radiace. Ve chvíli, kdy se ztratí voda z reaktoru, dojde k tavení paliva a dalším únikům. Tamější reaktory VVER-1000 jsou vybaveny kontejnmentem (ochranná obálka jaderného reaktoru - pozn. red.), který těmto únikům brání, pokud nedojde k jeho poškození.

Kdyby se to stalo, největší dopady budou zase lokální. Rozšíření radiace pak hodně závisí na meteorologických podmínkách. Reaktory jsou poměrně robustní, jak to ukázala i havárie jaderné elektrárny Fukušima. Roztavené palivo zůstane v reaktorových nádobách a kontejnmentech. Nicméně právě odpouštění páry, ke kterému by docházelo, aby se snížily tlaky uvnitř, může vést k únikům radiace. Opět by to znamenalo kontaminaci bezprostředního okolí. Lokální dopad by byl velmi nepříjemný, ale rozhodně by nešlo o něco, co by ohrožovalo obyvatele Česka.

Video: Rusové porušili ženevské konvence. Reaktorům by ublížil jen soustředěný útok, říká Drábová

Na to, aby reaktorům nějaká zlovolná lidská akce ublížila, by bylo nutné vynaložit poměrně velké úsilí, říká šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy