Praha - Po takřka deseti letech se podnikatel Ivan G. dočkal verdiktu v případu krádeže 140 tisíc akcií elektrárenské společnosti ČEZ z jeho účtu u někdejšího Střediska cenných papírů.
Městský soud v Praze rozhodl, že mu ministerstvo financí jako právní nástupce střediska bude muset nahradit škodu. O výši odškodnění zatím nebylo rozhodnuto, ale mohlo by jít o desítky milionů, ale možná i více než sto milionů korun.
Osudné setkání s firmou Sati
Ivan G. se v polovině devadesátých let rozhodl, že bude spořit do akcií. A jako perspektivní si vybral energetický holding ČEZ.
"Pokaždé, když jsem vydělal já nebo rodina nějaké peníze, tak jsme je uložili do akcií ČEZ," říká muž, který prakticky celý život pracoval v zahraničním obchodě.
Většinu z nich nakoupil po osmdesáti korunách za kus a celkově za ně dal o něco víc než deset milionů korun. Jejich dnešní hodnota na burze je ale téměř desetinásobná.
Jenže v lednu 2005 pro něj přišel šok: zjistil, že jeho účet u tehdejšího Střediska cenných papírů (SCP) je prázdný. Středisko jeho akcie vydalo obchodníkovi s cennými papíry Sati a ani si neověřilo, zda k tomu dal Ivan G. zmocnění.
Osudným se pro něj stalo, že v roce 2004 svěřil nákup akcií právě firmě Sati. Její makléři z jeho účtu nejdříve převedli akcie, které přes ně nakoupil. A během dalších pěti měsíců pak ukradli naněkolikrát i zbytek.
"Kdyby mě Středisko po prvním výběru informovalo, jak má ve smlouvě, mohl jsem ho ještě zastavit a zabránit i těm ostatním," říká.
Investor vzápětí podal na Středisko žalobu a chtěl po něm náhradu škody. Verdiktu se dočkal až nyní.
Škoda? Teprve spočítáme
Městský soud v Praze rozhodl, že tehdejší SCP za krádež akcií je zodpovědné. Nemělo je totiž bez souhlasu majitele účtu vydat.
"Porušilo vlastní interní pravidla i zákon o cenných papírech. Žalobce má nárok na zaplacení škody," uvedla soudkyně Zuzana Čížková s tím, že má škodu hradit ministerstvo financí.
Kolik ale bude ministerstvo platit, zatím Čížková nerozhodla. Vynesla totiž jen tzv. mezitímní rozsudek, kdy rozhodla pouze o vině. "Kdybych rovnou rozhodovala o výši škody, ještě by se to protáhlo," vysvětlila.
Pokud mezitímní rozsudek - v případě odvolání ministerstva - potvrdí vrchní soud, pak teprve rozhodne o celkové výši odškodného. "Zadám na to znalecký posudek, nyní by to bylo předčasné," uvedla.
Samo ministerstvo zatím nechce verdikt komentovat. "V otázce podání či nepodání odvolání proti mezitímnímu rozsudku vyčkáme doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku a poté se rozhodne o dalším postupu," uvedla mluvčí ministerstva Tereza Peprníková.
Neprodával bych
Právě spočítání způsobené škody je přitom klíčové - a současně nejnáročnější část celého případu. Policie škodu vypočítala na třicet milionů korun. Takovou měly akcie cenu v době jejich ztráty.
Jenže v době, kdy Ivan G. zmizení zjistil, se už na burze prodávaly skoro za dvojnásobek. A pokud by je měl dosud, jen na dividendách by za uplynulých deset let dostal přes 52 milionů korun - 362 korun na akcii. K tomu je navíc třeba připočítat úroky.
Kurz akcií ČEZ navíc značně osciloval: od zhruba 300 korun na akcii v době, kdy zjistil ztrátu, přes maximum 1 423 korun koncem roku 2007 až na současných necelých 600 korun za akcii.
Když Ivan G. začal skupovat akcie ČEZ, považoval jejich tehdejší cenu, osmdesát korun za kus, za silně podhodnocenou. Během několika málo let skutečně vyšplhaly až téměř na dvacetinásobek.
"Já je bral jako dlouhodobou investici, rozhodně bych je hned neprodával," říká klient, který žaloval středisko o takřka dvě stě milionů korun, tedy sumu v době, kdy byly akcie prakticky na maximu. "Neexistuje datum, které by bylo pro všechny přijatelné a spravedlivé. Každý se může zeptat, proč zrovna tento den, proč ne dříve, nebo později," připouští mužův advokát Petr Novotný.
A jak je spočítání škody obtížné, dokládá to, že soud už jeden posudek sice nechal udělat, ale jím jmenovaný znalec sám nedokázal odůvodnit sumu, ke které došel.
Novotný sice hned po jednání řekl, že by nebyl proti mimosoudnímu vyrovnání: "Ideální by bylo, kdyby protistrana nabídla přijatelné podmínky k uzavření smíru."
Nezvěstné peníze
Krádež akcií už řešil i trestní soud. Státní zástupce obžaloval tři makléře společnosti Sati. Na lavici obžalovaných skončili ale jen dva - třetí z nich se těsně před začátkem soudu oběsil. Zbylí dva pak v červenci 2011 dostali nakonec sedmiletý, respektive tříletý trest vězení.
Ivan G. přitom nebyl jediným poškozeným - makléři podobně okradli více lidí i firem. Například bývalé OPBH v Praze 2, jehož likvidátor makléřům svěřil ke zhodnocení více než 115 milionů korun. Kde ale peníze skončily, policie nezjistila - všichni makléři totiž byli prakticky bez majetku.
Článek vyšel v pátek 24. října 2014 v sesterském deníku Insider.
