„Ukončete válku.“ Macinka popsal setkání s ruskou velvyslankyní, volil i ostrá slova

Od zahájení války Ruska proti Ukrajině se čeští politici s těmi ruskými téměř nesetkávají. O to zajímavější bylo středeční jednání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) s novou ruskou velvyslankyní v Česku Annou Ponomarjovovou. I když šlo o setkání diplomatické, z ministrova vyjádření vyplývá, že od něj slyšela celou řadu ostrých sdělení.

Ruská velvyslankyně Anna Ponomarjovová je na svém novém postu teprve několik dní, takže se zatím s českými reáliemi seznamuje. Česko velmi dobře zná, česky mluví a má tady také spoustu přátel.

Jestliže si ale dosud nebyla úplně jistá tím, jak naši politici vnímají válku Ruska proti Ukrajině, teď má rozhodně jasněji. Minimálně v případě ministra zahraničí Macinky.

Ten ve středu odpoledne k informaci o tom, že Ponomarjovovou přijal k nástupnímu rozhovoru, přidal i několik vět o obsahu jejich jednání. A kromě sdělení, že šlo o „standardní pojetí ve smyslu diplomatické procedury“, ještě ujistil, že obsah nebyl pouze protokolární.

„Sdělil jsem paní velvyslankyni především to, že válku proti Ukrajině je třeba ukončit. Jakékoli vysvětlování ruských důvodů a příčin v tomto ohledu nepomůže. Ke konci války povedou pouze konkrétní kroky, které obnáší zejména kompromisy a vůli obou stran,“ řekl Macinka.

Podle něj je možné vést debatu o příčinách války v budoucnosti.

„Vysvětlování ale nezmění nic na tom, že válku vede Rusko na ukrajinském území. Vážná diskuse o příčinách konfliktu má být vedena až poté, co utichnou zbraně. Jsem přesvědčen o tom, že i vůle naslouchat pak bude větší,“ řekl zástupkyni Ruska.

Ujistil ji také, že v pátém roce konfliktu není její země v žádném případě „bezpečnější“, než byla před jeho zahájením.

Výzva k příměří

„Toho si musí být vědomi i ti, kteří v roce 2022 dávali rozkaz k překročení hranic. Stejně jako si musí být vědomi i toho, že vztahy Ruska s celou Evropou se dramaticky zhoršily,“ pokračoval šéf české diplomacie.

Ten je známý mimo jiné tím, že vesměs podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa, takže podpořil i diplomatické kroky USA ohledně ukončení války na Ukrajině.

„Vyslovil jsem se pro to, aby současného vyrovnání sil na frontě bylo využito alespoň k nalezení příměří. I Evropa je připravena se na hledání mírového řešení podílet. Je proto na Rusku, aby dalo zřetelně najevo, že si mír opravdu přeje,“ uvedl Macinka, který tvrdí, že se vyjádřil i k zabíjení ukrajinských civilistů. „Ohradil jsem se proti bombardování civilistů v ukrajinských městech,“ napsal na sociální sítě.

Ruská velvyslankyně, se kterou byl Macinka schopný podle svých slov nalézt „i přes napjatou mezinárodní situaci klidný a důstojný tón pro diskusi“, dorazila do Česka letos v červnu, půl roku poté, co ruský prezident Vladimir Putin odvolal jejího předchůdce Alexandra Zmejevského.

Vztahy mezi Českem a Ruskem jsou už léta napjaté, a to jak kvůli ruské agresi na Ukrajině, tak proto, že Rusko se dopustilo vůči Česku několika nepřátelských aktů.

Například v roce 2021 zjistily české tajné služby, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku byli v roce 2014 zapojeni agenti ruských tajných služeb. Rusko navíc zařadilo Česko na seznam nepřátelských zemí. České tajné služby opakovaně upozorňují na kybernetické útoky z Ruska.